Zeman s Babišem odmítají plošné navyšování platů ve veřejné sféře, jak žádají odbory

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman se v sobotu sešel na lánském zámku se svým poradním týmem k jednání o státním rozpočtu. Schůzky se zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Debata podle ní byla velmi věcná a konstruktivní. Babiš se Zemanem se shodli na tom, že návrh odborů na růst platů ve veřejné správě o deset procent není adekvátní. Prezident jednal s premiérem ještě o postu ministra práce a sociálních věcí. Do čela resortu bude na konci července jmenována Jana Maláčová.

„Debata byla velmi věcná, konstruktivní. Pan prezident se velmi intenzivně zajímal o to, z čeho jsme vycházeli v sestavování rozpočtu,“ shrnula schůzku Schillerová. „Seznámila jsem prezidenta s tím, že si vláda sestavila své priority, které tvoří největší položku rozpočtu.“

Nejvíce peněz by mělo jít na důchody a sociální oblast, dále pak na školství a do investic. Začátkem srpna by měly podle ministryně začít pravidelné debaty ministerstva financí s jednotlivými ministry o rozpočtu jednotlivých resortů. Celkem má podle Babiše dojít k navýšení výdajů o 79 miliard korun.

Nahrávám video

„Z hlediska příjmu rozpočtu tak stoupají o 106 miliard,“ uvedl Babiš. Z toho tvoří 45 miliard příjmy z daní, 40 miliard ze sociálních odvodů a 21 miliard z dividend a účtu privatizace. 

MF chce v rozpočtu omezit neobsazená tabulková místa na úřadech

Důležitá byla podle Babiše také debata o růstu platů ve veřejné správě. S prezidentem se shodli na to, že jejich zvýšení o 10 procent, jak požadují odbory, není adekvátní. Vláda počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s růstem platů učitelů o 15 procent a u ostatních zaměstnanců, tedy hasičů, policistů či úředníků, s růstem o šest procent.

Vláda a odbory se nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru již na počátku července. Dále ale budou jednat o několika variantách přidání, které má propočítat ministerstvo práce. Dohoda o tom, o kolik a od kdy si zaměstnanci státu a veřejných služeb polepší, by mohla padnout do poloviny srpna. „Chceme navyšovat především těm, kteří mají nejméně, například v kultuře, a nechceme plošné navyšování,“ zopakoval dnes Babiš.

MF mimo jiné také navrhuje v rozpočtu omezit neobsazená tabulková místa na úřadech, na které jsou vypláceny peníze. Krácení se nemá týkat regionálního školství a parlamentních kapitol, uvádí materiál. Opatření by podle ministerstva mělo uspořit 3,4 miliardy korun a snížit počet míst o 2221.

Opozice rozpočet s deficitem kritizuje

Opozice i prezident dříve kritizovali, že rozpočet počítá s deficitem 50 miliard korun. Zeman ve svém nedávném projevu ve sněmovně řekl, že je pro deficit v době krize, nikoli v době hospodářského růstu. Tehdy se má podle něj směřovat k vyrovnanému, ne-li přebytkovému rozpočtu.

Hospodaření v ČR
Zdroj: ČT24

Na sobotní schůzce v Lánech ale prý o prezidentových výhradách k deficitu nehovořili. „My bychom byli velice rádi, kdyby naši oponenti a někteří makroekonomové hodnotili objektivně. To, že plánujeme deficit, neznamená, že to dopadne deficitně,“ konstatoval na tiskové konferenci Babiš.

Prezident jmenuje Maláčovou ministryní na konci července

Po jednání expertního týmu k rozpočtu prezident ještě jednal s premiérem ohledně výběru nového ministra práce a sociálních věcí. V čele resortu by měla nově stanout Jana Maláčová. Příští uterý se s ní Zeman v Lánech sejde, uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Jmenovat by ji pak měl 30. července v Lánech.

Maláčová dosud na ministerstvu vedla odbor rodinné politiky. Předseda vlády po setkání uvedl, že s Maláčovou se sejde v pondělí.

Dosavadní ministr Petr Krčál tento týden na funkci rezignoval kvůli obvinění z plagiátorství v bakalářské práci.

Ze stejného důvodu skončila ve vládě i ministryně spravedlnosti z vládního hnutí ANO Taťána Malá. Novou ministryní práce by se měla stát Jana Maláčová (ČSSD), která dosud na ministerstvu vedla odbor rodinné politiky. Zeman se s ní chce setkat příští týden a předpokládá, že ji poté jmenuje členkou vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Dvě třetiny senátorů svůj mandát obhájily

Naprostá většina senátorů a senátorek se v letošních volbách rozhodla pro obhajobu svého mandátu. Jen čtyři z nich se rozhodli pro odchod z parlamentní politiky a svůj mandát neobhajovali. Šance na znovuzvolení byla výrazně vyšší než před dvěma lety. Tématu se věnuje analytik ČT Kamil Švec.
před 14 mminutami

VideoChronická bolest trápí stále více lidí, lékaři chtějí národní plán léčby

Počet pacientů s chronickou bolestí roste. Může za to životní styl bez dostatku pohybu i vyšší průměrný věk. Bolest nejčastěji doprovází nemoci pohybového aparátu, které loni trápily přes 370 tisíc lidí. Po operacích páteře potíže zůstávají až čtyřem z deseti lidí, časté jsou i u pacientů po operacích velkých kloubů. „Pacienti se dožívají vyššího věku, takže narůstá počet chronických onemocnění, která se na ně nabalují, a s tím souvisí i nárůst chronické bolesti,“ uvedl předseda Společnosti pro studium a léčbu bolesti Tomáš Gabrhelík. I proto chtějí lékaři připravit národní plán léčby. Terapie řízená specialistou je zásadní i v předcházení závislostí na tišících lécích.
před 29 mminutami

Případů intoxikací kanabinoidy u mladých v Praze výrazně přibylo

Záchranáři v Praze stále více vyjíždějí k teenagerům kvůli podezření na intoxikaci kanabinoidy. Letos do září už měli přes 470 takových případů. To je téměř dvojnásobek oproti celému loňskému roku, uvedl pro ČT mluvčí Zdravotnické záchranné služby Praha Karel Kirs. Z celkového počtu letošních výjezdů k pacientům s podezřením na přítomnost kanabinoidů tvoří mladší dvaceti let více než čtvrtinu. Někteří pacienti končí i na lůžku intenzivní péče.
před 59 mminutami

Ceny plynu a energií stoupají, řadu domácností nutí šetřit

Velkoobchodní ceny plynu a elektřiny stoupají. To se postupně začíná propisovat do ceníků pro spotřebitele. Hlavně u nově uzavíraných smluv. Drahé energie tak znovu nutí řadu domácností šetřit. Část z nich ceny elektřiny a zemního plynu fixuje. Další se snaží získat výhodnější nabídku změnou dodavatele.
před 1 hhodinou

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 10 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.