Británie zakázala operátorům používat technologie čínské firmy Huawei při stavbě sítí 5G

Nahrávám video

Britská vláda zakázala tamním mobilním operátorům, aby po letošním 31. prosinci při výstavbě sítí páté generace (5G) využívaly technologie čínské firmy Huawei Technologies. V úterý to na zasedání Národní bezpečnostní rady (NSC) oznámil ministr Oliver Dowden, do jehož kompetence spadá také digitalizace. Čínský podnik v reakci uvedl, že rozhodnutí Londýna je pro něj zklamáním.

Pokud operátoři některé komponenty už využili, musejí je do roku 2027 odstranit. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí, ale je správné pro britské telekomunikační sítě, pro naši národní bezpečnost a pro naši ekonomiku, a to jak nyní, tak v dlouhodobém horizontu,“ cituje BBC Dowdena. Ten připustil, že spuštění sítí 5G se kvůli tomuto rozhodnutí zpozdí asi o rok a také prodraží.

Jde o radikální změnu britského postupu. Ještě letos v lednu britský premiér Boris Johnson navzdory požadavkům amerického prezidenta rozhodl, že se Huawei na výstavbě sítí 5G může v omezené míře podílet.

Podle agentury Reuters současné rozhodnutí rozhněvá Peking a naopak potěší amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na britského premiéra v této věci naléhal. Podle Washingtonu společnost Huawei představuje bezpečnostní hrozbu a Spojené státy na ni uvalily sankce. 

Důvodem změny britské politiky může být dopad amerických sankcí na čipovou technologii. Londýn tvrdí, že krok ovlivní schopnost firmy Huawei zůstat do budoucna spolehlivým dodavatelem.

Podle mluvčího Huawei se „bohužel naše budoucnost v Británii stala předmětem politiky, jde o americkou obchodní politiku a ne o bezpečnost“. Podle agentury Reuters také řekl, že zákaz využívat technologie Huawei v britských sítích 5G je „špatnou zprávou pro každého v Británii, kdo má mobilní telefon“. Tímto krokem se podle něj Británie dobrovolně zařadila do digitálního „pomalého pruhu“.

Největší britský telefonní operátor BT uvedl, že podrobnosti zákazu využívat technologie Huawei musí analyzovat co do nákladů a dopadů na své další podnikání. Finská společnost Nokia uvedla, že technologie, které poskytuje Huawei, je připravena v Británii nahradit.

„Velmi náročný rozhovor“ Johnsona s Trumpem

Premiér Johnson krátce po lednovém oznámení o Huawei hovořil po telefonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a podle nejmenovaného zdroje deníku Financial Times (FT) obeznámeného s tímto rozhovorem byl americký prezident „vzteky bez sebe“. Další americký činitel označil telefonát za „velmi náročný“, zatímco britské činitele podle FT zaskočila „síla prezidentových slov“ směrem k Johnsonovi.

Zdroj listu Evening Standard zase uvedl, že Trump po rozhovoru s britským premiérem rozzuřeně praštil sluchátkem telefonu. Johnsonova kancelář tato tvrzení stejně jako Bílý dům veřejně nekomentovala, osoby z premiérova okolí ale podle Evening Standard zprávu FT označily za „nafouknutou“. 

Současná americká reakce už byla přívětivá. „Rozhodnutí Británie odráží narůstající mezinárodní konsenzus, že Huawei a další aktéři představují riziko pro národní bezpečnost, neboť zůstávají poplatní Komunistické straně Číny,“ řekl podle agentury AFP Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien, který se v úterý v Paříži zúčastnil jednání o Číně se svými protějšky z Británie, Francie, Německa a Itálie.

Tlak i ze strany NATO

Na Británii tlačilo také NATO. Jeho generální tajemník Jens Stoltenberg v červnu uvedl, že Západ by měl zareagovat na skutečnost, že se k němu Čína v různých oblastech přibližuje. Británie by proto měla z bezpečnostního hlediska přezkoumat účast čínské technologické firmy Huawei ve své zamýšlené mobilní síti páté generace, uvedl Stoltenberg. 

 „Věřím, že vláda Spojeného království navrhne své sítě způsobem, který je bude chránit, a zajistí, aby měla bezpečné 5G sítě,“ řekl tehdy Stoltenberg britské BBC. „Proto si také myslím, že je důležité, aby se uskutečnilo nové přezkoumání, jak toho dosáhnout,“ dodal.

„Čína se k nám přibližuje. Vidíme to v Arktidě, vidíme, že mocně investují do kritické infrastruktury v Evropě, a samozřejmě také vidíme, že Čína působí v kyberprostoru,“ prohlásil Stoltenberg. „Takže nejde o nasazení sil NATO v Jihočínském moři, nýbrž o odpověď na skutečnost, že se k nám Čína přibližuje,“ doplnil.

Huawei je největším světovým dodavatelem telekomunikačního zařízení. Spojené státy ale tvrdí, že firma je agentem čínské komunistické vlády a že jí nelze věřit. Huawei popírá, že by mohla provádět špionáž pro Čínu, a naopak tvrdí, že Spojené státy chtějí svými kroky zastavit silný růst firmy a její expanzi na zahraniční trhy, protože žádná americká společnost není schopna nabídnout stejnou škálu technologií za konkurenceschopnou cenu.

