Koalice se nedohodla na jedenáctiprocentním růstu životního a existenčního minima od příštího ledna, jak požadovala sociální demokracie. I přes rozpor s hnutím ANO odstartuje meziresortní připomínkové řízení a v polovině prosince má vláda o nařízení rozhodnout. Ministerstvo práce dokonce našlo finanční prostředky.
Ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové (ČSSD) se nepodařilo přesvědčit kabient, aby životní a existenční minimum zvedl už od příštího roku. A to přesto, že se podle Maláčové na jednání podařilo překonat největší překážku. „Ministerstvo práce našlo z vlastních zdrojů finance na dofinancování minima. Jde o 454 milionů korun,“ uvedla po jednání koalice.
S hnutím ANO se ale nedohodla, přestože se debata podle ní posunula z politické roviny na odbornou. Doufá, že se povede zkrátit lhůty v připomínkovém řízení a v polovině prosince by mohla návrh probrat vláda.
- Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
- Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
- Konkrétní výši dávek a způsob výpočtu udává stránka ministerstva práce a sociálních věcí. Ta zároveň zmiňuje další souvislosti životního minima.
- Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Jednu nebo druhou dávku dnes v Česku pobírá celkem 85 tisíc lidí. Jednotlivci s životním minimem musí měsíčně vystačit 3410 korun, existenční minimum je pak o 1200 korun nižší. Maláčová navrhuje navýšení od ledna zhruba o 11,4 procenta, tedy na 3800 korun pro dospělého. Existenční minimum by činilo 2450 korun.
Maláčová před ministry argumentovala hlavně tím, že obě dávky vláda nezvýšila od ledna 2012. „Energie se budou od ledna zvyšovat o deset procent. Ani jedno minimum se nevalorizovalo posledních šest let. Potřebuju slyšet, jak budou ti lidé přežívat celý rok, pokud by se zvyšovalo až v roce 2020,“ prohlásila ještě před jednáním vlády. Podle ministryně jsou „dvě třetiny lidí, kteří jsou závislí na dávkách, důchodci, malé děti, zdravotně postižení“ a ti pracovat nemohou.
Schillerová navrhuje přehodnotit obsah spotřebního koše
Podle správkyně státní kasy Aleny Schillerové (za ANO) ale rozpočet na příští rok se zvýšením minim nepočítá. Na přidání od ledna je podle ní už pozdě. „Je to málo reálné, ale bavit se o tom budeme,“ řekla k návrhu ministerstva práce.
Připomněla, že zvýšení minima se odrazí i na výši dalších příspěvků od státu. S životním minimem se srovnává například příjem žadatelů o přídavek na dítě či porodné. Obě se vyplácí rodinám s příjmem pod 2,7násobek minima. „Budu chtít slyšet, kam všude nám vstupuje životní a existenční minimum. Připravme se na to, udělejme analýzu,“ navrhovala ještě před jednáním kabinetu.
Schillerová místo navýšení životního a existenčního minima už od ledna 2019 navrhla, aby vláda k těmto dávkám přistoupila komplexně. „Navrhuji systémovou novelu. Spotřební koš se tvořil v roce 1990, jsou tam věci, které neodpovídají dnešní realitě. Musíme modernizovat. Zatímco tehdy byly mobilní telefony nadstandard, dnes je to norma,“ připomněla.
Navýšení minim podporují komunisté, TOP 09 chce pomalejší růst
Valorizaci minim podporují například komunisté. „Navýšení je nutné, s tím musíme souhlasit,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.
Naopak TOP 09 sice zvýšení minim podporuje, ale ne v takové míře, jakou navrhuje ministryně Maláčová. „Je to o míře, která je únosná. Jedenáct procent je moc. Máme se pohybovat v nižších jednotkách procent,“ říká poslankyně a místopředsedkyně strany Markéta Adamová Pekarová.
Ministerstvo práce přesune miliony v rozpočtu na sociální služby
V pondělí jednala vláda rovněž o státním rozpočtu. Premiér Andrej Babiš (ANO) před jednáním koalice na setkání lídrů stavebnictví dodal, že se peníze na investice vždy najdou. Sociální demokraté chtěli hledat nejen peníze na investice, ale i na sociální služby.
„Nejvíce prostoru pro diskuze nám zbývá v resortu ministerstva práce, v dalších resortech žádné změny dělat nebudeme,“ prohlásil místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Po jednání kabinetu potvrdila ministryně Schillerová, že na některých přesunech uvnitř rozpočtu ministerstva práce se vláda shodla: „Z kapitoly aktivní politiky zaměstnanosti se přesuně necelých 400 milionů korun na investice v sociálních službách.“
V sociálních službách chtějí přidat i komunisté, kteří umožnili vznik vlády. Příští týden mají předložit pozměňující návrhy na přesun jedné miliardy právě třeba na sociální služby a výstavbu bytů.
Vláda se rovněž dohodla na zvýšení rodičovského příspěvku: od roku 2020 vzroste o 80 000 korun na celkem 300 000 korun. Přidání by ročně mělo stát kolem devíti až deseti miliard korun.
Kabinet chce vytvořit důchodovou komisi
Vláda v pondělí také podpořila vznik nové důchodové komise, v níž by zasedali politici sněmovních stran, experti, akademici i zástupci seniorských a neziskových organizací. Projednávat by měli návrhy jednotlivých změn důchodového systému. „Komise by měla fungovat tím principem, že vždy navrhneme k nějakému tématu různé scénáře řešení a budeme o nich diskutovat,“ řekla Maláčová s tím, že návrh na vznik komise brzy pošle k připomínkám.
Vytvoření důchodové komise, která by pracovala na návrhu reformních změn systému penzí, slíbily v programovém prohlášení obě Babišovy vlády. Přípravy reformy se ale za poslední rok od loňských sněmovních voleb kupředu neposunuly. Komise zástupců parlamentních stran a expertů fungovala i v minulém volebním období, reformu nenavrhla. Sestavila ale seznam otázek, jimž by politici měli věnovat pozornost.
Nová komise by podle premiéra měla nejprve řešit dřívější odchod do penze náročných profesí a nízké penze žen.
