Argentina dostane od MMF větší půjčku. Nesmí ale sáhnout na kurz své měny

Argentinská vláda se ve středu dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na nových podmínkách úvěru, který má jihoamerické zemi pomoci z krize doprovázené hlubokým poklesem domácí měny. Země dostane 57 miliard dolarů (1,24 bilionu korun), tedy o sedm miliard více než podle původního plánu. Tamní centrální banka ale výměnou za to prakticky nebude zasahovat do kurzu pesa.

Argentina usilovala o posílení tříletého úvěrového programu a o rychlejší uvolňování peněz. Mezinárodní měnový fond přistoupil na to, že již do konce letošního roku obdrží země 13 miliard místo původně slíbených šesti miliard a do konce roku příštího 22 miliard namísto jedenácti miliard.

„Argentinská centrální banka se rozhodla přijmout režim plovoucího směnného kurzu bez intervencí,“ řekla podle agentury Reuters šéfka MMF Christine Lagardeová. Mírné zásahy do kurzu měny má Argentina povoleny pouze v případě jejího extrémního oslabení.

Odbory protestují proti úsporným opatřením

Argentině se nedaří zbavit se cyklických finančních krizí, které za posledních 60 let postihly zemi každé desetiletí. Naposledy to bylo v roce 2002, kdy krize uvrhla miliony Argentinců ze střední třídy do chudoby a otřásla důvěrou investorů v ekonomiku závislou na komoditách.

Také nynější krize, k níž přispělo i ničivé sucho, vyvolává v řadě obyvatel země obavy z úsporných opatření, která musí země kvůli úvěrům plnit. Argentinské odbory uspořádaly v úterý celostátní stávku na protest proti úsporné politice pravicového prezidenta Mauricia Macriho.

Stávka v Buenos Aires
Zdroj: Marcos Brindicci/Reuters

Trhy se naopak obávají, že Macri nebude schopen potřebné kroky prosadit v parlamentu. Patří mezi ně například uvalení cel na vývoz těžící z poklesu hodnoty domácí měny, které Macri oznámil počátkem září. Prezident věří, že mu rychlejší uvolnění záložního úvěru umožní splácet dluhy země v příštím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 1 hhodinou

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
před 3 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
včera v 18:31

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
včera v 05:01

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.