Každý den dojíždí za prací do jiného města podle odhadů jeden milion Čechů. Za volantem nebo v jiném dopravním prostředku je ale většina z nich ochotna strávit maximálně hodinu denně. I to je ale změna, ještě před pár lety to byla maximálně půl hodina. Firmy zase častěji pro přilákání kvalifikované pracovní síly nabízí různé benefity. Jedním z nich může být i dovoz do zaměstnání nebo práce z domova.
Nejvíc lidí do svého zaměstnání stále dojíždí autem, zhruba 40 procent. Špička v Praze začíná kolem půl osmé ráno a trvá zhruba dvě hodiny. Během těch se do hlavního města za prací z jiných krajů dopraví zhruba 170 tisíc lidí. Podobně je na tom i druhé největší město, Brno. Ve velkém ale lidé už také využívají třeba autobusy nebo vlaky. Železnice je nejvíc vytížená mezi pátou a devátou hodinou ráno. Jen v tuto dobu přepraví vlaky 125 tisíc cestujících. Třetina lidí však zaplatí měsíčně za dopravu víc než tisícovku.
Výzkumy říkají, že Češi se stěhovat chtějí. Neodpovídá to ale skutečnosti
Češi tak pomalu překonávají tradiční nechuť k dojíždění či dokonce stěhování se za prací. V budoucnu by se bylo ochotno za prací přestěhovat 45 procent obyvatel v produktivním věku, vyplývá z loňského průzkumu agentury STEM/MARK. S tím je však do určité míry v kontrastu skutečnost, že v minulosti se za prací skutečně přestěhovalo pouze 16 procent ekonomicky aktivní populace. Deklarovaná ochota je tedy vyšší, než dnešní realita.
„Na druhou stranu je ale nutno také říci, že častěji jsou ochotní se stěhovat lidé mladí, tedy do 29 let věku (62 procent), kteří jsou teprve na začátku svého profesního života a jejich skutečnou ochotu ke stěhování za prací ověří až budoucnost,“ konstatuje se v průzkumu. S věkem totiž ochota ke stěhování klesá a například ve věkové kategorii 50–65 let deklaruje ochotu k takovému kroku pouze přibližně čtvrtina (27 procent) lidí, především kvůli rodinnému zázemí. O něco ochotnější (57 procent) ke změně bydliště kvůli práci jsou také lidé, kteří již takovouto zkušenost za sebou mají.
Firmy začínají zaměstnancům nabízet i transport do práce
„Získat pro práci ve vzdálenějším regionu mladého člověka je snazší, ale zase je tam investice do jeho vzdělávání, do jeho zaučení se, takže to se také musí spočítat,“ říká ředitelka Manpower Jaroslava Rezlerová. Firmy tak volí i jiné možnosti, jak získat zaměstnance. Například společnost Hartmann-Rico třikrát denně sváží autobusem zhruba patnáct lidí do práce ve Veverské Bítýšce. Svozy zařídila sama firma a zaměstnanci si pochvalují finanční i časovou úsporu. „V tuto dobu zvyšujeme kapacity a nabíráme spolupracovníky a vnímáme to jako jeden z benefitů, který hraje velký význam,“ vysvětluje technický a výrobní ředitel Hartmann-Rico.
Podobně teď budou muset začít uvažovat i další firmy. Čím dál hůř se totiž v jednotlivých regionech hledají kvalifikované síly a ty budou muset zaměstnavatelé něčím přesvědčit. „Nabídnout mu zajímavý plat, nabídnout mu nějaké výhody, ať už k té dopravě nebo v ubytování, aby ho to tady nějakou dobu udrželo,“ dodává Rezlerová.
Práci v jiném kraji, než bydlí, hledají nejčastěji lidé ze Středočeského a Pardubického kraje. Naopak nejméně se o práci mimo svůj region zajímají lidé z jihu Moravy a Moravskoslezského kraje.
Trend slibuje více práce z domova
Práce z domova je pro řadu firem, jak vyplývá ze zveřejněných dat, spíš záležitostí budoucnosti. Podle nejnovějších průzkumů si totiž téměř tři čtvrtiny Čechů myslí, že nemohou pracovat mimo kancelář. Přes 70 procent lidí neopouští své pracoviště, protože si myslí, že to vyžaduje povaha jejich zaměstnání. Téměř třetina pak na práci mimo kancelář nemá vybavení. A každý pátý (23 procent) Čech pak chce být nablízku svým kolegům. Ti, kteří pracují mimo kancelář už dnes, uvádějí jako hlavní důvody to, že si mohou vybrat, kde budou pracovat, a také to, že pracují přesčas. Důležité je pro ně i možnost upravit si pracovní dobu podle sebe.
Do patnácti let by se tento trend mohl změnit ve prospěch práce z domova. „Nejvíc zaměstnanců na trhu budou lidé z generace “y„, to znamená mladá generace a tato generace říká ze tří čtvrtin, že pro ně mobilita, flexibilita, tedy to, jestli jim zaměstnavatel umožní, aby pracovali pružněji tak, jak sami potřebují, že je to pro ně zásadní,“ vysvětluje důvody Jakub Unger z platformy Byznys pro společnost.
Mimo Česko se často stěhují lékaři - nejvíc do Německa nebo Rakouska. Teď láká lidi z oboru Británie. V jižní Anglii je totiž málo záchranářů. Po neúspěchu s domácí kampaní se tamní úřady snaží získat zdravotníky z Česka a Slovenska, kteří mají podobnou kvalifikaci. Píše o tom list The Telegraph.
