Američan, který umírá na rakovinu, vyhrál soud nad výrobcem postřiku Roundup

Soud v San Franciscu v pátek nařídil biotechnologické společnosti Monsanto zaplatit odškodné 289 milionů dolarů (6,5 miliardy korun) bývalému školnímu správci Dewayneu Johnsonovi. Ten amerického výrobce osiv, hnojiv a pesticidů zažaloval za to, že mu herbicid Roundup, jehož je firma výrobcem, způsobil rakovinu. Monsanto spojitost mezi výrobkem a onemocněním odmítá a proti verdiktu se odvolá. Případ by podle BBC mohl spustit vlnu dalších procesů. Majitel Monsanta, německý konglomerát Bayer, v sobotní reakci oznámil, že přípravek Roundup je bezpečný.

Johnsonův případ je první ze stovek žalob týkajících se přípravku Roundup a jeho údajné souvislosti s non-Hodgkinovými lymfomy, který se dostal před soudní porotu. Ta v pátek po třech dnech rokování dospěla k závěru, že herbicid „značně“ přispěl k mužově rakovině a že výrobce měl o potenciálních rizicích informovat varovnou etiketou.

Porota vyhověla požadavku poškozeného na náhradu škody částkou 39 milionů dolarů a firmě vyměřila dalších 250 milionů dolarů jako trestní postih.

Jak napsal list USA Today, soudkyně Suzanne Ramos Bolanosová uvedla, že právě za to, že Monsanto „jednalo zlomyslně, s nátlakem a podvodně“, mělo by být potrestáno.

Při ohlášení verdiktu Bolanosová přečetla seznam otázek, které porota přednesla, ohledně bezpečnosti Roundupu a ohledně toho, zda zákazníci mohli předvídat veškerá rizika: Věděla firma Monsanto, nebo měla předjímat, že uživatelé si neuvědomí nebezpečí? Varovala nedostatečně před rizikem? Bylo nedostatečné varování podstatným faktorem, který způsobil Johnsonovi škodu? – Na každou z těchto otázek porota odpověděla kladně. 

Roundup
Zdroj: ČTK/AP/Jeff Roberson

Johnson používal přípravek Roundup, jehož hlavní aktivní složkou je glyfosát, při práci jako školní správce někdy až třicetkrát do roka. Jeho právníci uvedli, že přípravkem postřikoval rostliny z velké nádrže připevněné na vozidle. Při silném větru se mu prý chemikálie dostávala do obličeje a jednou, když mu praskla hadička, mu pokryl herbicid celé tělo.

Monsanto se proti rozsudku odvolá

Právník Brent Wisner uvedl, že když se Johnsonovi na těle objevila vyrážka, přečetl si etiketu na balení, a dokonce společnost Monsanto kontaktoval. Před nebezpečím vzniku rakoviny ho ale ani tak nikdo nevaroval. Non-Hodgkinův lymfom mu byl diagnostikován v roce 2014, když mu bylo 42 let. Rakovina je u něj nyní v konečném stadiu, uvedla agentura AFP. Během čtyřtýdenního procesu se před soudem v San Franciscu vystřídalo mnoho odborníků, shoda ohledně toho, zda může glyfosát způsobit rakovinu, mezi nimi ale nepanovala.

„Chceme vyjádřit soucit s panem Johnsonem a jeho rodinou,“ uvedla společnost Monsanto v prohlášení. „Dnešní rozhodnutí nic nemění na faktu, že 800 vědeckých studií a závěry americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), národních zdravotnických úřadů a dalších regulačních úřadů po celém světě potvrzují, že glyfosát nezpůsobuje rakovinu a nezpůsobil rakovinu ani panu Johnsonovi,“ pokračovalo prohlášení. Monsanto se proto chce proti pátečnímu rozsudku odvolat.

Společnost Bayer ve svém dnešním prohlášení uvedla, že glyfosát považuje za „bezpečný a nekarcinogenní“ látku. „Na základě vědeckých důkazů, ověřování provedeného ve světovém měřítku a na základě desítek let praktických zkušeností s využíváním glyfosátů se Bayer domnívá, že je glyfosát bezpečný a není karcinogenní,“ sdělil mluvčí firmy. Výrok soudu podle něj „odporuje vědeckým závěrům, podle nichž mezi Johnsonovou nemocí a používáním glyfosátů neexistuje žádná spojitost“.

Bayer - Monsanto
Zdroj: ČTK/AP/Martin Meissner

Bayer koupil Monsanto v červnu za 63 miliard dolarů (1,4 bilionu korun). Americká společnost je jedničkou na světovém trhu s osivy a je také jedním z největších světových producentů herbicidů, pesticidů a hnojiv. Podle agentury Reuters čelí ve Spojených státech více než 5000 žalob podobných té Johnsonově.

Herbicid Roundup uvedla společnost Monsanto na trh v roce 1974. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO), v roce 2015 dospěla k závěru, že glyfosát obsažený v tomto nejrozšířenějším přípravku na ničení plevele je karcinogenní. Americká EPA zastává stanovisko, že aktivní složka látky Roundup nepředstavuje pro člověka nebezpečí, pokud přípravek používá v souladu s instrukcemi na obalech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 5 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 22 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled