Meziroční inflace v Česku v listopadu zrychlila na 1,5 procenta z říjnových 0,8 procenta. Je tak nejvyšší od června 2013, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst spotřebitelských cen tak překonal i odhady analytiků. Podle nich k překvapivému nárůstu listopadové inflace přispěla částečně i příprava restaurací na elektronickou evidenci tržeb (EET), když zdražily své služby. Údaje navíc podle ekonomů naznačují, že inflace může dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB) dosáhnout již v prvních měsících roku 2017.
Analytici očekávali, že inflace v listopadu poprvé od konce roku 2013 přesáhne jedno procento. V průměru ale předpokládali, že bude činit asi 1,3 procenta. Pod úrovní jednoho procenta se meziroční inflace vytrvale držela od ledna 2014 a až do letošního listopadu se od té doby nedostala výše než na 0,8 procenta.
Na meziroční zvyšování cen měly podle statistiků v listopadu opět největší vliv ceny alkoholických nápojů a tabáku, které vzrostly o 6,4 procenta oproti říjnovému růstu o 4,7 procenta. U potravin a nealkoholických nápojů ceny stouply o 1,6 procenta, zatímco v říjnu naopak klesaly o 1,2 procenta.
„V listopadu také zrychlil růst cen ve veřejném stravování, což může být určitá předzvěst zavedení EET,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Podle něho tak není listopadový nárůst celkové inflace tedy primárně až tak důsledkem rostoucí poptávky v české ekonomice, jako spíše důsledkem vývoje cen potravin a působení specifických faktorů.
Babiš odmítl, že by EET souvisela s listopadovým růstem inflace
Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský odhaduje, že zdražení restauračních služeb zhruba z jedné poloviny odráželo předčasné navyšování cen před chystaným zavedením EET a z druhé poloviny růst cen potravin. „Zatímco v listopadu byl dopad plánovaného najetí EET do inflace ještě relativně zanedbatelný, v prosinci už tomu může být jinak. Odhadujeme, že navýšení inflace kvůli EET může v prosinci dosáhnout celé desetiny procenta,“ uvedl.
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) ale elektronické evidence tržeb (EET) nemohla ovlivnit listopadový růst inflace, protože funguje až od prosince. Zároveň upozornil, že stravovací a hotelové služby, na něž se EET vztahuje, tvoří jen malou složku celkového spotřebního koše. „Jak mohla EET ovlivnit inflaci v listopadu? Je to nesmysl, protože EET začala 1. prosince,“ řekl Babiš.
Zvýšení cen v souvislosti s evidencí tržeb nečeká ani v prosinci. „Pokud někdo zdražil, tak musel zdražit ten, kdo asi nevykazoval tržby. Protože jsme snižovali DPH, dokonce někteří i zlevnili,“ uvedl. „Pokud vím, tak inflaci bude teď ovlivňovat nárůst (ceny) ropy, ale určitě ne EET,“ řekl ministr. „Sektor stravování a hotelových služeb má na celkové inflaci podíl šest procent. Rozhodující podíl má ropa,“ dodal.
Podle ekonomů však lze už nyní konstatovat, že se celková inflace může dostat na úroveň dvouprocentního cíle české centrální banky již v průběhu prvního čtvrtletí roku 2017. „ČNB čelí při svých úvahách o ukončení kurzového závazku dilematu: zatímco data z české ekonomiky, především vývoj inflace a mezd, hovoří pro ukončení kurzového závazku ČNB zhruba v polovině roku 2017, tak vnější prostředí v podobě měnové politiky ECB hovoří pro pozdější odchod z režimu devizových intervencí,“ říká Jáč.
Listopadovou inflací se tedy podle analytiků zlomil trend, kdy na jedné straně klesaly ceny zboží a rostly ceny služeb. Nyní už se zvyšují ceny obojího. Zboží meziročně zdražilo o 1,5 procenta, služby o 1,7 procent. „A znamená to rovněž, že inflace zasáhne cíl ČNB o něco rychleji, než se původně předpokládalo. Zvlášť, když nás čeká přelom roku, kdy do inflace vstupuje například nájemné a služby spojené s bydlením,“ potvrzuje i analytik ČSOB Petr Dufek.
Již v prosinci se tak inflace zřejmě přiblíží na dohled inflačnímu cíli, kterého by mohla dosáhnout už na konci prvního čtvrtletí příštího roku. „Následně by se už mohla pohybovat jen v jeho těsné blízkosti. Předpokladem tohoto odhadu je samozřejmě, že nedojde třeba k brutálnímu propadu cen ropy a dalších komodit na světových trzích,“ dodává Dufek.
Co přispělo k růstu inflace
Kromě zmíněného růstu cen potravin, nealkoholických nápojů a tabáku se v listopadu zvýšily také náklady na bydlení. Ceny čistého nájemného vzrostly o 1,8 procenta, vodné zdražilo o 1,6, stočné o 5,3, elektřina o 1,2 a teplo o 1,1 procenta. Stouply i ceny lázeňských pobytů o 3,6 procenta, ceny rekreačních a kulturních služeb o 2,8 procenta nebo ceny stravovacích služeb o 2,5 a ubytovacích služeb o 0,6 procenta. Lidem se prodražilo rovněž pojištění či finanční služby, a to o více než dvě procenta.
K celkovému růstu cen přispělo i další výrazné zpomalení zlevňování pohonných hmot. V listopadu se jejich cena snížila pouze o 0,3 procenta, zatímco v říjnu klesaly ceny pohonných hmot o 3,2 procenta, a v září dokonce o více než sedm procent.
V meziměsíčním srovnání ceny pohonných hmot stouply, a to o 0,5 procenta. Výrazně oproti říjnu zdražily potraviny, třeba ceny vajec stouply o 17,5 procenta, ceny mléka o 4,5, ceny brambor o 15,1 a ceny plodové zeleniny o 13,5 procenta.
