Praha – Ministr obrany Martin Stropnický podporuje větší viditelnost vojsk NATO v Evropě včetně společných cvičení členů Aliance. Vzhledem k minulosti naší země by ale považoval za velmi choulostivé, kdyby vojáci měli být na území Česka natrvalo. Zároveň upozornil, že trvalý pobyt vojáků NATO by musela nejprve projednat vláda a parlament. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil takové výroky za nešťastné: „Zbytečně to komplikuje komunikaci s našimi spojenci.“
Agentura Reuters v pondělí citovala Stropnického slova, že Česká republika není nakloněna tomu, aby na svém území hostila vojska Severoatlantické aliance. Agentura zároveň podotkla, že se jeho postoj zásadně liší od stanoviska dalších členů NATO v regionu. Aliance chce vojska ve východní Evropě rozmístit kvůli ukrajinské krizi. 600 amerických výsadkářů už zamířilo do Polska a Pobaltí. Zatím do konce roku, mohli by ale zůstat i napořád.
Stropnický dnes v reakci uvedl, že média jeho rozhovor s agenturou nepřesně citovala. Přítomnost vojsk NATO považuje za choulostivou pouze v případě, že by zde vojáci byli natrvalo. Lidé podle něj mají stále ještě v živé paměti okupaci vojsk SSSR z roku 1968. Větší viditelnost NATO v Evropě naopak podporuje. „Výrazná a viditelná společná cvičení, to jistě ano… Jsme si vědomi, že posílení viditelné přítomnosti je v současném kontextu zapotřebí. O tom není nejmenšího sporu, naopak, my po tom voláme,“ řekl České televizi. Vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove navíc podle Stropnického určitě neměl na mysli dlouhodobou přítomnost vojáků počítanou na roky: „To je mimo jiné náročné i rozpočtově.“
„Neřešíme akutní bezpečností situaci, kdy bychom potřebovali nutně povolat stálý kontingent,“ dodal Stropnický. Pokud by to ale situace vyžadovala, Česko by podle ministra povinnosti členství v NATO plnilo. Zdůraznil to ve sněmovně, kde se pravice k tomuto tématu pokusila prosadit debatu. ANO a ČSSD tomu ale zamezily. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nejprve uvedl, že nemá důvod Stropnickému vysvětlení nevěřit. Po zablokování debaty ale dodal, že názor změnil. Poslanci by podle něj jako zástupci českých voličů měli zaujmout jasnou pozici k možnému umístění vojsk NATO na českém území, jinak jsou „impotentní a neakceschopní“.
Bohuslav Sobotka: „Výrok pana ministra Stropnického je velmi nešťastný. Vytvářet paralely mezi vojenskou spoluprací na půdě NATO a okupací ČR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 je historicky nepřesné, nepravdivé a zbytečně to komplikuje spolupráci s našimi spojenci.“
Sobotka: Bouře ve sklenici vody
Sobotka označil spor s opozicí za bouři ve sklenici vody. Se Stropnickým ale bude chtít o věci mluvit. „Věřím, že si po této zkušenosti, která je nepříjemná i pro celou vládu, bude dávat větší pozor na to, jakým způsobem se k takto závažným otázkám vyjadřuje, a bude tato témata dopředu konzultovat,“ poznamenal. Od Stropnického, který má zkušenosti z diplomacie, by prý očekával jednoznačnější a reálnější vyjádření.
Za Stropnického se ale postavil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD): „Vylučuji, že by chtěl ministr obrany dávat najevo nějakou odtažitost od Aliance. To si myslím, že je nesmysl a dezinterpretace, to si snad mohu dovolit říci i za něj.“ Podle Zaorálka za současné situace okolo Ukrajiny, kdy NATO posiluje svou přítomnost v Pobaltí a některých východoevropských zemích, neplyne potřeba vyšší či trvalé alianční přítomnosti v Česku. Pokud by teoreticky takový požadavek přišel či o to požádala sama česká vláda, musel by o věci rozhodnout parlament. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek ale naopak uvedl, že slova připisovaná Stropnickému „nejsou rozhodně slova celé vlády“. Není pro něho rozdíl, zda by jednotky byly v ČR umístěny dočasně nebo trvale.
Šedivý: Proti základně v Brdech bylo kvůli cizím vojákům 70 procent obyvatel
S trvalou přítomností vojsk NATO by byl opatrný rovněž bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Neblahá zkušenost Česka s okupací by podle něj mohla být problém. „Citlivost tohoto tématu je stále hodně cítit… Měli bychom to mít velmi dobře promyšlené, aby se to nakonec neobrátilo proti dobré vůli,“ podotkl. Připomněl, že v době, kdy se vyjednávalo o umístění radaru v Brdech, bylo kvůli přítomnosti cizích vojáků proti více než 70 procent obyvatel. Na to upozornil i předseda KSČM Vojtěch Filip. Jakýkoli krok, který by se týkal umístění zahraničních vojáků v Česku, by měl podle něj být podřízen obecnému referendu. „Aby se mohli vyjádřit občané, jestli tady nohu cizího vojáka chtějí,“ uvedl.
Místo přijímání vojáků NATO na našem území by podle Šedivého mohla ČR vyslat například gripeny, aby chránily naše spojence v Pobaltí. Situace by podle generála začala být urgentní až ve chvíli, kdyby Rusové vstoupili se svými vojsky na území Ukrajiny: „Nárazníkový prostor, který Ukrajina tvořila, by se zlikvidoval a Rusové by měli bezprostřední přístup svými vojsky až po hranice Severoatlantické aliance. Potom by Aliance musela přijmout některá zásadní rozhodnutí.“ Ani v takovém případě si ale Šedivý nemyslí, že by Česká republika měla být tím státem, kde by měly být umístěné některé bojové jednotky. „Spíš možná logistické. První sled by byl v pobaltských státech, v Polsku, Rumunsku nebo Slovensku,“ dodal.
