Britové se jádra nebojí, reaktory jim postaví Francouzi

Londýn – Británie se dohodla s francouzskou EDF na stavbě dvou jaderných reaktorů. Nová zařízení v Somersetu by společně měla vyrábět asi pět procent elektřiny v zemi. Funkční by měla být zhruba 60 let. Nová elektrárna Hinkley Point C v Somersetu bude přitom první stavbou jaderné elektrárny v Evropě od neštěstí v japonské Fukušimě.

Zatímco jinde v Evropě po havárii ve Fukušimě v roce 2011 jaderný průmysl skomírá – Německo od jádra ustupuje úplně, Itálie ruší výstavbu jaderné elektrárny a Francie omezuje podíl jaderné energie - Británie naopak výrobu energie z jádra rozšiřuje. 

V Hinkley jsou plánované nové dva reaktory, každý s kapacitou 1,6 gigawattu, které by měly dodávat elektřinu zhruba 60 let. Oba dva reaktory zvládnou přitom vyrobit pět procent celkové produkce elektrické energie v zemi, dosud se elektrárna v Hinkley na produkci podílela pouze jedním procentem.

Stavba za 16 miliard liber (asi půl bilionu korun), je součástí vládního plánu na odklon země od fosilních paliv směrem k energii s nízkými emisemi oxidu uhličitého. V příštích deseti letech by měla vláda nahradit pětinu starých a neekologických elektráren. 

Hinkley Point C
Zdroj: ZUMA/Simon Chapman/ČTK

Novou elektrárnu postaví konsorcium v čele s EDF, rozhodla britská vláda. Dalšími členy konsorcia jsou čínské společnosti China General Nuclear Corporation (CGN), China National Nuclear Corporation (CNNC) a francouzská společnost Areva. „Je to poprvé, kdy jaderná elektrárna v této zemi nebude postavena z peněz britských daňových poplatníků,“ zdůrazňuje ministr pro energetiku Edward Dawey. Rozhodnutí nicméně ještě není konečné. Společnost EDF ještě musí zájem o zakázku potvrdit, projekt pak musí schválit ještě Evropská komise.

Britská vláda jednala s EDF více než rok o minimální ceně za elektřinu vyprodukovanou novými reaktory. Nakonec zní dohoda 92,5 libry za každou megawatthodinu, která se v Hinkley vyrobí. Cena by ale klesla na 89,5 libry, pokud by se EDF podílela na stavbě nové jaderné elektrárny Sizewell v Suffolku. Cena by se totiž snížila díky sdíleným nákladům na obou projektech.

Stavba v Hinkley by měla zaměstnat 25 tisíc lidí, do budoucna by pak v samotné elektrárně mohlo nově najít práci až 900 lidí. Francouzská společnost EDF od převzetí British Energy na přelomu let 2008 a 2009 provozuje v Británii 15 jaderných reaktorů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 41 mminutami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 10 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 17 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánovčera v 14:11‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.