Průmysl je trvalým tahounem české ekonomiky. K tomu, aby se nestal jen její slavnou historií, ale byl i perspektivní budoucností, se musí vyrovnat s nástupem čtvrté průmyslové revoluce ve světě. Tedy zcela novou filozofií využívání, integrace a propojování nejrůznějších technologií a vzniku chytrých továren. Podle některých názorů by přitom mělo jít o mnohem širší proces než jen nejčastěji zmiňovaná digitalizace a „internetizace“ všeho.
V jablonecké továrně společnosti ABB ČR jsou k internetu připojeny všechny stroje. Mají pomoci optimalizovat výrobu. Vedle 400 lidí tu pracuje 9 robotů. Obstarají těžkou nebo pro lidi fyzicky nevhodnou práci.
Běžné roboty kolem sebe mají ochrannou klec, aby člověku neublížily. Nyní zde ale testují robota, který přímo spolupracuje s operátorem a zastaví se, pokud se ho třeba omylem dotknou. Takové roboty jsou v Česku výjimkou. I tady se zatím jen testuje. Náklady na podobný stroj se rovnají roční výplatě jeho obsluhy. Bez operátorů se přitom tyto ani jiné roboty v Česku zatím neobejdou.
Co běží světem a Českem
Základní vize čtvrté průmyslové revoluce neboli Průmyslu 4.0 se podle některých pramenů objevily v roce 2011. Nejdál od té doby zřejmě pokročili v Německu (iniciativa Industrie 4.0), v USA (Industrial Internet Consortium nebo Smart Manufacturing Leadership Coalition) či v Japonsku a Číně.
V Česku garantuje rozvoj průmyslu 4.0 ministerstvo průmyslu a obchodu. Ve středu má vláda projednat jeho Iniciativu Průmysl 4.0. Dokument by měl ukázat možné směry vývoje a nastínit opatření na podporu ekonomiky a průmyslové základny ČR.
Česko musí podle ministerstva na nové trendy reagovat také, protože skýtají obrovské příležitosti z pohledu udržitelnosti a zvýšení produktivity průmyslové výroby a služeb a potažmo poptávky po kvalifikované práci. „V opačném případě hrozí ČR ztráta konkurenceschopnosti s velkými dopady nejen na zaměstnanost a produktivitu, ale celý rozvoj společnosti,“ uvádí předkládací zpráva.
Nástup Průmyslu 4.0 bude mít bezesporu dopad na pracovní místa. Už teď firmám pomáhá řešit nedostatek pracovních sil. Zároveň by ovšem podle současné teorie měl vést ke vzniku nových míst, která budou vyžadovat vyšší kvalifikaci pracovníků.
Rychlý vývoj v automobilovém průmyslu
Generální ředitelka ABB ČR Tanja Vainio říká, že německý automobilový průmysl je nejvíce automatizovaný na celém světě. „A v posledních letech množství robotů roste, ovšem zároveň se také v tomto oboru o 7 procent zlepšila zaměstnanost,“ dodává.
Své o tom ví i například v plzeňské továrně společnosti VIZA Auto. Vyrábět konstrukce sedadel a palubních desek do aut tady začali v roce 2004. Tehdy měla fabrika 80 zaměstnanců a 1 robota. Dnes tu pracuje 250 lidí a strojů skoro 40. „Roboty nahrazují nebo zajišťují svařovací proces, to znamená sváření dílů,“ říká ředitel závodu Jan Štěpán.
Podle studie ministerstva průmyslu by díky pokročilé automatizaci měly firmám klesnout náklady na výrobu o 10, v některých odvětvích až o 30 procent. Ubýt by mělo také třeba úrazů v továrnách.
