Česko zrychluje tempo čerpání dotací. Přesunou se tam, kde je o ně zájem

Nahrávám video

Česko zvyšuje tempo čerpání evropských dotací – za necelou polovinu letoška už si v Bruselu zajistilo víc peněz než za celý loňský rok. Podle opozice je ale třeba ještě přidat. Jednotlivá ministerstva k tomu vybízí i premiér Bohuslav Sobotka.

„Chtěl bych, aby součet vyčerpaných prostředků za loňský a letošní rok činil alespoň deset procent v průměru z té celkové částky,“ konstatuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „To, že se nedokáží čerpat a pak se budou čerpat pod obrovským tlakem, to si myslím, že je nezodpovědné,“ říká předseda strany ODS Petr Fiala.

Resorty mají nyní jeden po druhém říct, jak se jim daří čerpat a zda je o všechny vypsané dotace zájem. Pokud ne, peníze by se mohly mezi jednotlivými programy přesunout. V Přibyslavi nyní například řeší, kam s dvaadvaceti dětmi. Ve školce chybí místa. Některé děti tak budou muset jezdit do jiného města. „Máme přijato 164 dětí – na každou třídu máme povoleno 28 dětí,“ vysvětluje ředitelka MŠ Přibyslav Naděžda Štouračová.

I přesto, že radnice hledá místa, kde se dá, stále je jich málo. Řešením by mohla být přístavba školky. Pomoci by mohly – nejen Přibyslavi – evropské dotace.

Školka v Mladém Smolivci
Zdroj: ČT24

Víc peněz na rozšiřování vzdělávacích zařízení chce poslat resort místního rozvoje. Evropské komisi navrhne převést tři miliardy. A to v rámci programů, které ministerstvo spravuje. Podobně mají reagovat i ostatní.

„Peníze v tuto chvíli máme a byla by škoda je nevyužít, takže my jsme nastavili se všemi resorty zhruba 60 opatření, která my jako MMR po nich budeme chtít splnit do konce roku,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO). Mezi desítkami opatření je třeba zjednodušení pravidel žádostí o dotace nebo možnost využít finanční nástroje, jakousi půjčku.

Kam a kolik peněz přesunout teď řeší resort zemědělství – půjde spíš o desítky milionů – zatím počítá s tím, že ví, že část financí pošle na budování lesních cest nebo drobné zpracovatele dřeva. „Tady vnímáme velký převis žádostí a tady bychom chtěli dodat prostředky z jiných opatření, který vám dneska neřeknu úplně ze kterých, tak ty bychom na tyto účely přesunuly,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Les
Zdroj: ČT24

Resort zemědělství zatím vyčerpal 26 procent prostředků a žadatelům vyplatil 22 miliard. Peníze nyní bude přesouvat i ministerstvo průmyslu. Teď v červnu vedení schválilo několik změn, třeba, že víc půjde na vědu a výzkum. Do budoucna plánuje přesuny do 10 miliard i v jiných programech.

„Například na oblast programu nemovitosti z jiných zdrojů, což je program na financování výrobních hal a závodů, podobně registrujeme velký zájem u elektromobilů,“ konkretizuje Tomáš Novotný ze sekce fondů EU, výzkumu, vývoje, inovací a investičních pobídek.

  • Během let 2014–20 může Česko získat zhruba 608 miliard. Zatím jich tedy z Bruselo přišlo 27, ale další už jsou na cestě. Podepsané smlouvy počítají v tuto chvíli s bezmála 170 miliardami korun, a to je 28 procent ze sumy na celé období.
  • O evropské peníze usiluje téměř 96 tisíc projektů. Nejúspěšnější je zatím program zaměstnanost, daří se ale třeba i těm na pomoc venkovu nebo dopravním. Nejhůře v tuto chvíli podle dat ministerstva pro místní rozvoj čerpá operační program na rozvoj Prahy.

Celkově víc peněz bude požadovat ministerstvo dopravy. Sumu, kterou má přidělenou, prý vyčerpá v polovině roku 2019, navíc by prý potřebovali asi 20 miliard. Jde o investice do dálniční a železniční sítě. „Česko má závazek vůči EU, že v té síti na těch zásadních dálničních spojeních my musíme tu naši síť dostavit do roku 2030, a pokud tomu chceme vyhovět, tak ty peníze budeme potřebovat,“ říká ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO).

Dosud Česko Evropské komisi odeslalo žádost o platbu necelých 27 miliard, což jsou 4,4 desetiny procenta celkových prostředků. Další možnosti, jak čerpání evropských peněz zrychlit, bude řešit během léta Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.