Zeman přijal demisi Babišovy vlády. A hned ho pověřil sestavením kabinetu znovu

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman přijal ve středu před polednem na Pražském hradě demisi vlády Andreje Babiše (ANO). Hned poté ho znovu pověřil jednáním o sestavení vlády nové. Přijetí demise Hrad původně oznámil na konec minulého týdne, termín poté změnil. Zeman při pověřování řekl, že pokud nebude zvolen opět prezidentem, nebude po Babišovi chtít doložit podporu většiny poslanců. Opoziční strany zatím dávají najevo, že s nimi Babiš nemůže počítat, pro část z nich je zásadním problémem právě osoba trestně stíhaného šéfa ANO.

Prezident uvedl, že pokud nebude znovu zvolen do funkce, Andrej Babiš mu před svým druhým jmenováním premiérem nemusí přinést sto jedna podpisů. Tedy původně požadovanou záruku, že má jeho nová vláda šanci získat ve sněmovně důvěru.

„Nemohu vyloučit své nezvolení. V takovém případě dodržím svůj slib a jmenuji Andreje Babiše premiérem v průběhu února. A protože to bude krátká doba na získání potřebného počtu hlasů, nebudu na této podmínce trvat,“ uvedl Zeman s tím, že chce dát Babišovi dostatečný čas pro vyjednávání.

Premiér čte prezidentovo prohlášení tak, že pokud bude v sobotu znovu zvolen hlavou státu Miloš Zeman, bude mít na vyjednávání delší čas a podmínka 101 hlasů bude stále platit. „Pokud to bude pan Drahoš, náš čas bude limitován datem 7. března,“ řekl Andrej Babiš v rozhovoru pro Události s odkazem na termín konce prezidentova funkčního období.

Podle Babiše teprve teď začínají seriózní debaty o nové vládě. „Při prvním pokusu jsme nedostali šanci vyjednávat, protože ostatní strany nás až na výjimky kategoricky odmítly. Teď máme pocit, že můžeme seriózně vyjednávat, a o to se budeme snažit,“ řekl Babiš.

Podle místopředsedy vlády v demisi Richarda Brabce se ANO nadále bude snažit o zisk sněmovní většiny „bez ohledu na to, jestli nám pan prezident krátkodobě změkčil podmínky“. Určující je totiž podpora v dolní komoře.

„Počítat se bude to, kdy předstoupíme před sněmovnu, aby naše vláda napodruhé důvěru získala – a získala ji větší než stojedničkovou podporou. V žádném případě se nechceme opírat o přeběhlíky. I kdyby je bylo možné ulovit, v žádném případě bychom to neudělali,“ uvedl v Událostech, komentářích.

Nahrávám video

Náš program ANO zná, vzkazuje opozice

Babiš se s prezidentem setkal na Hradě dva dny před prezidentskou volbou, ve které hnutí ANO současnému prezidentovi vyslovilo podporu. To podle předsedy občanskodemokratických poslanců Zbyňka Stanjury ukazuje, že mezi prezidentem a premiérem panuje mocenský pakt.

„Je to jednoduché. Čím větší podporu vyjadřuje ANO Miloši Zemanovi, tím méně podmínek má prezident vůči Andreji Babišovi,“ zhodnotil dění na Hradě Stanjura. „Naše podmínky a náš program jsou všem dávno jasné. Na tahu je Andrej Babiš. Trestně stíhaný premiér je pro nás velká překážka. A není jediná,“ řekl Stanjura. Spolu s předsedou ODS Petrem Fialou a místopředsedkyní Alexandrou Udženijou pak Stanjura se zástupci ANO jednal, výsledkem však bylo pouze potvrzení pozic.

Odmítnutí vzápětí slyšel Andrej Babiš i od lidovců. KDU-ČSL je přitom ochotna jít s ANO do koalice, ujistil předseda strany Pavel Bělobrádek. Ovšem i u nich trvá podmínka, aby ve vládě nebyl trestně stíhaný člověk. „Jsem připraven v rámci reciprocity nabídnout (…), že ani já jako předseda jedné z potenciálně koaličních stran nemusím být ve vládě,“ podotkl Bělobrádek. S tím však neuspěl. Andrej Babiš ve vládě chce zůstat a trvá na tom, že jde o „politicky motivované stíhání“, což zopakoval i v rozhovoru pro Události.

V Událostech, komentářích Běšlobrádek navíc upozornil na to, že v Německu, kde proběhly volby ještě před Českem, dosud vládne původní vláda. „ To, že se prezidentu republiky nelíbil bývalý premiér a vláda je jistě pěkný, ale není to důvod pro dopředu prohraný pokus,“ podotkl.

Podobný postoj jako ODS má i její někdejší úhlavní rival. ČSSD podle její poslankyně Kateřiny Valachové odmítá „přítomnost trestně stíhaného politika ve vládě“ s tím, že nejde osobně o Babiše, ale principiálně o jakéhokoli obviněného ministra. Zároveň však mimo jiné očekává, že by ANO své případné politické partnery ve vládě nezadusilo.

Samotná podmínka nepřítomnosti Andreje Babiše ve vládě zatím ještě může být podle Valachové splněna. „Prezident republiky pouze pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení vlády. Bude na něm a jeho odpovědnosti – a tady je míč na straně hnutí ANO – jak se popere s tím, jaký návrh prezidentovi republiky přinese, a zda bude předsedou vlády Andrej Babiš,“ podotkla.

