Hrubý domácí produkt vzrostl ve 2. čtvrtletí podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 4,4 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,9 procenta. Je to v obou případech lepší výsledek, než očekávali analytici. Ti odhadovali meziroční růst v průměru o tři procenta a čekali, že ve srovnání s předchozím čtvrtletím česká ekonomika klesne v průměru o 0,3 procenta. Díky dobrému ekonomickému výkonu má tak Česko podle analytiků našlápnuto k tomu, aby se letos stalo nejúspěšnějším evropským hospodářstvím.
V prvním čtvrtletí ekonomika stoupla meziročně o čtyři procenta a mezičtvrtletně o 2,5 procenta. „Ve 2. čtvrtletí si česká ekonomika udržela svůj růst, a potvrdila tak svou rostoucí výkonnost,“ uvedl statistický úřad. Dynamika růstu je podle něj v porovnání s předchozím čtvrtletím rovnoměrnější napříč všemi odvětvími národního hospodářství.
Na výdajové straně je růst podpořen jak spotřebou domácností, tak i zvýšenou investiční aktivitou. Rovněž vývoj na trhu práce je pozitivní. Podle dostupných údajů ze stránek ČSÚ je meziroční růst ekonomiky dokonce největší od čtvrtého čtvrtletí 2007, kdy ekonomika rostla meziročně o 5,3 procenta.
Analytici se shodují, že nečekaně vysoký odhad růstu ekonomiky ve druhém čtvrtletí již zcela odráží příznivé trendy v ekonomice. Hrubý domácí produkt za celý letošní rok tak podle nich přesáhne čtyřprocentní hranici.
Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí naopak zpomalila
Hospodářský růst eurozóny ve druhém čtvrtletí naopak celkově zpomalil a mírně zaostal za odhady. Hrubý domácí produkt (HDP) zemí platících eurem se zvýšil o 0,3 procenta po růstu o 0,4 procenta v předešlém kvartálu. V celé Evropské unii se HDP zvýšil o 0,4 procenta, což je stejné tempo jako v prvních třech měsících roku, vyplývá z rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat.
Z dosud známých výsledků překonaly tříprocentní hranici růstu HDP Slovensko a Španělsko, těsně se jí přiblížilo Švédsko. Ostatní evropské země rostly pomaleji. Dvě největší evropské ekonomiky sice mírně zrychlily, stále však rostou relativně pomalých tempem, když HDP Německa meziročně stoupl o 1,4 procenta, Francie o 0,9 procenta.
Ekonomiky Polska a Maďarska v letošním druhém čtvrtletí naopak zpomalily růst. Polská ekonomika podle prvního rychlého odhadu tamních statistiků stoupla meziročně o 3,3 procenta po růstu o 3,6 procenta v předešlém kvartálu. Maďarská ekonomika se zvýšila meziročně o 2,7 procenta po růstu o 3,7 procenta v prvních třech měsících roku, uvedli v dnešním předběžném odhadu tamní statistici.
Navzdory pozitivním číslům v Česku, Financial Times upozorňuje, že tempo mezičtvrtletního růstu české ekonomiky výrazně zpomalilo ve srovnání s prvními třemi měsíci roku, kdy ekonomika rostla o 2,5 procenta.
Nicméně, analytici souhlasí s tím, že česká ekonomika má našlápnuto stát se letos nejúspěšnějším evropským hospodářstvím. Podle analytika skupiny Roklen Lukáše Kovandy se tak potvrzuje, že růst v prvním čtvrtletí nebyl dán přechodnými a jednorázovými faktory. To ostatně signalizoval velice solidní růst hrubé přidané hodnoty, která nezohledňuje dopad daňových změn, například při změně spotřební daně z tabáku. Právě jimi bylo úspěšné první čtvrtletí do jisté míry vysvětlováno.
I když jde zatím jen o první odhad, podle analytika ČSOB Petra Dufka nezbývá, než znovu zlepšit výhled české ekonomiky pro letošní rok. Ekonomický růst nejspíše překročí čtyři procenta, což bude nejlepší výsledek od roku 2007. „Tento výsledek bude znamenat vzpruhu pro zaměstnanost, příjmy státního rozpočtu a nakonec i přispěje k rychlejšímu přibližování ČR k vyspělým zemím EU,“ dodal Dufek.
ČNB: Česká ekonomika je na trajektrorii robustního růstu
Česká národní banka (ČNB) potvrzuje, že je česká ekonomika na „trajektorii robustního a udržitelného růstu“. Příznivé údaje z reálné ekonomiky se zatím nepromítají do inflace, která se k cíli přiblíží až počátkem roku 2017. Vyplývá to z právě zveřejněného záznamu z jednání zasedání bankovní rady ČNB ze čtvrtka 6. srpna.
Na jednání ČNB zaznělo, že k růstu přispívá dlouhodobě uvolněná měnová politika a že v letošním roce růst zvyšují také působení rozpočtové politiky, zrychlení přílivu peněz z evropských fondů, které se projevuje v přebytku běžného účtu platební bilance, pozitivní nabídkový šok z nízké ceny ropy a dalších komodit a oživení poptávky v eurozóně.
Bankovní rada diskutovala také ale rizika a nejistoty plynoucí z vývoje v zahraničí. Zaznělo, že výhledy zahraničních cen výrobců na rok 2016 jsou vlivem očekávaného poklesu cen ropy a jejich déle trvajícímu průsaku nadhodnocené a že mohou představovat protiinflační riziko. Opakovaně také zaznělo, že zdrojem nejistoty je především vývoj v Evropě a že pro domácí ekonomiku je rozhodující vývoj v Německu.
Bankovní rada ČNB zároveň potrvdila, že nehodlá ukončit používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016.
