Babiš připouští zavedení sektorové daně. Zahrnout by chtěl také mobilní operátory

Nahrávám video
Události ČT: Sektorová daň je v Česku o něco blíž realitě
Zdroj: ČT24

Sektorová daň v Česku je o něco blíž realitě. Sociální demokraté mají návrh na zdanění bank hotový a premiér Andrej Babiš (ANO) teď v rozhovoru pro Českou televizi zavedení nové daně připustil. Ministerstvo financí propočítává dopady. Premiér chce debatu rozšířit i o mobilní operátory.

U tří odvětví, bank, pojišťoven i mobilních operátorů, má nyní podle stran vládní koalice probíhat debata o zavedení sektorové daně. U pojišťoven už existuje konkrétní návrh, který omezí jejich rezervy, a tak stát vybere na daních o čtyři miliardy korun víc.

Plán na zdanění bank prosazují hlavně sociální demokraté. Podle nich tím rozpočet získá 14 miliard. Když o tom chtěla ČSSD mluvit na koaliční schůzce, vzkázal premiér, že se rozpočet nedá tvořit salámovou metodou. Avšak poté, co šéf sociální demokracie a vicepremiér Jan Hamáček představil plán ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), dostala se varianta zdanění bank do hry.

Podle Babiše je ale nutná debata. „Jestli když uděláme sektorovou daň pro banky, to bude mít takový dopad pro všechny zdražením úvěrů a dostupností úvěrů, nebo ne,“ nastínil.

Hamáček se ale odkazuje na zkušenost s povinným ručením. „Když jsme zaváděli svého času fond zábrany škod, obavy byly stejné, že odvody do fondu pojišťovny promítnou do cen povinného ručení. Opak je pravdou,“ přiblížil.

Zdanit banky chtějí i komunisté. „Bankovní daň je radikální tah, jsou různé varianty, z nichž některé jsou, řekněme, méně nebezpečné z pohledu dopadu na klienta,“ podotkl ekonomický expert strany Jiří Dolejš.

Podle premiéra je český mobilní trh zmonopolizovaný

V případě sektorové daně u mobilních operátorů jde o novinku. Premiér chtěl jednáním s operátory dohodnout snížení cen za data, to se ale nepovedlo. Proto teď připravuje plán, jak operátory víc zdanit. „Budeme o tom vést debatu,“ řekl Babiš.

„Operátoři ignorují naše apely. V Evropské unii jsou země, které operátory tvrdě zdaňují,“ poznamenal Babiš. Podle něj je v Česku zmonopolizovaný trh.

Hamáček zatím označil za obecně dobrou zprávu, že premiér změnil názor a je ochotný jednat o sektorové dani.

Provozovatelé mobilních sítí ale už upozorňují na nevýhody. „Ještě včera bylo prioritou vlády přilákat čtvrtého operátora. Já si nedovedu představit, jak může sektorová daň fungovat jako motivátor pro vstup nového hráče na český trh,“ podotkl výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Opozice je k sektorovým daním, ať už u bank, nebo operátorů skeptická. „Opět to ukazuje: My neumíme jednat, tak budeme zdaňovat. Je to naprosto nesmyslný postup,“ míní lidovecký předseda Marek Výborný.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček zase zdůrazňuje, že v současnosti tuzemské největší banky patří mezi nejzásadnější plátce daní do státního rozpočtu.

V pondělí vládu čeká také debata o výhledu ekonomiky na další roky. Konvergenční program musí poslat do Bruselu do konce dubna. „Čísla jsou mírně horší, ekonomika zpomaluje, to znamená, že byť vybíráme meziročně pořád více příjmů, tak je tam zpomalení. Naopak velice rostou výdaje v investicích, a to nejen státu, ale i krajů, měst a obcí,“ přiblížila ministryně financí.

Podle Schillerové je ale zásadní, že se stále daří snižovat dluh. Připravený materiál počítá i nadále s jeho poklesem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 22 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...