V průměru dvakrát rychleji než do ostatních zemí teď roste český vývoz do Spojených států. Podpořit ho má i nově otevřený akcelerátor, který přímo v New Yorku nabídne vybraným exportérům kanceláře, výrobní prostory i právní služby. Stojí za ním česko-americký výrobce optiky Meopta, který chce projekt postupně rozšiřovat.
Nový projekt MeoHub, který připravila rodina amerických investorů Rausnitzů, která má české kořeny, a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR má pomoci tuzemským firmám uchytit se na americkém trhu. Nedaleko newyorského Manhattanu proto vyrostlo kancelářské a skladové zázemí pro prvních pět vybraných firem. Jde o společnosti Bushman, Beta Control, Holík International, Prowork a ROmiLL.
„Jsou to firmy, které prokázaly, že dokážou uspět u nás nebo v Evropě, a i když je jejich spektrum různé, spojuje je české průmyslové inženýrství, řemeslná zdatnost, odvaha a nápaditost. Jsem si jist, že mají šanci v Americe uspět,“ uvedl předseda představenstva asociace Karel Havlíček.
Meopta dostane pětinový podíl
MeoHub slavnostně otevřel místopředseda vlády pro vědu výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) při své cestě do New Yorku na summit OSN.
Meopta získá od firem, kterým poskytne toto zázemí, pětinový podíl v jejich amerických pobočkách. „Je to jednoduše most mezi oběma zeměmi a způsob, jak firmám úspěšným v Česku nabídnout, aby byly úspěšné i v USA,“ dodává generální ředitel Meopta Group Gerald Rausnitz.
Pokud se tato spolupráce osvědčí, chtěla by ji Meopta rozšířit i na další firmy.
Obchod s Amerikou bez bariér
Dalšímu obchodu mezi Spojenými státy a Evropou by měla pomoci plánovaná dohoda nazývaná Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Zrušení tarifů a další byrokracie by totiž mohlo výrazně pomoci i menším českým firmám. Do USA v současné době vyváží 16 procent malých a středních podniků, evropský průměr je přitom 24 procent. Tři čtvrtiny českých podnikatelů navíc o připravované dohodě vůbec neví.
O TTIP diskutují zástupci Evropské komise s americkou stranou od loňského roku. Smlouva by měla odstranit zbývající překážky v obchodování mezi oběma stranami Atlantiku a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Její zastánci tvrdí, že oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu a miliony pracovních míst (už teď tvoří byznys mezi Evropskou unií a Spojenými státy skoro třetinu světového obchodu).
Proti dohodě mají však námitky některé země osmadvacítky a řada aktivistů i lobbistických skupin. Kritici tvrdí, že Evropa bude v zájmu smluv muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele, životní prostředí nebo sociální výdobytky.
