Troy/Praha – Čárový kód se pro komerční účely začal používat přesně před 40 lety - a to v americkém státě Ohiu. Historicky prvním oskenovaným kusem zboží v ostrém provozu byla sada deseti balíčků žvýkaček za 67 centů. Zavedení automatické identifikace produktů umožnilo okamžité a bezchybné zadávání jejich cen. To se do té doby neobešlo bez zdlouhavého manuálního označování.
Patent na čárový kód si zaregistroval jistý Američan Norman Joseph Woodland už v roce 1952. Traduje se historka, že na něj přišel, když se na pláži hrabal v písku. Tak ho prý napadla myšlenka různých čar. „Jestli je to ale pravda, nevím,“ řekl k legendě bývalý ředitel oddělení exportu národního podniku Čokoládovny Jaroslav Camplík, který do Československa osobně dovezl první čárový kód.
Od podání patentu, ale trvalo ještě více čtvrtstoletí, než se čárový kód prosadil. Systém rovnoběžných pruhů se poprvé v praxi využil 26. června 1974 v obchodě v americkém městě Troy. Revoluci v nakupování způsobil až o dekádu později.
V bývalém Československu začal čárový kód jako první obchod používat v roce 1985 pražský Dům elegance. Na dlouhou dobu to ale byla jen první vlaštovka. Tuzemské obchody nedisponovaly technickým vybavením pro automatický sběr dat. Do roku 1989 se tak čárové kódy v Československu tiskly většinou jen na obaly zboží určeného pro vývoz na západ.
A problém byl v počátcích v Československu i s tiskem samotných čárových kódu. To se totiž tehdy provádělo speciální technikou jen ve specializovaných tiskárnách. První vytištené kódy přitom byly anglické, protože Československo ještě tehdy nemělo zaregistrovaný u nadnárodní organizace svůj vlastní číselný kód. „Takže jsme naše zboží vyváželi do Anglie jako anglické,“ podotýká Camplík.
Čárový kód se od té doby ale masově prosadil a teď už ho ohrožují pouze nové metody označování. Budoucnost zřejmě přinese kódy, které s sebou ponesou nejen jednoznačnou identifikaci konkrétního výrobku, ale i další podrobné informace o něm – například číslo šarže nebo expirace.