Rozhodnutí zakázat firmu Huawei staví Británii zpět na stranu jeho nejbližšího spojence, tedy Spojených států. Znamená to rovněž konec toho, co bývalý premiér David Cameron nazval zlatou érou spojenectví s Čínou. Čínský velvyslanec v Británii začátkem tohoto měsíce uvedl, že obrat v rozhodnutí o Huawei by poškodil obraz Británie, která pak bude muset nést následky, pokud by chtěla s Čínou zacházet jako s nepřátelskou zemí.

Česko čeká na pokyny od NÚKIB a rozhodnutí vlády

Před používáním softwaru i hardwaru firmy Huawei varoval předloni i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Premiér Andrej Babiš pak úřadu vyčetl, že varování vládu překvapilo, nebylo opřené o důkazy a úřad ho s nikým nekonzultoval. Šéf NÚKIB Dušan Navrátil byl do roka z čela úřadu odvolán. NÚKIB zatím nedal stanovisko, jak v Česku přistupovat k technologii firmy Huawei.

Senát v dubnu požádal vládu, aby vyjasnila svoji pozici k otázce zapojení čínských firem Huawei a ZTE do zavádění komunikačních sítí 5G v tuzemsku. Senát přijal toto usnesení, když se zabýval sdělením Evropské komise ohledně bezpečného zavádění síti 5G. „Jedná se o soubor opatření Evropské unie ke zmírnění bezpečnostních rizik spojených s 5G sítěmi,“ popsal tehdy projednávaný materiál vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Huawei loni přes českého partnera Huatech zvítězila ve veřejném tendru ministerstva financí na dodávku síťových prvků v rámci rozšíření datové optické DWDM sítě. Rozhodla nejnižší nabídnutá cena. Huawei rovněž získala projekt ve Státní tiskárně cenin. Informoval o tom server Lupa.cz.

Německo zatím hledá politické rozhodnutí

Německý ministr vnitra Horst Seehofer v červenci poznamenal, že Německo ještě musí dospět k politickému rozhodnutí, zda umožnit čínské telekomunikační společnosti Huawei podílet se na budování infrastruktury německých poskytovatelů mobilních služeb.

Německá kontrarozvědka nedávno varovala zákazníky před poskytováním osobních dat čínským platebním společnostem nebo jiným technologickým a internetovým firmám. Tyto údaje by podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, mohly skončit v rukou čínské vlády. 

BfV upozornila, že čínské vládní úřady mají přístup k datům, které ukládají firmy jako Tencent, Alibaba i „další aplikace, webové služby a poskytovatelé mobility“, například služeb sdílení jízdních kol, kteří působí v Německu. 

Šéf německé kontrarozvědky Thomas Haldenwang řekl, že osobní data Němců nejsou u čínských firem v bezpečí, protože čínské zákony po těchto firmách vyžadují, aby je poskytovaly čínské vládě. „Žádný zákazník tady v Německu, který používá takový systém, by neměl být překvapen, pokud Peking tyto údaje zneužije,“ řekl Haldenwang novinářům. „Můžeme před tím jen varovat,“ dodal.

Francie nezakáže Huawei, ale provozovatele 5G od ní odrazuje

Francie čínskou telekomunikační společnost Huawei nezakáže, francouzské provozovatele mobilních sítí páté generace (5G) ale bude od spolupráce s ní odrazovat. Deníku Les Echos to řekl ředitel francouzské agentury pro kybernetickou bezpečnost (ANSSI) Guillaume Poupard. 

„Mohu říci, že naprostý zákaz tady nebude,“ poznamenal Poupard. „Ale provozovatele, kteří (zařízení) od Huawei v současnosti nepoužívají, budeme podněcovat, aby k němu nepřecházeli,“ pokračoval.

S Huawei už spolupracují dva ze čtyř francouzských operátorů – Bouygues Telecom a SFR. Státem kontrolovaný Orange si vybral evropské konkurenty čínské firmy, společnosti Nokia a Ericsson.

„Těm, kteří Huawei už používají, udělujeme povolení na období od tří do osmi let,“ uvedl Poupard. Ti operátoři, kteří zatím výslovné povolení používat pro sítě 5G vybavení od Huawei neobdrželi, mají podle něj počítat s tím, že jejich žádost byla zamítnuta. Dodal, že rozhodnutí je motivováno ochranou nezávislosti a nikoli nepřátelstvím vůči Číně. 

Itálie dosud nezaujala postoj

Itálie stále zvažuje, zda vyloučit Huawei z výstavby své 5G sítě, uvedl v červenci list La Repubblica, aniž citoval své zdroje. Přes tlak z Washingtonu, Řím však dosud oficiálně nevyloučil čínskou firmu ze svých infrastrukturních plánů. 

Italští vládní činitelé na dotazy listu nereagovali. Pouze zdroj blízký vládě uvedl, že se o celé záležitosti stále diskutuje na vládní úrovni.

Podle listu se však italský kabinet chystá změnit kurz podobně jako mnozí jeho evropští partneři. „Váhy se nyní naklánějí“ v neprospěch Huawei.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 5 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 22 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled