Češi platí nízké daně, tvrdí Eurostat

Brusel – Závislost českého rozpočtu na příjmu z daní v posledních letech rostla i přesto, že jsou české daně jedny z nejnižších v Evropské unii. K takovému závěru dnes dospěl Evropský statistický úřad - Eurostat. Daňové příjmy se na českém hrubém domácím produktu v roce 2008 podílely 36,1 procenty. O osm let dříve přitom šlo zhruba o třetinu HDP. I tak je ale český stát na příjmech z daní, které jsou náchylné k výkyvům hospodářství, závislý v průměru méně než ostatní evropské země.

V unii vydělají daně 40 procent HDP

V Evropské unii i eurozóně se daňové příjmy na HDP podílejí zhruba 40 procenty. Mezi zeměmi, které jsou na příjmech z daní závislé nejméně, je například Slovensko, kde daně představují necelou třetinu HDP. Méně závislé je už jen Rumunsko a Lotyšsko. Naopak nejdůležitější jsou daně v Dánsku a Švédsku, kde se tyto příjmy blíží k 50 procentům.

Eurostat dále uvádí, že země střední a východní Evropy sází v posledních letech především na nižší daně, zatímco státy západní Evropy poměrně často přistupují ke zvyšování daní. Například v letošním roce daň z příjmu fyzických osob ve Velké Británii vzrostla o zhruba deset procentních bodů až na 50 procent. Stále to však není nejvíce v celé EU. Největším zdaněním jsou totiž zatíženi obyvatelé Švédska (56,4 procenta) a Belgie (53,7 procenta).

Jedny z nejnižších daní, tak si stojí Česko v Evropě

V Česku máme podle Eurostatu jedny z nejnižších daní. Patříme totiž k zemím, kde v posledních letech došlo k největšímu poklesu. Konkrétně došlo ke snížení z 32 procent v roce 2000 na 15 procent v letošním roce. Jedná se ovšem o daň ze superhrubé mzdy, ve skutečnosti je tak míra zdanění o něco vyšší, což ovšem Eurostat nezohledňuje. „Papírově“ nižší daně než Češi, platí jen Bulhaři, kde daň z příjmu fyzických osob činí 10 procent.

Česká republika je rovněž jednou ze dvou zemí evropské sedmadvacítky, kde se v posledních 10 letech snížila daň z přidané hodnoty (DPH), a to z 22 na 20 procent. Další zemí, kde se DPH snižovalo, bylo Slovensko. Všechny další unijní státy daň z přidané hodnoty buď zvyšovaly, nebo je nechaly na stejné úrovni. Největší DPH, celkem 25 procent, platí Dánové, Maďaři a Švédové.

14.11.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 12 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...