Nahrávám video

Pro Starosty a nezávislé, jejichž klub je ovšem ve sněmovně nejmenší, je pak trestní stíhání Andreje Babiše jedinou překážkou k tomu, aby se přinejmenším rozeběhla vážná jednání. Podle prvního místopředsedy hnutí Víta Rakušana by jednání o podpoře připadala v úvahu, jakmile by Babiš ve vládě nebyl. „Nicméně Starostové a nezávislí i kvůli síle svého klubu nejsou těmi, kdo je schopen zaručit vládnímu projektu potřebnou většinu. Maximálně můžeme něco podpořit, něco tolerovat,“ poznamenal.

V současné situaci, kdy je Andrej Babiš premiérem v demisi a prezident jej znovu pověřil jednáním o sestavení vlády, však bude podle Rakušana jednání STAN s ANO čistě formální. „Nevidím žádný prostor pro to, aby k racionálnímu posunu postojů došlo. Takovou vládu nepodpoříme, takovou vládu nemůžeme ani tolerovat,“ dodal.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš je naopak skeptičtější. Po setkání Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem hlavu státu kritizoval za to, že již netrvá na 101 podpisech. „Je to kandidát na prezidenta, který nedrží slovo. V každé možné koalici budou hrát hnutí ANO a lidé kolem Babiše dominantní roli. Do takové vlády nechceme,“ zopakoval Bartoš stanovisko strany.

Piráti nadále trvají na tom, že budou působit jako konstruktivní opozice. „My víme, kde máme s ANO shodu. Víme, co chceme. Správné věci podpoříme,“ dodal Bartoš.

Na své opoziční roli trvá také TOP 09. Její předseda Jiří Pospíšil vyloučil, že by druhá nejmenší sněmovní strana byla ochotna se s ANO podílet na vládě, i kdyby Andrej Babiš nebyl premiérem. Stále totiž zůstane v čele hnutí. „Hnutí ANO pro nás není vhodný koaliční partner. V čele je trestně stíhaný politik. My si myslíme, že toto není dobré pro českou politiku, českou politickou kulturu, českou zemi,“ uvedl Pospíšil. Podobně jako Bartoš však kritizoval prezidenta, že netrvá na 101 podpisech.

Do koalice se nadále nechystají ani komunisté, a to mimo jiné kvůli rozporům v zahraniční politice. „Ale jsme ochotní se podílet na vzniku stabilní vlády tím, že podpoříme její důvěru. S tím, že programové prohlášení nové vlády bude akceptovat část našich priorit,“ prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip.

Sto jedna podpisů podle něj prezident po Babišovi nechtěl nejspíš proto, že takový počet není potřeba. „Ve sněmovně je nás dvě stě, ale všichni se sejdeme málokdy. Vláda nepotřebuje sto jedna hlasů, podívejte se na účast, když jsou třeba chřipky,“ řekl Filip.

obrázek
Zdroj: ČT24

O vládě jsou ochotní jednat i poslanci SPD. „My chceme, aby už napodruhé vláda získala důvěru. Za SPD pro to děláme maximum. Jednáme se všemi stranami a čekáme, až nás některá z nich vyzve do koalice. Ale bez hnutí ANO nebo bez jejich souhlasu žádná koalice nevznikne,“ doplnil Okamura s tím, že Babišova strana nadále odmítá vytvořit s SPD vládu.

Vláda schválila demisi pět týdnů po svém jmenování

Babišova menšinová vláda schválila demisi minulý týden ve středu, pět týdnů po jmenování. Reagovala tak na úterní hlasování sněmovny, ve kterém nedostala důvěru, když ji podpořili pouze poslanci hnutí ANO.

Hrad původně oznámil, že demisi Zeman přijme do konce minulého pracovního týdne, brzké přijetí předpokládali i zástupci vlády. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček později vyjádření změnil, podle něj se nepodařilo v Zemanově programu najít volný čas. Nakonec mluvčí uvedl, že se Zeman minulý týden v nemocnici podrobil menšímu zákroku v ústech.

Prezident Miloš Zeman už dříve avizoval, že Andreje Babiše bezprostředně pověří jednáním o sestavení nové vlády. Premiérem ho jmenuje v průběhu února. Zeman to v úterý večer řekl v debatě televize Prima s jeho prezidentským protikandidátem Jiřím Drahošem.  

Zeman už dříve Babišovi druhý pokus přislíbil. Tento týden zopakoval, že ho podruhé jmenuje premiérem, i kdyby v nynějších prezidentských volbách prohrál. Pokud volby vyhraje, do konce svého prvního mandátu ho jen pověří sestavením vlády a počká, dokud si Babiš nesežene podporu většiny poslanců.

„Ať už prezidentské volby dopadnou jakkoli, pan Drahoš nebude mít příležitost pověřit nebo nepověřit pana Babiše druhým pokusem, protože do 8. března stále platí můj prezidentský mandát,“ řekl Zeman.

Ústavní právník: Výkon úřadu běží až do konce příslušného období

Vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch potvrzuje, že prezident republiky může rozhodovat v zásadních věcech až do konce svého mandátu.

Nahrávám video

„Ústava ho v tom neomezuje, skutečně výkon jakéhokoliv úřadu, i úřadu prezidenta, běží až do konce příslušného období. Například teď končí volební období některým rektorům, také bychom se asi divili, kdyby někdo, kdo už končí, řekl, že dva tři měsíce už nebude nic rozhodovat a nic dělat,“ uvedl k tomu Aleš Gerloch, který byl hostem Událostí, komentářů.

Současné rozhodnutí prezidenta Zemana navíc navazuje na jeho dřívější postup a prohlášení, upozorňuje dále Gerloch. „Řekl bych, že Ústava neomezuje, je to spíše věc politická, než že by tady byly nějaké ústavní limity,“ domnívá se ústavní právník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 44 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 52 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 6 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 6 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 6 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.