Sehnat čtvrtého operátora? Trh, kde lidé platí hodně peněz za málo dat, je atraktivní, říká expert

Nahrávám video

Česko bude v druhé polovině roku v aukci kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G opět usilovat o vstup čtvrtého mobilního operátora. Návrh podmínek schválila vláda. Od příchodu čtvrtého operátora si kabinet slibuje pokles cen – zejména za mobilní data. Expert na telekomunikaci a digitalizaci a bývalý člen rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Ondřej Malý ve Studiu 6 uvedl, že zdejší trh je zralý na to, aby přivítal nějakého dravého hráče, ale bude záležet i na konkrétních podmínkách aukce.

Co může Česko čtvrtému operátorovi nabídnout?
Může mu nabídnout trh, který je poměrně zamrzlý, lidé tady dostávají poměrně málo dat za docela hodně peněz, což je pro vstup dalšího hráče atraktivní prostředí. Zvláště v případě těch domácností, na které se bude nový operátor zaměřovat. Trh je zralý na to, aby ho někdo narušil, aby sem přišel nějaký dravý hráč.

Je to svým způsobem atraktivní nabídka?
To bude záležet na podmínkách aukce. Případný nový hráč to nebude mít jednoduché, stávající tři operátoři mají dost frekvencí, postavené sítě, své zákaznické kmeny, je tu 140 SIM karet na sto zákazníků, což je značná penetrace. Takže vlastně neexistuje žádný způsob, jak někoho přesvědčit, aby si koupil svůj mobilní telefon. Nový operátor může jen přetahovat zákazníky od konkurence. Na druhou stranu je trh zamrzlý a operátoři si především v segmentu domácností nijak zásadně nekonkurují, což ostatně ukázala i analýza Českého telekomunikačního úřadu.

Vláda už schválila, že bude „lákat“ čtvrtého operátora. Jaké jsou další kroky, které musejí logicky následovat?
To lákání je poměrně důležité. Myslím si, že je velmi rozumné to, co nyní dělá ministerstvo průmyslu a obchodu. Příslušný náměstek objíždí svět a snaží se vysvětlit výhodnost českého trhu různým zahraničním hráčům. Česko může nabídnout jednak nepříliš pružný trh, ale potom taky naši expertizu v oblasti kyberbezpečnosti nebo poměrně zajímavé projekty v oblasti smart cities nebo právě se snaží nabízet trh jako strategickou investici pro některé zahraniční hráče.

Jak by tedy aukce měla vypadat a za jakých podmínek by se měla konat?
Pokud chce stát opravdu přilákat nového infrastrukturního hráče, tedy čtvrtého operátora, je nezbytností to udělat tak, jak to chce ČTÚ. Kroky, které úřad dělá, jsou podle mého názoru dobré. Je tam zčásti vyhrazení jedné části spektra, tedy jednu třetinu celého spektra by měl dostat jeden hráč, a o ni nebudou mít možnost bojovat stávající operátoři. Tím se vyrovnají podmínky, protože oni mají už spektra poměrně hodně, ale ten nový nemá nic.

Dále je povinnost takzvaného národního roamingu, což znamená, pokud nový hráč vydraží nějaké spektrum, bude mít právo vstoupit do sítí některého z ostatních operátorů po určitou dobu. To je poměrně důležité, protože bude schopný od prvního dne konkurovat v plné šíři všech nabídek, to znamená v hlasu, SMS zprávách i datech, což je také důležité. A samozřejmě velká otázka bude i vyvolávací cena a vůbec detailnější podmínky aukce, ale to už je dost technické.

Dá se odhadovat, kolik by aukce mohla vynést? Když se dražily frekvence na LTE, tak to bylo osm miliard korun v roce 2012.
Odhad je obtížný, protože ceny frekvencí lítají nahoru a dolů i v různých ostatních státech Unie. Teď třeba můžeme sledovat aukci v Německu (pro 5G sítě – pozn. redakce), kde to dosáhlo asi pěti miliard eur, což je neuvěřitelná cena. A mimochodem se také aukce účastní potenciální čtvrtý hráč, společnost Drillisch místního miliardáře.

Otázka je, co bude stát chtít. Pokud chce jen vydělat na aukci frekvencí, tak se to teď dost vylučuje s cílem přilákat případného čtvrtého operátora. Pokud mu nebude vadit, že tolik nevydělá – a takové příklady v EU jsou – může přilákat čtvrtého hráče. Protože vždy musí potenciální investor vážit, jestli má víc zaplatit za frekvence bez nějakých zásadních podmínek, nebo jestli naopak se mu vyplatí kmitočty, se kterými jsou spojené určité podmínky týkající se pokrytí, rychlostí a jiných parametrů.

V souvislosti s příchodem čtvrtého hráče se mluví o tlaku na snižování cen. A také o sítích 5G, co to je, zda je to revoluce, evoluce, nebo jen další síť s vyšším číslem…
Podle mého názoru je to jen další G. Není to žádná dramatická revoluce, rozhodně si nemyslím, že to je revoluce v těch pásmech, která teď nabídne ČTÚ. Zvláště v pásmu 700 MHz, které je uvolněné po přechodu na efektivnější digitální televizní vysílání, kdy televizní stanice zčásti uvolní toto pásmo pro potřeby mobilního internetu. Pásmo je sice označené EU jako kandidátské pásmo pro 5G, což znamená, že je velmi pravděpodobné, že někdy v tomhle pásmu poběží sítě páté generace, ale zatím ani operátoři nedělají příliš mnoho zkoušek pro tohle pásmo. Ideální pásma jsou spíš ta vyšší pásma, která nabízejí vyšší kapacitu, efektivitu a vyšší rychlost a nižší latenci – tedy nižší dobu odezvy, což umožní právě ty další nové aplikace, o kterých dnes jen slyšíme a nevidíme je, a což by mělo být to hlavní lákadlo 5G.

Pokud vydražíme tyto frekvence, zbude ještě Česku něco dalšího, co bude moci v budoucnu nabídnout, třeba pátému hráči?
Nemyslím si, že případnému pátému hráči – to asi už nebude mít smysl. Ale na evropské úrovni se plánují koordinace dalších pásem, která by mohla sloužit pro mobilní internet. A myslím, že časem dojde k nějaké další aukci, ale tohle pásmo a ta aukce, o které nyní mluvíme, je na hodně dlouhou dobu poslední, kdy lze na český trh přivést nějakého zásadního infrastrukturálního hráče. Sada frekvencí, která se nabízí, je vhodná k tomu, aby operátor pokryl území a v určitých místech, kde je hodně lidí nebo kde jsou větší požadavky na kvalitní připojení, tak aby tam posílil svou kapacitu. To znamená, že může vybudovat celou svou síť tak, aby byl konkurenceschopný na trhu. Případné další aukce už budou na doplňková pásma, už tam na nich nepostavíte nějakého celoplošného plnohodnotného hráče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 20 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánovčera v 16:01‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.