Budovy, auta, povolenky. České předsednictví chce dotáhnout domluvu o snížení emisí

Nahrávám video

České předsednictví se ujímá debaty o klimatické politice Evropské unie. Už tento týden se v Praze potkají ministři životního prostředí z unijních zemí. V příštím půlroce se debaty zaměří i na auta se spalovacími motory nebo reformu systému emisních povolenek.

Ministři životního prostředí se koncem června shodli na pěti klíčových návrzích balíčku Fit for 55, tedy opatřeních, která mají vést do roku 2030 ke snížení emisí o 55 procent. Opatření řeší Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS), emise aut, lesy a půdu, národní cíle a kompenzace.

Francie začala, Česko balíček dokončí

Pro Česko, které přišlo kvůli suchu a kůrovci o část lesů, bude důležité vykazování emisí, které se ukládají do dřeva a v půdě. Evropská komise mimo jiné také chce, aby se s emisemi budov a aut obchodovalo podobně jako s těmi v energetice, těžkém průmyslu nebo letecké dopravě. Například budovy spotřebovávají víc než třetinu veškeré energie.

„Chceme-li zařadit do obchodování s emisemi sektor budov a aut, musí k tomu být sociální fond. Ten se nám podařilo prosadit a z toho 35 miliard korun přímo na řešení problémů nízkopříjmových a zranitelných domácností,“ uvedla k českým opatřením ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Agendu určilo zčásti už předchozí francouzské předsednictví. I to se zaměřilo na klimatické otázky. „Na obnovitelné zdroje energie, na energetickou účinnost, na emisní obchodování. Řadu věcí se podařilo posunout,“ vyjmenoval Thomas Pellerin-Carlin, šéf Energetického centra Institutu Jacquesa Delorse.

Balíček Fit for 55
Zdroj: ČT24/MŽP

Na českém předsednictví teď bude dovést návrhy ke konečné podobě, a to v takzvaném trialogu. Tedy najít kompromis mezi Evropskou komisí, členskými státy a Evropským parlamentem, který bývá často ambicióznější.

Vliv války na Ukrajině

„Pokud chce Evropa dosáhnout energetické nezávislosti na Rusku, tak to jde ruku v ruce s dosažením jejích klimatických cílů,“ zmiňuje jednu z možných motivací pro domluvu Tomáš Jungwirth z Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky.

Kvůli válce na Ukrajině, energetické krizi a inflaci se navíc dostává do popředí sociální rozměr opatření. „Náběh bude v řadě aspektů pozvolnější, v balíčku je významná solidarita,“ uvedl náměstek ministryně životního prostředí Jan Dusík.

„Je absolutně nutné, aby v dnešní situaci Česká republika bránila zdravý rozum proti aktivistickým návrhům, které stále přicházejí,“ připomíná vládě exministr životního prostředí a nynější opoziční poslanec Richard Brabec (ANO).

Podle Anny Hubáčkové je Česko připraveno sejít se k trialogu tolikrát, kolikrát bude třeba pro dotažení balíčku ke zdárnému konci. Už tento týden se ministři sejdou v Praze na neformální radě pro životní prostředí. Hlavní část vyjednávání se odehraje na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 7 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 21 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 21 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.