Česká ekonomika loni rostla o 2,3 procenta. Odráží se to i na vyšších platech

Česká ekonomika loni rostla meziročně o 2,3 procenta a ve 4. čtvrtletí roku 2016 o 1,9 procenta. Potvrdily to zpřesněné údaje o hrubém domácím produktu (HDP), které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti roku 2015, kdy HDP stoupl o 4,6 procenta, loni roční růst značně zpomalil. Podle ekonomů to však neznamená obrat v příznivém vývoji ekonomiky.

ČSÚ také potvrdil, že česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku přidala 0,4 procenta oproti třetímu kvartálu. „Oproti třetímu čtvrtletí se sice jedná o zrychlení, nicméně v porovnání s Polskem a Slovenskem byla dynamika stále slabá. Za nízkým růstem stojí zejména spotřeba vlády a další propad investiční aktivity, i když současná revize jejich propad mírně snížila. Naopak stabilní růst dlouhodobě vykazuje soukromá spotřeba. Největší příspěvek však přinesl zahraniční obchod,“ komentuje data ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Polsko přidalo ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 1,7 procent oproti třetímu kvartálu, Slovensko pak o 0,8 procent. Meziročně pak tamní ekonomiky rostly o 2,7 a 3,1 procent.

Také podle Petra Dufka z ČSOB jsou u investic do veřejného sektoru rezervy. „Spíše než nedostatkem peněz trpí nedostatkem projektů,“ uvedl na serveru Patria Online.

Vývoj ekonomiky analytici hodnotí jako stabilní. „I tento nízký růst se zdá být pro ekonomiku zdravým,“ sdělil hlavní analytik tginvest.cz Petr Vlasák. Růst mezd je podle něj dobrý a zároveň si Česko drží velmi nízkou nezaměstnanost. „Trh práce dosáhl rekordních dat z několika pohledů. Kromě nízké nezaměstnanosti je v České republice nejvyšší počet ekonomicky aktivních lidí od začátku měření. To vedlo v minulém roce k nejvyššímu počtu odpracovaných hodin od roku 1998,“ doplnil ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tuzemské hospodářství poslední tři roky vytrvale posiluje. Loňský celoroční růst je ale z těchto tří let nejnižší. Reálné příjmy domácností na obyvatele loni podle současných údajů ČSÚ stouply oproti předchozímu roku o 3,1 procenta.

Spotřeba domácností také rostla, ale pomalejším tempem – o 2,7 procenta. Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele dosáhl 23 436 korun, zatímco měsíční spotřeba na obyvatele činila 21 295 korun.

V závěru roku naopak mírně klesly zisky nefinančních podniků. Míra zisku ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 činila 49,7 procenta, což bylo o 1,5 procentního bodu méně než před rokem. Za poklesem stojí podle statistiků hlavně navýšení nákladů na mzdy o 5,8 procenta. Míra investic firem se ale zvýšila.

Platy získávají stále větší podíl na rozdělování HDP

Aktuální čísla ze sektorových účtů potvrdila podle ekonoma Zeisela tenčící se ziskové marže podnikatelů, kteří jsou kvůli nízké nezaměstnanosti nuceni zvyšovat mzdy právě na úkor svých zisků. Míra úspor domácností po sezónním očištění podle výpočtu Komerční banky klesá a ukazuje tak větší ochotu spotřebitelů utrácet.

„Očekáváme, že v prvním čtvrtletí letošního roku ekonomika zrychlila. Nasvědčují tomu již zveřejněné údaje z průmyslu, tak velmi silné předstihové indikátory. Za celý letošní rok očekáváme zrychlení růstu HDP na 2,7 procent z loňských 2,3 procent,“ dodává Zeisel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
16:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 3 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánovčera v 16:21‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
včera v 15:51‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.