Brusel - Problémy belgických bank, z nichž dvě - Fortis a Dexia - se v uplynulých měsících ocitly na pokraji bankrotu, se neobjevily ze dne na den a jejich manažeři si jich byli mnohdy vědomi. Nicméně před nimi přivírali oči. Ukazuje to zpráva speciální parlamentní komise, která se problémy bank zabývá a o níž dnes informoval vlámský deník Der Standaard.
Zpráva napadá hlavně vedení belgické banky Fortis, jejíž pád otřásl celým finančním systémem Beneluxu. Finanční ústav se rozpadl a jeho belgická část skončila v rukách francouzské BNP. Vnitřní audit ale v kdysi jedné z největších bank v Evropě odhalil závažná pochybení už v červnu loňského roku, tedy v době, kdy se ještě finanční krize plně neprojevila.
Fortis tehdy trápil především nedostatek krátkodobého kapitálu. Zpráva jej dokonce označuje jako „úděsný“. „Šéfové banky před těmito varováními přivírali oči, navzdory varováním CBFA (belgický bankovní dozor),“ uvedl Der Standaard.
Přeorganizovaná Dexia
Fortis nicméně nebyl jediným finančním ústavem, který se ocitl v problémech kvůli špatným rozhodnutím managementu. Konkurenční banka Dexia z velké části doplatila na svou nepřehlednou organizační strukturu. Ta vedla k tomu, že ani její šéf a mnohdy ani belgický bankovní dozor neměl přehled o všech strategických rozhodnutích vedení.
Klíčovým problémem se ukázala skutečnost, že americká divize banky společnost FSA, která měla na starost vydávání dluhopisů, nebyla vůbec začleněna do finanční skupiny. Belgický bankovní dozor tak vůbec netušil, co se ve firmě děje, a o problémech se dozvěděl s několikaměsíčním zpožděním.
„Starali se (manažeři bank) jen sami o sebe, což je v přímém rozporu s principy demokracie,“ uvádí zpráva parlamentní komise. Podle ní se nemůže vedení bank chovat vstřícně jen ke svým akcionářům, ale musí brát ohledy také na vlastní zaměstnance či klienty.
