Sehnat čtvrtého operátora? Trh, kde lidé platí hodně peněz za málo dat, je atraktivní, říká expert

Nahrávám video

Česko bude v druhé polovině roku v aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G opět usilovat o vstup čtvrtého mobilního operátora. Návrh podmínek schválila vláda. Od příchodu čtvrtého operátora si kabinet slibuje pokles cen – zejména za mobilní data. Expert na telekomunikaci a digitalizaci a bývalý člen rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Ondřej Malý ve Studiu 6 uvedl, že zdejší trh je zralý na to, aby přivítal nějakého dravého hráče, ale bude záležet i na konkrétních podmínkách aukce.

Co může Česko čtvrtému operátorovi nabídnout?
Může mu nabídnout trh, který je poměrně zamrzlý, lidé tady dostávají poměrně málo dat za docela hodně peněz, což je pro vstup dalšího hráče atraktivní prostředí. Zvláště v případě těch domácností, na které se bude nový operátor zaměřovat. Trh je zralý na to, aby ho někdo narušil, aby sem přišel nějaký dravý hráč.

Je to svým způsobem atraktivní nabídka?
To bude záležet na podmínkách aukce. Případný nový hráč to nebude mít jednoduché, stávající tři operátoři mají dost frekvencí, postavené sítě, své zákaznické kmeny, je tu 140 SIM karet na sto zákazníků, což je značná penetrace. Takže vlastně neexistuje žádný způsob, jak někoho přesvědčit, aby si koupil svůj mobilní telefon. Nový operátor může jen přetahovat zákazníky od konkurence. Na druhou stranu je trh zamrzlý a operátoři si především v segmentu domácností nijak zásadně nekonkurují, což ostatně ukázala i analýza Českého telekomunikačního úřadu.

Vláda už schválila, že bude „lákat“ čtvrtého operátora. Jaké jsou další kroky, které musejí logicky následovat?
To lákání je poměrně důležité. Myslím si, že je velmi rozumné to, co nyní dělá ministerstvo průmyslu a obchodu. Příslušný náměstek objíždí svět a snaží se vysvětlit výhodnost českého trhu různým zahraničním hráčům. Česko může nabídnout jednak nepříliš pružný trh, ale potom taky naši expertizu v oblasti kyberbezpečnosti nebo poměrně zajímavé projekty v oblasti smart cities nebo právě se snaží nabízet trh jako strategickou investici pro některé zahraniční hráče.

Jak by tedy aukce měla vypadat a za jakých podmínek by se měla konat?
Pokud chce stát opravdu přilákat nového infrastrukturního hráče, tedy čtvrtého operátora, je nezbytností to udělat tak, jak to chce ČTÚ. Kroky, které úřad dělá, jsou podle mého názoru dobré. Je tam zčásti vyhrazení jedné části spektra, tedy jednu třetinu celého spektra by měl dostat jeden hráč, a o ni nebudou mít možnost bojovat stávající operátoři. Tím se vyrovnají podmínky, protože oni mají už spektra poměrně hodně, ale ten nový nemá nic.

Dále je povinnost takzvaného národního roamingu, což znamená, pokud nový hráč vydraží nějaké spektrum, bude mít právo vstoupit do sítí některého z ostatních operátorů po určitou dobu. To je poměrně důležité, protože bude schopný od prvního dne konkurovat v plné šíři všech nabídek, to znamená v hlasu, SMS zprávách i datech, což je také důležité. A samozřejmě velká otázka bude i vyvolávací cena a vůbec detailnější podmínky aukce, ale to už je dost technické.

Dá se odhadovat, kolik by aukce mohla vynést? Když se dražily frekvence na LTE, tak to bylo osm miliard korun v roce 2012.
Odhad je obtížný, protože ceny frekvencí lítají nahoru a dolů i v různých ostatních státech Unie. Teď třeba můžeme sledovat aukci v Německu (pro 5G sítě – pozn. redakce), kde to dosáhlo asi pěti miliard eur, což je neuvěřitelná cena. A mimochodem se také aukce účastní potenciální čtvrtý hráč, společnost Drillisch místního miliardáře.

Otázka je, co bude stát chtít. Pokud chce jen vydělat na aukci frekvencí, tak se to teď dost vylučuje s cílem přilákat případného čtvrtého operátora. Pokud mu nebude vadit, že tolik nevydělá – a takové příklady v EU jsou – může přilákat čtvrtého hráče. Protože vždy musí potenciální investor vážit, jestli má víc zaplatit za frekvence bez nějakých zásadních podmínek, nebo jestli naopak se mu vyplatí kmitočty, se kterými jsou spojené určité podmínky týkající se pokrytí, rychlostí a jiných parametrů.

V souvislosti s příchodem čtvrtého hráče se mluví o tlaku na snižování cen. A také o sítích 5G, co to je, zda je to revoluce, evoluce, nebo jen další síť s vyšším číslem…
Podle mého názoru je to jen další G. Není to žádná dramatická revoluce, rozhodně si nemyslím, že to je revoluce v těch pásmech, která teď nabídne ČTÚ. Zvláště v pásmu 700 MHz, které je uvolněné po přechodu na efektivnější digitální televizní vysílání, kdy televizní stanice zčásti uvolní toto pásmo pro potřeby mobilního internetu. Pásmo je sice označené EU jako kandidátské pásmo pro 5G, což znamená, že je velmi pravděpodobné, že někdy v tomhle pásmu poběží sítě páté generace, ale zatím ani operátoři nedělají příliš mnoho zkoušek pro tohle pásmo. Ideální pásma jsou spíš ta vyšší pásma, která nabízejí vyšší kapacitu, efektivitu a vyšší rychlost a nižší latenci – tedy nižší dobu odezvy, což umožní právě ty další nové aplikace, o kterých dnes jen slyšíme a nevidíme je, a což by mělo být to hlavní lákadlo 5G.

Pokud vydražíme tyto frekvence, zbude ještě Česku něco dalšího, co bude moci v budoucnu nabídnout, třeba pátému hráči?
Nemyslím si, že případnému pátému hráči – to asi už nebude mít smysl. Ale na evropské úrovni se plánují koordinace dalších pásem, která by mohla sloužit pro mobilní internet. A myslím, že časem dojde k nějaké další aukci, ale tohle pásmo a ta aukce, o které nyní mluvíme, je na hodně dlouhou dobu poslední, kdy lze na český trh přivést nějakého zásadního infrastrukturálního hráče. Sada frekvencí, která se nabízí, je vhodná k tomu, aby operátor pokryl území a v určitých místech, kde je hodně lidí nebo kde jsou větší požadavky na kvalitní připojení, tak aby tam posílil svou kapacitu. To znamená, že může vybudovat celou svou síť tak, aby byl konkurenceschopný na trhu. Případné další aukce už budou na doplňková pásma, už tam na nich nepostavíte nějakého celoplošného plnohodnotného hráče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 3 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 17 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled