Celková důvěra v domácí ekonomiku se mírně snížila

Celková důvěra v českou ekonomiku se v červnu meziměsíčně snížila o 0,7 na 95,3 bodu. Spotřebitelé byli o něco optimističtější než podnikatelé, přesto důvěra klesla u obou skupin, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti loňskému červnu je tak celková důvěra nižší o 1,7 bodu. Přitom červnový výsledek ještě nezohledňoval dopady brexitu na českou ekonomiku. Podle analytiků se totiž díky odchodu Británie z EU o něco sníží i růst českého HDP.

Mezi podnikateli, kde index důvěry v červnu dosáhl hodnoty 93,5 bodu a byl tak o 0,8 bodu nižší než v květnu, nejvíce klesala důvěra v průmyslu. Mírný pokles důvěry zaznamenali statistici také u podnikatelů v oblasti služeb. Naopak ve stavebnictví a v obchodě se důvěra podnikatelů lehce zvýšila.

„Průzkum indikuje, že se v dalších měsících zpomalí tempo růstu průmyslové výroby. To vnímám jako konzistentní se situací, kdy v průběhu letošního prvního pololetí rostla aktivita v průmyslu na globální úrovni jen pozvolna a tuzemský průmysl tak ze strany globální ekonomiky postrádá výraznější prorůstový impuls,“ konstatuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Pokles důvěry u průmyslu správně předpověděl brexit. Snížilo se totiž očekávání průmyslníků na příští tři měsíce, které budou postiženy vyvolanou volatilitou. V delším horizontu by tyto krátkodobé turbulence mohly být ale absorbovány a tedy ve výhledu 6 měsíců zůstává jejich očekávání neměnné.
David Kocourek
ekonom investičního bankovnictví Komerční banky

Mírně také klesla důvěra spotřebitelů. Podle Jáče však zůstává na solidní úrovni, neboť sentiment je podporován zlepšující se situací na tuzemském trhu práce. Z meziměsíčního srovnání vyplývá, že se především zvýšily obavy spotřebitelů ze zhoršení celkové ekonomické situace pro příštích 12 měsíců. Obavy spotřebitelů z vlastní finanční situace se však meziměsíčně téměř nezměnily, podobně jako strach z růstu cen. Úmysl spotřebitelů spořit se v porovnání s květnem mírně snížil, podobně jako obava z nárůstu nezaměstnanosti.

Ekonomové však upozorňují, že pro další vývoj aktivity v tuzemském průmyslu a v české ekonomice obecně, bude klíčová reakce globální ekonomiky na brexit. „Výsledek britského referenda se v letošním druhém pololetí může projevit ve zvýšené nejistotě s nepříznivými dopady na globální hospodářskou ekonomiku,“ dodává Jáč.

Z tohoto pohledu lze také konstatovat, že červnový průzkum nabízí tak trochu zastaralý obrázek nálady v české ekonomice. „Zvýšená volatilita a rizika spojená s odchodem Británie z EU pravděpodobně povede ke zhoršení indikátorů v příštím měsíci, když už respondenti budou mít tuto informaci k dispozici,“ předpovídá ekonom investičního bankovnictví Komerční banky David Kocourek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 10 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 19 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.