Českému průmyslu se nedaří spořit energii, varuje NKÚ. Cesta k evropským dotacím je příliš trnitá

Čerpání evropských dotací na úspory energie je pomalé a proces schvalování žádostí o dotace je dlouhý. Úspory energie tak byly ke konci loňského roku minimální. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zkoumal postup ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Agentury pro podnikání a inovace při rozdělování dotací. Podle ministerstva energetické úspory razantně stoupnou až v následujících letech, jak budou postupně končit i víceleté projekty.

Kontrolní úřad se zaměřil na poskytování a čerpání evropských peněz z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), které mají pomoci dosáhnout trvalých úspor energií v průmyslovém sektoru. Evropská unie připravila pro ČR na úspory energie v rámci tohoto programu v období 2014 až 2020 přibližně 22 miliard korun.

„Na konci roku 2017 byla vyčerpána pouze tři procenta z těchto peněz, tedy přibližně 600 milionů korun,“ zjistil NKÚ.

Ministerstvo oponuje, že celková alokace programu je 19,4 miliardy korun. „Aktuálně je z programu cca 740 milionů Kč proplaceno, 662 projektů má vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, což v souhrnné výši dotace představuje cca čtyři miliardy Kč,“ uvedla v reakci pro ČTK mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. V procesu hodnocení žádostí, schvalování výběrovou komisí a přípravou k vydání rozhodnutí je aktuálně cca 1500 žádostí v celkové výši dotace 6,9 miliardy korun, dodala.

Pro zrychlení čerpání peněz MPO loni vytvořilo „Úvěrový fond EX 2017“, který mohli zájemci o peníze na energetické úspory využívat. Z tohoto fondu však podle kontrolorů nebyl poskytnut ani jeden úvěr.

Dalším důvodem, který se negativně podepsal na nízkých energetických úsporách, byl i dlouhý proces schvalování žádostí o dotaci. Přestože se průměrná délka schvalování zkracuje, loni trvalo posouzení projektové žádosti v průměru „dlouhých 404 dnů“, uvedl NKÚ.

Ministerstvo se podle mluvčí snaží schvalovací proces zkracovat a u kontinuálních výzev maximální množství projektů vyhodnocovat do pěti měsíců od podání žádosti. Připravilo také návrh opatření s cílem podpořit zájem podnikatelů a zjednodušilo podmínky výzvy.

Evropská komise letos dotační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Česku pozastavila. Učinila tak kvůli vysokému počtu pochybení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...