Vydání miliardových pozemků na Žižkově se nekoná. Šlo o podvod?

Praha – Pozemky v pražské městské části Žižkov, na nichž stojí bytový komplex Metrostavu, Emilie Bednářová od státu nedostane. Žádala o ně v restituci, z rozhodnutí pražského pozemkového úřadu ale plyne, že jí stát pozemky nevydá. Devadesátiletá Emilie Bednářová si na ně dělala nároky v restituci po velkostatkáři Juliu Bečvářovi. Už dříve po něm restituovala lukrativní pozemky v Praze v odhadované hodnotě zhruba tři miliardy korun. Podle Transparency International šlo o promyšlený podvod, případ vyšetřuje policie.

Potomci velkostatkáře uspěli se sérií žalob a v minulých letech zároveň vysoudili velký majetek. Jde přitom o velmi cenné lokality: například lukrativní pozemek naproti Thomayerově nemocnici v pražské Krči, jehož tržní cena by se i díky plánované stavbě nové trasy metra mohla vyšplhat na 1,4 miliardy korun. Zajímavou lokalitou jsou také louky kolem oblíbeného rekreačního areálu Šeberák nebo další pozemky na jihovýchodě Prahy – v Hodkovičkách, Měcholupech, Uhříněvsi nebo Královicích.

Krajský pozemkový úřad pro Prahu v prosinci 2012 přiznal Bednářové nárok na část požadovaných pozemků. Ústředí Státního pozemkového úřadu však následně případ přezkoumalo a výroky pražské pobočky zrušilo. Bednářová se prostřednictvím svého právního zástupce Daniela Honzíka odvolala. Ministerstvo zemědělství však zamítavý postoj potvrdilo a vrátilo případ pražskému pozemkovému úřadu k novému projednání a rozhodnutí.

Hlavním důvodem pochybností o oprávněnosti jejích nároků jsou pochyby o příbuzenských vazbách právě Emilie Bednářové. Při prošetřování úřad mimo jiné potvrdil, že Bednářová byla sousedkou, nikoliv příbuznou bratra původního majitele pozemků, a minulou středu proto rozhodl pozemky Bednářové nevydat.

Poté, co si Bednářová prostřednictvím svého advokáta nárokovala developerské pozemky na pražském Žižkově, právníci Metrostavu zjistili, že nebyla velkostatkářovým potomkem ani příbuznou, ale dědila ze závěti. Podle advokáta Bednářové byla jeho přítelkyně a pečovatelka, která se o Bečváře během jeho stáří starala. To ji podle zákona zbavuje možnosti být restituentkou.

Detektivy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zajímá, proč na zásadní nesrovnalost v příbuzenském vztahu nepřišli úředníci pozemkového úřadu už v roce 2009, když restituci schválili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 3 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
09:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
před 7 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 8 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 8 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
13. 5. 2025Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 10 hhodinami
Načítání...