Belgičany v zimě čekají výpadky proudu. Nedostatek energie způsobí odstávka jaderných bloků

Nahrávám video

Nadcházející zima bude pro části Belgie dost temná. Kvůli opravám země odstavila šest ze svých sedmi jaderných bloků. Ve špičkách nebudou zbývající kapacity stačit, a tak hrozí energie na příděl i omezování vlakové dopravy. V příští dekádě se přitom Belgie chce jaderných elektráren vzdát úplně.

V zimních měsících mají některé oblasti ulevit belgické energetické síti dlouhými odstávkami. „Jako ve všech vyspělých zemích je energetický systém před přetížením chráněn programem selektivních odstávek. Ve vybraných oblastech proud na tři hodiny denně odpojíme,“ uvedla belgická ministryně energetiky Marie Christine Marghemová.

Kritici vládě vyčítají, že je dovedla na rozvojovou úroveň. Za problémem stojí jaderné elektrárny, které běžně pokrývají polovinu spotřeby země. Ze sedmi existujících bloků je však šest mimo provoz kvůli plánovaným i nečekaným opravám.

„Nevybavuji si, že by to zažila jiná země, snad s výjimkou Japonska v roce 2011,“ poznamenala energetička belgického federálního úřadu pro plánování Danielle Devogelaerová.

Mluví se o zanedbání údržby jaderných elektráren, vyšetřování ale ještě neskončilo. Úřady nicméně ujišťují, že únik radiace nehrozil a nehrozí, i když před dvěma a půl roky rozšířily okruh, do kterého zdarma dodávají jódové tablety pro případ nehody. Nyní zahrnuje celou zemi i pohraničí Německa a Nizozemska.

„Mohou se objevit známky toho, že v minulosti se zhoršenému stavu nevěnovala patřičná pozornost,“ řekl Simon Coenen z belgického úřadu pro jadernou bezpečnost.

Investice do generátoru se teď bude hodit

Dodavatel energie nedokáže říct, jak výpadek pokryje. Platí průmyslovým odběratelům za to, že dočasně sníží spotřebu, a také zprovozňuje staré elektrárny na plyn i naftu. Nouze žene ceny elektřiny vzhůru, a sousední země pomohou, jen pokud budou mít samy dost.

Jihovýchodně od Bruselu podniká farmář Thibault Bourgaux, v místě, kterého se mají odstávky dotknout. Chová šedesát dojnic a bez elektřiny si práci neumí představit. Při 26 litrech na krávu to ručně nejde. Kdysi uvažoval o pořízení záložního generátoru, ale nakonec ho nekoupil. „Je to investice 10 tisíc eur, příliš by to zvýšilo náklady,“ vysvětlil.

Už starší investici do generátorů si naopak pochvaluje Christophe Legast, starosta blízké obce Walhain. Je si jist, že zajistí krizový chod radnice i školy. „Generátor zatím nesloužil, ale je důležité mít zálohu. Jak se říká, vládnout znamená předvídat,“ podotkl.

Krize je pro belgickou vládu důležitou lekcí před její bezjadernou budoucností, která se rychle blíží. Podle 15 let starého zákona má totiž země už za čtyři roky začít vyřazovat stárnoucí jaderné reaktory z provozu a nahrazovat je ekologicky čistou energií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 2 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 11 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 18 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.