Praha - Lidé už stihli kvůli povodním nahlásit pojišťovnám škody v řádu stovek milionů korun a budou dále růst. V Česku ale stále zůstávají tisíce domů, které velká voda spláchla za posledních dvacet let opakovaně a škody přesto nikdo nezaplatí. Změnilo se něco od velké vody před jedenácti lety na takzvaných záplavových mapách, s nimiž pracují pojišťovny? A co dělat s historickými budovami, které stojí nad řekou?
36 tisíc pravidelně zaplavovaných…
Povodňové mapy začaly vznikat po záplavách na Moravě v roce 1997. Právě proto, že pojišťovny potřebovaly nástroj, jak určovat rizikové oblasti a jak s nimi napříště zacházet. Území rozdělily do čtyř zón. V první z nich k povodni prakticky nemůže dojít, ve čtvrté je spíš otázkou, kdy k ní dojde. Nejvíc takových obydlených oblastí je v Jihočeském a Olomouckém kraji. Ve čtvrtých rizikových zónách je skoro 36 tisíc domů.
Znovu se o povodňových mapách začalo mluvit před několika týdny, když pojišťovny aktualizovaly jejich nejnovější podobu - ne všechny to ale stihly, a kdy zavedou nové sazebníky, záleží jen na pojišťovnách. Podstatné je, že nová verze proti té předchozí zohledňuje při výpočtu pojistky kromě zatopené plochy i výšku, do které v ní voda vystoupá a také nové protipovodňové zábrany, které nechaly některé obce vybudovat.
Na tom můžou obyvatelé domů vydělat i prodělat: zatímco 250 tisíc nemovitostí se kvůli nim přeřadilo do méně rizikové zóny, která jim zajišťuje lepší podmínky pro pojištění a tisíce z nich bylo možné pojistit vůbec poprvé, jinde se situace naopak zhoršila. Protipovodňová opatření totiž můžou vodu nasměrovat jinam, a přeměnit tak některé dosud jisté oblasti na špatně pojistitelné.
Zhruba 130 tisíc domů se nově ocitlo v rizikovějších skupinách. Změna v pojištění v případě, že je dům či byt přeřazený například do horší rizikové skupiny, se může vyšplhat podle vybavení a velikosti domácností na výdaj vyšší řádově o tisíce korun ročně.
Zpřesnění map a to, že pojišťovny začaly brát v úvahu protipovodňové zábrany, může domy i blízko sebe rozdělit do různých kategorií. „Domy dělí od sebe třeba jen sto metrů, ale jeden bude přestupňován a druhý nikoliv,“ potvrdila pro portál ČT24 Eva Svobodová, mluvčí pojišťovny Uniqa.
Jak se mění výše pojistného podle záplavových oblastí
Cena připojištění povodní a záplav
- 1. riziková zóna 327 Kč
- 2. riziková zóna 1 311 Kč
- 3. riziková zóna 1 966 Kč
- 4. riziková zóna – nepojišťuje
Nemovitost s pojistnou hodnotou 2 500 000 Kč, ceny podle ČSOB Pojišťovny
Komplexní živelní pojištění
- 1. riziková zóna 3 150 Kč
- 2. riziková zóna 4 900 Kč
- 3. riziková zóna 7 000 Kč
- 4. riziková zóna – standardně nepojišťuje
Rodinný dům s pojistnou hodnotou 3 500 000 Kč, ceny podle Kooperativy
… 36 tisíc domů bez nároku na běžné pojištění
Pojišťovny se shodují na tom, že jakákoliv katastrofa lidi v pojištění vzdělává a zajišťuje jim víc klientů, ale jen krátkodobě. Část z nich se totiž jde pojistit třeba teprve po záplavách.
Jenže lidé z nejrizikovějších zón pravděpodobně odejdou s nepořízenou. „V takových lokalitách totiž není dlouhodobě záplava nebo povodeň výjimkou, ale spíš pravidlem,“ uvádí Petr Milata, mluvčí ČSOB Pojišťovny. „Takových míst není málo a lidé na nich mají domy s rizikem, že idylka, kterou si mohou dopřávat třeba tím, že mají z obývacího pokoje krásný výhled na řeku, může být a často bývá, vykoupena krutou realitou, že jim řeka vteče do obýváku a oni si pak škody musí uhradit sami,“ dodává Václav Bálek z pojišťovny Allianz.
