Menšinový jednobarevný kabinet Andreje Babiše na ranním zasedání ve Strakově akademii odhlasoval svou demisi. Vláda tímto krokem reaguje na úterní rozhodnutí Poslanecké sněmovny, která kabinetu odmítla vyslovit důvěru. Demisi nyní musí předat prezidentovi, kdy se tak stane, není jasné. Prezident Miloš Zeman se chystá demisi přijmout na osobním setkání s Babišem. Hrad původně termín stanovil do konce pracovního týdne, později své vyjádření změnil.
„Projednali jsme demisi. Vláda odsouhlasila demisi a požádám o termín u pana prezidenta, abych mu ji předal osobně,“ informoval po časném ranním zasedání vlády ministerský předseda.
Hrad ústy mluvčího Jiřího Ovčáčka původně sdělil, že prezident přijme demisi vlády do konce pracovního týdne, a vicepremiér Richard Brabec předpokládal, že se ústavní činitelé potkají během středy či čtvrtka. To ale během odpoledne tiskový mluvčí dementoval: „Termín není zatím stanoven, a neplatí tak původní předpoklad do konce týdne.“ Podle Ovčáčka se nepodařilo najít v Zemanově programu volný čas. Zeman se podle něj v Lánech chystá na názorové duely s protikandidátem v prezidentských volbách Jiřím Drahošem.
Očekává se, že Miloš Zeman šéfa hnutí ANO znovu pověří skládáním nového kabinetu, již v minulosti se veřejně zavázal, že Babiš získá větší časovou dotaci, aby mohl vládní formaci sestavit. Zároveň ale hlava státu žádá, aby na rozdíl od prvního pokusu předložil lídr ANO před jmenováním premiérem jistinu minimálních 101 poslaneckých hlasů.
„Stojedničková podmínka vyzněla jako překvapení,“ dodává v této souvislosti politolog Petr Jüptner. „Musíme si ale uvědomit, že prezident má velkou odpovědnost za sestavení vlády a pokud by dal Andreji Babišovi bianco šek pro druhé kolo s tím rizikem, že by k němu Andrej Babiš přistoupil stejně jako ke kolu prvnímu, utrpěla by autorita prezidenta.“
Babiš vládní styl nehodlá měnit ani v demisi
Současná Babišova vláda zůstane u moci v demisi, a přestože sněmovní strany už po úterním jednání premiéra vyzývaly k tomu, aby exekutivu omezil jen na nejnutnější kroky, Babiš to podle svých slov nemá v plánu. „Nevím, co jsou nezbytné kroky. Vládnutí bude vypadat stejně, jako vládneme od 13. prosince,“ řekl v úterních Událostech.
Podpisy většiny poslanců vyžadoval Zeman před čtyřmi lety i po Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), který tehdy sestavoval vládu. Podpisy 101 poslanců, a dokonce notářsky ověřených, vyžadoval i v roce 2013 po tehdejší koalici ODS, TOP 09 a LIDEM, která chtěla vytvořit kabinet po demisi premiéra Petra Nečase (ODS). Koalice Zemanovi podpisy nabídla, prezident ale přesto sestavil vládu v čele s Jiřím Rusnokem. Jeho úřednický kabinet poté nezískal důvěru sněmovny a situace skončila předčasnými volbami.
„Chceme vládnout efektivně, transparentně, posouváme zákony do sněmovny, má to tah na branku, připravuji se na cestu za bulharským premiérem, který má předsednictví (EU), pojedu do Davosu, kde je největší koncentrace světových státníků, jedu na V4 do Budapešti a 29. ledna do Bruselu,“ vyjmenoval. „Pracujeme jako předtím a nebude v tom rozdíl.“
Podle vicepremiéra Richarda Brabce kabinet na aktuálním jednání další způsob vládnutí neprobíral. Návrhy zákonů podle něj bude dál posouvat do legislativního procesu.
„Budeme jednat klasicky. Budou tam věci, které ministři navrhnou. Země by neměla být bez vlády ani minutu,“ uvedl Brabec s tím, že osobně chce jako ministr životního prostředí předkládat i materiály s dlouhodobějším významem.
Ministryně obrany Karla Šlechtová nicméně před jednáním kabinetu uvedla, že nechce v době, kdy kabinet bude v demisi, podepisovat velké zakázky.
