Barroso: Větší pravomoci pro regulátory bank a silnější integrace

Brusel - Předseda Evropské komise José Barroso v rozhovoru pro dnešní vydání listu Financial Times tlačí na vznik bankovní unie v EU. Všechny země by podle něj měly dát své velké banky pod jeden přeshraniční dohled. Návrh má podporu francouzského prezidenta Hollanda, prosazovat ho půjde ale těžko, společnost je rozladěná. Na finančních trzích se spekuluje o Itálii, která by se dle některých mohla stát dalším adeptem na peněžní pomoc.

Větší pravomoci pro regulátory bank

EU podle Barrosa potřebuje jít ještě dál, než kam směřují návrhy EK z minulého týdne. V nich výkonný orgán unie navrhl změny v tom, jakým způsobem se v EU postupuje při řešení potíží krachujících bank. Regulátoři by měli dostat větší pravomoci. Ke krytí ztrát problémových ústavů by mohli třeba víc tlačit i jejich věřitele.

Pokud si má ale EU vzít lekci ze současné dluhové krize, pak musí podle Barrosa přistoupit k hlubší integraci. Zmiňované návrhy z minulého týdne, které obsahují i vznik celoevropského garančního fondu vkladů, by mohly být schváleny už příští rok. Měnit stávající smlouvy EU kvůli tomu prý nebude třeba.

„Myslím, že nyní máme podmínky, abychom šli dál,“ podotkl Barroso. Dříve tomu tak prý nebylo. Dnes si členské státy podle něj mnohem víc uvědomují potřebu pokročit v integraci, zejména pak v eurozóně. „To je jedna z lekcí z této krize,“ dodal šéf EK.

Na trzích se spekuluje o Itálii

Itálie by se mohla stát další zemí eurozóny, která bude potřebovat zahraniční finanční pomoc, to je myšlenka, která se usadila v hlavě nejednoho ekonoma. Částečně k tomu přispěla slova rakouské ministryně financí Marie Fekterové, která nevyloučila, že by Itálie mohla být další v pořadí. Později se od svých slov distancovala.

Podle francouzského ministra financí Petera Moskovice má Itálie solidní ekonomiku a eurozóna v dalších týdnech investory přesvědčí, že dělá kroky k tomu, aby podpořila hospodářský růst.

16:9
Zdroj: Alessandro Di Meo/ISIFA/EPA

Buď se měnový prostor rozpadne, nebo se více spojí

„Zastánci evropské integrace si to stále více uvědomují a současnou situaci cítí jako šanci hlubší integraci prosadit. Navíc nelze opomenout, že zástupci orgánů EU hrají o své vlastní pozice a není tedy divu, že tak horlivě podporují hlubší integraci,“ tvrdí analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Bankovní unie má u Hollanda podporu

Socialistický prezident François Hollande, který je ve funkci teprve od minulého měsíce, bankovní unii podporuje. Současné představy počítají s tím, že by vznikl společný finanční regulátor a jen jeden fond, z něhož by se vyplácely vklady ze zkrachovalých bank a zajišťovala se také rekapitalizace finančních ústavů.

„To, co jsme udělali pro Španělsko, byl rozhodující krok vpřed. My ale musíme jít ještě dál. Je to okamžik, kdy Evropané musí definovat rámec pro úplnou konsolidaci eura v politické, rozpočtové, ale i sociální rovině,“ říká francouzský ministr financí Peter Moskovici.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 1 hhodinou

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 11 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 16 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.