Přesto se s některými pojišťovnami jde domluvit i v těchto případech. Stejné podmínky jako v klidnějších zónách ale klienti nedostanou. „Například se vyloučí desetiletá či dvacetiletá voda, stanoví se limit pro vyplacení pojistky po povodni nebo je možnost kombinace obojího. Současně se zohledňují všechna provedená nebo plánovaná protipovodňová opatření,“ vysvětluje Tomáš Zavoral z České pojišťovny.
Pokud už k nějaké smlouvě pojišťovny svolí, postupují dům od domu individuálně. Místo si prohlédnou a zohlední nejen třeba obecní protipovodňové zábrany, ale i další stavební úpravy majitele nemovitosti. Pokud uznají, že je dům chráněný, může se posunout do pojistitelné kategorie.
20 tisíc korun na opravu celého domu
Přeřazení do výhodnější kategorie se jen těsně nedočkala obce Zálezlice, ve které se loni spustilo budování protipovodňové hráze. Jenže dokončit se nestihla a voda po 11 letech znovu Zálezlice zalila. Místní nejspíš i tak od pojišťoven peníze dostanou. Pojištění se jim podle starosty sjednat podařilo, i když se obyvatelé už po povodních v roce 2002 báli, že domy zůstanou bez ochrany. „Jednu dobu se povídalo o tom, že se nebudou pojišťovat. Problematické to samozřejmě je, ale pojišťují se,“ řekl pro ČT24 starosta Zálezlic Jiří Čížek s tím, že pojistky jsou často dražší a výplaty škod omezené. Lidé teď ale aspoň vědí, jaké smlouvy od pojišťoven potřebují. Před předchozí velkou vodou je totiž měli právě pro případ povodní často nevhodné. „Byli tu například tací, kteří dostali za vyplavený dům od pojišťoven třeba 20 tisíc, a bylo to. Přestože jim na pojistkách zaplatili výrazně víc,“ doplňuje starosta. Po současných povodních pojišťovny zřejmě oblast ještě překvalifikují.
Dražší pojistku bude možná od letoška mít i Museum Kampa. I jeho budova je v rizikové oblasti a má speciální podmínky. Je přímo na břehu Vltavy a voda na ně dosáhne rychle. Například při povodni v roce 2002 ho Vltava zalila do výše tří metrů.
Podle povodňových map se mění i ceny nemovitostí, i když spíš jen krátkodobě. Například v Karlíně ceny bytů hned po povodních spadly až o třetinu. Letos byly ale jejich ceny výrazně vyšší než před povodněmi – vyskočily z 35 na 50 tisíc za metr.
Povodně jsou zkouška pojistek
Po povodních se k akci budí nejenom lidé, ale i kraje. Protipovodňová opatření začaly hromadně zavádět teprve po roce 2002 a i tak je někde nestihly dokončit nebo ne tak, aby katastrofě účinně zabránily. „Je možné, že i současné povodně ‚přispějí‘ k dalšímu propracování povodňových map. Půjde také o ostrou zkoušku provedených protipovodňových opatření. Jde o to, že k efektivnímu účinku je potřebná komplexní ochrana - například protipovodňové stěny pomohou, ale nejsou-li objekty za nimi vybaveny kvalitními zpětnými klapkami, může k zatopení stejně dojít,“ říká Svobodová z pojišťovny Uniqa. Takový dům by se stal opět nepojistitelným.
Lidem, ke kterým se pohroma už blíží, snaha uzavřít pojistku už nepomůže. Pojišťovny totiž počítají s takzvanou karenční lhůtou, která se pohybuje od 10 do 28 dní. Teprve po ní začne být smlouva platná. Třeba Kooperativa reagovala ještě výrazněji. „V minulosti jsme se při podobných kalamitách setkali s případy, kdy se klienti snažili sjednat pojištění v podstatě v době, kdy voda překročila práh jejich domu. Proto jsme se rozhodli riziko povodně a záplavy dočasně nesjednávat,“ dodává mluvčí pojišťovny Milan Káňa.
Povodňové mapy jsou veřejné. Jak jsou nemovitosti pojistitelné lze vyčíst ze stránek České asociace pojišťoven.
