Brusel - Nová unijní pravidla určující, kolik potravin se v Evropě může použít na výrobu biopaliv, nejsou dokonalá a ztěžují přechod k nízkouhlíkové energii. Tvrdí to evropští komisaři. V unii se tak zřejmě zatím dál budou používat paliva takzvaně první generace, která komise původně slíbila co nejdřív nahradit generací druhou, jež má být šetrnější.
Do září Brusel tlačil členské státy k používání biopaliv první generace a nebral vážně různá varování expertů, že biopaliva z řepky, obilí nebo cukrovky nejsou právě šetrná k životnímu prostředí, navíc konkurují potravinám. Pak strategii změnil a přišel s generací druhou, tedy s biopalivy většinou z odpadu. Změna zřejmě ale nebude tak rychlá. Podle komise jsou totiž nová pravidla údajně nedodělaná.
Günter Oettinger, evropský komisař pro energetiku
„Udělali jsme řadu měření. A podle nich není náš návrh tím nejlepším a dokonalým řešením. Musíme pokračovat ve výzkumné práci.“
Zastánci nových pravidal jsou zklamáni. Čekali totiž razantnější rozhodnutí, především pak stop první generaci biopaliv. Podle experta na biopaliva Marca-Oliviera Hermana je to skandál, neboť Brusel se rozhodl dál podporovat biopaliva, která zatěžují životní prostředí víc než fosilní paliva. Změnit to teď podle něj může jen Evropský parlament nebo samy členské státy. Komise navíc potvrdila svůj plán, že chce zvýšit podíl biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin z pěti na deset procent.
Biopaliva druhé generace se vyrábí hlavně z odpadu, vodních řas nebo zbytků. Neohrožují tak produkci potravin, jejich spalováním navíc vzniká míň oxidu uhličitého.
