Brusel - Šance tuzemských zemědělců, že v dohledné době nepřijdou o podstatnou část evropských dotací, se po dnešku povážlivě zvýšila. Česko totiž získalo v EU na svou stranu pět dalších spojenců v boji proti takzvanému zastropování přímých plateb, které by při vyplácení agrárních dotací znevýhodnilo velké farmy. Odmítnutí zastropování by Česku po roce 2013 zachránilo šest až třináct miliard korun ročně. Průměrná velikost zemědělského podniku je v tuzemsku největší z celé unie.
Kromě Slovenska, Německa a Velké Británie, kde jsou farmy také větší, se překvapivě ke koalici přidaly také Rumunsko či Itálie s převážně malými podniky. Odpůrci zavedení dotačního stropu tak na půdě Evropského parlamentu získali takzvanou blokační menšinu a při budoucím jednání o společné zemědělské politice by se jim velmi pravděpodobně mělo podařit zabránit tomuto záměru.
„V České republice jsou historicky výrazně zastoupeny velké podniky, a na zastropování bychom proto velmi tratili. Na rozdíl od Evropské komise ale navíc ani nevidíme relevantní důvody pro zavedení tohoto opatření. Z našeho pohledu jde o narušení zásady volného trhu,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Česko by mohlo přijít o 13 miliard ročně
Pro Česko nejčernější ze tří připravovaných variant zastropování počítá se snížením takzvané národní obálky o 59 procent. Kvůli velké výměře zemědělských podniků v Česku by tak zemědělci přišli ročně o 13 miliard korun. Při nejmírnější alternativě by byly dotace zkráceny v přepočtu zhruba o šest miliard. Tato varianta přitom měla největší možnost schválení, neboť by se dotkla jen malého počtu členských zemí.
Zemědělská politika má podle návrhu, na němž se koncem loňského roku dohodly s ministerstvem zemědělství všechny významné domácí agrární organizace, zůstat i nadále společná a měly by být omezeny podpory z národních zdrojů. Česko žádá spravedlivé zacházení se zemědělci v rámci EU včetně úrovně přímých plateb. Mimo jiné se také staví právě proti záměru nastavit strop na přímé platby velkým farmám.
Průměrný zemědělský podnik v Česku dnes hospodaří na výměře 84 hektarů, unijní průměr je 13 hektarů. Případné zastropování by podle Fuksy vedlo k umělému štěpení podniků, přitom právě spojování farem do větších celků podle něj může posílit konkurenceschopnost evropských sedláků vůči zbytku světa.
Diskriminace zemědělců má skončit za dva roky
Diskriminace nových členských zemí v případě zemědělských dotací, která platí od jejich vstupu do EU, by měla skončit po roce 2013. Průměrná sazba dotací v evropské sedmadvacítce loni činila 250 eur (asi 6 100 Kč) na hektar. Rozdíly mezi starými a novými členskými státy jsou ovšem značné. Zatímco Řekové dostávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši pouze 100 eur. V Česku činí průměrná dotace 410 až 430 eur na hektar.
Evropská komise v polovině loňského listopadu slíbila, že dotace budou po roce 2013 spravedlivější, ale její dokument neobsahuje téměř žádné detaily. Zemědělcům z nových zemí tak nedává jistotu, že platby se skutečně srovnají. Na stranu nových členských zemí se začínají přidávat i některé staré členské státy.
Konečnou podobu společné zemědělské politice by měl dát zřejmě v průběhu příštího roku Evropský parlament. Současný návrh EK je podle českých nebo slovenských zemědělců ale zatím příliš vágní, a proto nelze s jistotou říct, že účinně odstraní současný nerovný stav.
