Vládním stranám zbývají poslední měsíce mandátu a na odpolední koaliční radě se hodlají věnovat spěchajícím plánům, na kterých dosud neměly shodu. Sociální demokracie přichází se zálohovaným výživným a plánem zvýšit přídavky na děti, hnutí ANO chce řešit možnost, zda na hladový trh práce nepustit víc Ukrajinců.
Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů totiž uvádí, že podniky potřebují obsadit kolem 140 000 volných pozic, podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka ale v Česku kvůli vysoké zaměstnanosti není odkud brát. Zaměstnavatelé proto už v pondělí vyzvali vládu, aby situaci řešila efektivnějším přístupem Ukrajinců na tuzemský trh práce.
Stávající model, který umožňuje pustit do Česka ročně 3800 potenciálních ukrajinských pracovníků, podle nich selhává, protože kvótu se daří vyčerpat už do června – a vyřízení pracovní karty pro jednoho uchazeče trvá až šest měsíců. „Firmy potřebují zaměstnance nyní, ne za půl roku,“ konstatuje Hanák.
ANO chce nyní mluvit o tom, zda ministerstvo zahraničí nemůže kvótu upravit. „Odboráři ve spolupráci s ČSSD tomu brání. Je to cílená akce, aby si firmy nesehnaly lidi, které potřebují,“ tvrdí vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš – a přichází ještě s jedním požadavkem, jenž rovněž cílí do portfolia resortu v rukách sociální demokracie. Babiš by rád rozšířil trestněprávní kompetence pro celní správu. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), pod kterého spadá policie, se dlouhodobě staví proti.
Co s poštou?
Právě Chovanec ovšem na koaliční radu nese jeden ze sociálnědemokratických podnětů, který pro změnu spadá do kompetencí Babiše. Když na konci loňského roku stávkovala část zaměstnanců České pošty, ministr vnitra přislíbil zvýšení mezd z peněz, které pošta inkasuje za státní služby.
Pošta nyní žádá po vládě 1,4 miliardy korun a slibuje, že třetina peněz půjde na mzdy; půl miliardy korun navíc má představovat růst měsíční mzdy zaměstnanců o 1200 až 1400 Kč. „Chtěli bychom primárně zlepšit podinvestovanost České pošty, jak v oblasti investic, tak ve mzdové oblasti – ta je klíčová,“ uvádí generální poštovní ředitel Martin Elkán.
„Peníze pošta nemá proto, že jí stát dostatečně neplatí za univerzální službu,“ doplňuje předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Je potřeba, aby Česká pošta dostala možnost zvýšit své konkurenční schopnosti jak kvalitou, tak i tím, jací zaměstnanci u ní budou a jak dostanou zaplaceno,“ dodává šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
Proti se ale staví ministr financí, podle kterého si pošta může za finanční problémy sama: „Jsem přesvědčen, že může ušetřit a dát peníze lidem.“ Nesouhlasné stanovisko k postoji ANO zaznívá i od ekonomického experta komunistů Jiřího Dolejše, podle nějž se celá záležitost politizuje. „Pokud v koalici existuje mocenský spor mezi ministrem financí a vnitra, nemělo by to mít vliv na fungování pošty. Ty peníze potřebují.“
Rodinná politika poprvé: Zálohované výživné
Nejspornější body jednání ovšem koaliční radě dodalo ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Michaelou Marksovou (ČSSD); vedení vládních stran má totiž už potřetí jednat o návrhu zákona o zálohovaném výživném. Opatření chce pomoct rodičům, jejichž bývalí partneři neplatí alimenty, nově by je za ně platil stát a vydané peníze by zpětně vymáhal. Koalice kolem této možnosti ale licituje už řadu týdnů.
Podle návrhu zákona by na náhradní výživné měly dosáhnout rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dítě by maximálně od státu dostalo 1,2násobek svého životního minima - u dětí do šesti let to nyní je 2088 korun, od šesti do 15 let 2568 korun a od 15 do 26 let 2940 korun. Částku by vyplácel úřad práce. Ročně by to stálo asi 737 milionů z rozpočtu, vymahatelnost by byla asi deset procent.
K návrhu se ale v minulosti negativně stavěli lidovci a především hnutí ANO v čele s Babišem coby šéfem státní kasy. Výhrady směřovaly právě k nízké vymahatelnosti peněz od neplatičů.
Rodinná politika podruhé: Přídavky na děti
Druhé opatření rodinné politiky, se kterým přicházejí sociální demokraté na koaliční radu, je návrh zvýšit přídavky na děti. Podle plánů z Lidového domu by se podle věku potomka místo nynějších 500, 610 a 700 na přídavcích vyplácelo 1000, 1100 a 1200 korun. Na dávku by měly dosáhnout i rodiny s průměrným příjmem. Rozšíření by znamenalo, že na pomoc státu dosáhne nově 300 000 dětí a na přídavcích se vyplatí o pět miliard ročně víc, celkem osm miliard korun.
Lídři se na navýšení finanční podpory před dvěma týdny neshodli. ČSSD chce zvyšovat přídavky a zdůrazňuje, že nikoliv plošně, ale jen pro pracující rodiny s dětmi. „To je princip, na kterém trváme,“ konstatuje stranický šéf Sobotka.
Lidovci naopak prosazují větší slevu na dani a přídavky jen pro ty nejchudší. „Kde si pracující rodiny s dětmi nemohou uplatnit tolik, protože mají příjmy nízké, tak pak má smysl daňový bonus nebo přídavky,“ dodává křesťanskodemokratický předseda Bělobrádek.
S novou variantou přišel i poslední člen vládního vedení – Andrej Babiš. Slevu na dani pro první dítě chce zvýšit o 150 korun měsíčně, přídavky pak navrhuje zvednout o sto korun. „Je to kombinace, preferujeme slevu na daních. Přídavky na děti nebyly už dávno měněny a určitě to podpoříme, ale teď je to otázka částky,“ prohlásil.
„Souhlasím s navýšením daňové slevy, ale nesouhlasím s tak malým navýšením přídavku na děti. Sto korun je naprosto směšné a přídavek se nevalorizoval řadu let,“ reagovala ministryně práce.
V materiálu ministerstva financí se navíc na rozdíl od plánu MPSV ovšem nepočítá s rozšířením okruhu rodičů, kteří by na přídavek měli nárok. Tím se Babišův přístup neliší od preferencí pravicové opozice. „Přídavky se dají zvýšit, ale není dobré rozšiřovat počet lidí, kteří přídavky berou. Lepší je snižovat daně,“ podotkl předseda občanských demokratů Petr Fiala.
