Brusel - Výbuch islandské sopky a následný sopečný prach v ovzduší, který na téměř týden znemožnil dopravu nad Evropou, způsobil aerolinkám škody 1,5 až 2,5 miliardy eur (v přepočtu 37,5 až 62,5 miliardy korun). Informoval o tom dnes eurokomisař pro dopravu Siim Kallas. Členské státy podle něj mohou leteckým dopravcům, kteří se dostali kvůli přerušení provozu do svízelné situace, pomoci. I když tratily i aerolinky působící v Česku, ministr financí Eduard Janota tvrdí, že český stát nabízenou možnost nevyužije a pomáhat jim nebude.
Sumy, o kterých dnes Kallas hovořil, jsou pouze prvotním odhadem. Ztráta 2,5 miliardy eur zahrnuje údaje od leteckých dopravců a od dvou velkých cestovních kanceláří. Skutečné náklady řádění sopky mohou být ještě vyšší. Uzavření leteckého prostoru negativně poznamenalo například i tržby hotelů. Nad Evropou se zastavila i nákladní letecká doprava, škody tak mohly utrpět i další sektory evropské ekonomiky.
V Česku se injekce aerolinkám nechystá
Největší české letecké společnosti vyčíslily ztráty z výbuchu tisíce kilometrů vzdálené sopky zhruba na 300 milionů korun. Jen ČSA a Letiště Praha odhadují ztráty na 150 až 200 milionů korun. Domácí lídr charterových letů Travel Service škody odhaduje na 73 milionů korun.
Česká republika se ovšem nechystá ztráty soukromého sektoru nijak kompenzovat. „V dané chvíli neuvažuji o žádné formě podpory,“ podtrhl Janota.
Pomoc by kromě aerolinek mohly chtít i cestovky
Kdyby se Česko pro poskytnutí pomoci aerolinkám rozhodlo, mohly by ho navíc zkomplikovat i cestovní kanceláře. Ty se daly slyšet, že i ony by v takovém případě požadovaly kompenzace za ztráty, které jim sopka způsobila. Jen Asociace cestovních kanceláří ČR je odhaduje na 120 milionů korun. „Z toho cca 60 milionů korun jsou přímé škody, které musely cestovní kanceláře uhradit ve spojení se sopkou, to znamená ubytování klientů, náhradní řešení a tak dále,“ doplnil Jan Papež, ředitel odboru vnějších vztahů asociace.
Pomoc nemusí být jen finanční
Případná pomoc aerolinkám ovšem nemusí nutně mít pouze finanční charakter. Kallas zdůraznil, že státy mohou aerolinkám pomoci například tím, že mimořádně upraví pravidla pro letecký provoz. Státy tak například mají zajistit, aby si letečtí dopravci udrželi letištní sloty, které nemohli využít během uzavření části evropského leteckého prostoru.
„Členské státy EU by měly být schopné udělit dočasné výjimky z omezení v případě leteckých řádů. Jde například o omezení, která se týkají nočních letů. Je důležité, aby se všichni pasažéři dostali domů co nejrychleji a nákladní letecká doprava se dostala zpět do normálu,“ uvedl eurokomisař pro dopravu.
Sopka možná změní celý systém evropského letectví
Erupce sopky by mohla být také impulsem pro systémové změny v letecké dopravě. Urychlit by mohla například vytvoření tzv. jednotného evropského nebe, které by smazalo vzdušné hranice mezi státy a umožnilo letounům využívat mnohdy přímějších tras. Kallas je rovněž pro vytvoření krizového managementu pro případ nenadálých přírodních událostí, který by umožnil rychlejší vyhodnocení a řešení situace.
