Česká ekonomika loni rostla o 2,3 procenta. Odráží se to i na vyšších platech

Česká ekonomika loni rostla meziročně o 2,3 procenta a ve 4. čtvrtletí roku 2016 o 1,9 procenta. Potvrdily to zpřesněné údaje o hrubém domácím produktu (HDP), které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti roku 2015, kdy HDP stoupl o 4,6 procenta, loni roční růst značně zpomalil. Podle ekonomů to však neznamená obrat v příznivém vývoji ekonomiky.

ČSÚ také potvrdil, že česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku přidala 0,4 procenta oproti třetímu kvartálu. „Oproti třetímu čtvrtletí se sice jedná o zrychlení, nicméně v porovnání s Polskem a Slovenskem byla dynamika stále slabá. Za nízkým růstem stojí zejména spotřeba vlády a další propad investiční aktivity, i když současná revize jejich propad mírně snížila. Naopak stabilní růst dlouhodobě vykazuje soukromá spotřeba. Největší příspěvek však přinesl zahraniční obchod,“ komentuje data ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Polsko přidalo ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 1,7 procent oproti třetímu kvartálu, Slovensko pak o 0,8 procent. Meziročně pak tamní ekonomiky rostly o 2,7 a 3,1 procent.

Také podle Petra Dufka z ČSOB jsou u investic do veřejného sektoru rezervy. „Spíše než nedostatkem peněz trpí nedostatkem projektů,“ uvedl na serveru Patria Online.

Vývoj ekonomiky analytici hodnotí jako stabilní. „I tento nízký růst se zdá být pro ekonomiku zdravým,“ sdělil hlavní analytik tginvest.cz Petr Vlasák. Růst mezd je podle něj dobrý a zároveň si Česko drží velmi nízkou nezaměstnanost. „Trh práce dosáhl rekordních dat z několika pohledů. Kromě nízké nezaměstnanosti je v České republice nejvyšší počet ekonomicky aktivních lidí od začátku měření. To vedlo v minulém roce k nejvyššímu počtu odpracovaných hodin od roku 1998,“ doplnil ekonom skupiny Roklen Michal Šoltés.

obrázek
Zdroj: ČT24

Tuzemské hospodářství poslední tři roky vytrvale posiluje. Loňský celoroční růst je ale z těchto tří let nejnižší. Reálné příjmy domácností na obyvatele loni podle současných údajů ČSÚ stouply oproti předchozímu roku o 3,1 procenta.

Spotřeba domácností také rostla, ale pomalejším tempem – o 2,7 procenta. Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele dosáhl 23 436 korun, zatímco měsíční spotřeba na obyvatele činila 21 295 korun.

V závěru roku naopak mírně klesly zisky nefinančních podniků. Míra zisku ve čtvrtém čtvrtletí roku 2016 činila 49,7 procenta, což bylo o 1,5 procentního bodu méně než před rokem. Za poklesem stojí podle statistiků hlavně navýšení nákladů na mzdy o 5,8 procenta. Míra investic firem se ale zvýšila.

Platy získávají stále větší podíl na rozdělování HDP

Aktuální čísla ze sektorových účtů potvrdila podle ekonoma Zeisela tenčící se ziskové marže podnikatelů, kteří jsou kvůli nízké nezaměstnanosti nuceni zvyšovat mzdy právě na úkor svých zisků. Míra úspor domácností po sezónním očištění podle výpočtu Komerční banky klesá a ukazuje tak větší ochotu spotřebitelů utrácet.

„Očekáváme, že v prvním čtvrtletí letošního roku ekonomika zrychlila. Nasvědčují tomu již zveřejněné údaje z průmyslu, tak velmi silné předstihové indikátory. Za celý letošní rok očekáváme zrychlení růstu HDP na 2,7 procent z loňských 2,3 procent,“ dodává Zeisel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 37 mminutami

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyjde ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 57 mminutami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 16 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...