Vláda schválila čerpání příspěvků na náhrady mezd z Antiviru

Nahrávám video

Firmy s omezením výroby a služeb kvůli epidemii budou moci opět čerpat příspěvky na náhrady mezd z programu Antivirus. Znovu budou dostávat šedesát procent vyplacené kompenzace do 29 tisíc korun, tedy příspěvek s označením B. Pobírat ho budou moci za období od 1. listopadu, oznámila ministryně práce v demisi Jana Maláčová (ČSSD). Šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se zároveň domluvil s profesními svazy na programu Covid – nepokryté náklady. Fungovat má ve třech úrovních, kompenzace budou až do devadesáti procent nákladů.

Antivirus má bránit propouštění. Podle analýzy ministerstva práce z něj k 10. srpnu získalo podporu téměř 74 300 firem na výdělek či náhradu mzdy pro milion zaměstnanců. Výdaje dosáhly skoro 50,18 miliardy korun.

„Program velmi dobře zafungoval – zejména v minulém roce. Nyní ho bohužel musíme aktivovat znovu. Je to za stejných podmínek, jako známe z minula,“ uvedla Maláčová. Její úřad ze svého rozpočtu vyčlení 1,4 miliardy korun. Suma bude především z evropských peněz, dodala šéfka resortu práce. Odhaduje, že program vyjde měsíčně na stovky milionů. Pokračovat by měl podle plánů současné vlády do konce února.

Podpora dorovnává při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin šedesát procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun. Dosud se z Antiviru vyplácí příspěvek A pro lidi v karanténě, který pokrývá firmám 80 procent náhrady mzdy do 39 tisíc korun. Dříve se poskytoval ještě příspěvek A+, kdy stát hradil celé mzdy s odvody do 50 tisíc korun v provozech, které vláda nařídila uzavřít.

Kandidát na ministra práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na programu kritizuje, že je příliš plošný a s největší pravděpodobností pojme i ty firmy, které trpí například nedostatkem čipů na trhu. „Budu chtít znát konkrétní data čerpání, ve kterých lokalitách a podrobné zdůvodnění, abychom měli jistotu, že nedodávka některých komponentů skutečně vznikla z důvodu covidové krize,“ okomentoval.

O obnovení příspěvku B jednala už v polovině října tripartita, a to kvůli omezování výroby v automobilovém průmyslu kvůli nedostatku čipů. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se tehdy shodli na využití této podpory z Antiviru pro automobilky a jejich dodavatele. Babišův kabinet pro ně ale program dosud nespustil. V EU bylo totiž potřeba vyjednat výjimku pro jeden sektor. Podle Maláčové jsou příspěvky z programu nyní pro všechny firmy, které se kvůli epidemii dostaly do potíží. Podle evropských pravidel bude možné podporu vyplácet do konce prvního pololetí příštího roku.

Nahrávám video

Nový kurzarbeit, který zákon upravuje od července, podle Maláčové není možné v Česku zatím pro firmy v potížích zavést. Tato státní podpora při zkrácené práci nemá ještě evropské schválení. Stát nyní doplňuje vyžádané podklady.

Snazší přístup k dávkám

Vláda podle Maláčové také schválila mírnější podmínky pro vyřizování dávek. Důvodem je epidemická situace. „Úřad práce každý měsíc administruje a vyplácí 1,3 milionu dávek. Pokud jsem v situaci, kdy máme omezovat kontakty, tak je důležité, aby lidé nemuseli osobně chodit na úřad práce a administrativa se zjednodušila,“ uvedla ministryně.

Podle Maláčové tak dočasně není k podávání žádostí nutný elektronický či vlastnoruční podpis, je možné žádost zaslat běžným e-mailem. Úřady nově nebudou posílat rozhodnutí, které je nutné doručit do vlastních rukou. Budou vydávat jen oznámení. Lidé také nebudou muset dodávat doklad o nezaopatřenosti dítěte. Poskytnou ho jen tehdy, pokud budou chtít změnu ve vyplácení dávek. O dávky v hmotné nouzi bude také možné žádat v místě pobytu, nejen v místě trvalého bydliště, shrnula ministryně v demisi.

Pomoc až do devadesáti procent nákladů

Úprava podmínek dotačního titulu Covid – nepokryté náklady má podle Havlíčka reflektovat zrušení vánočních trhů. K tomu vláda přikročila ze dne na den. Ve čtvrtek oznámila, že od pátečních 18:00 hodin platí pro adventní a vánoční trhy zákaz provozu. Výjimku mají prodejci stromků či chvojí a také ryb a výrobků z nich. Opatření se netýká pravidelně konaných farmářských trhů.

Podnikatelům, kteří zaznamenají propad tržeb o třicet procent, stát podle Havlíčka přispěje na čtyřicet procent nepokrytých nákladů. Tuto formu podpory vláda schválila na jednání minulé pondělí. Podnikatelé, kteří prokážou pokles tržeb o padesát procent, budou mít nárok na dotaci na sedmdesát procent nákladů. Mikrofirmy do deseti zaměstnanců, kterým se tržby propadnou o osmdesát procent, budou moci čerpat kompenzace devadesát procent nákladů, a to od 1. července letošního roku, uvedl Havlíček.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) po jednání vlády řekla, že úpravou programu se v pondělí kabinet nezabýval. Upozornila, že rozpočet pro příští rok s financováním podpory připravené resortem průmyslu a obchodu nepočítá.

Výplaty podnikatelům by podle ní bylo případně možné čerpat z vládní rozpočtové rezervy, která je navržená asi na šest miliard korun. „Pokud bude rozpočtové provizorium, nelze čerpat vládní rozpočtovou rezervu, nelze čerpat žádné nespotřebované nároky. A nové peníze na dotace by musely být velmi složitě v rámci jedné dvanáctiny (posledního rozpočtu, pozn. red.) alokovány, ale pak by muselo být počítáno s tím, že budou rozpočtovány,“ řekla. Situaci je ale nutné vyřešit, protože podnikatelům peníze naleží, dodala.

Celkově program vyjde na miliardy. „U kompenzačních bonusů bude vždy záležet na tom, jak dlouho se budou používat. Myslím si, že naší společnou snahou je, aby stát neomezoval podnikání a tím pádem ani nevznikala nutnost kompenzací,“ okomentoval kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nahrávám video

Vláda minulé pondělí také schválila obnovení programu Covid 2021. V rámci něj budou moci podnikatelé čerpat příspěvek 300 korun na zaměstnance a den omezení. Znovu začne fungovat také kompenzační bonus určený především pro živnostníky. Ti z něj budou moci získat podporu tisíc korun denně.

Zmíněné programy nebudou moci podnikatelé čerpat zároveň, vybrat si budou moci jednu konkrétní pomoc. Jednotlivé dotační tituly by ale měly být kombinovatelné s nově schválenou pomocí prostřednictvím programu na podporu zaměstnanosti Antivirus, konkrétně příspěvku B.

Nahrávám video

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza ocenil v pořadu Události, komentáře, že vláda v demisi šla na rozdíl od minulosti v podpoře až na maximum toho, co povoluje EU. U nejmenších podnikatelů pokryje až 90 procent jejich nákladů, a to půl roku zpětně. Rušení vánočních trhů však pro něj bylo překvapením. Řekl, že vláda dlouho nedělala nic a pak najednou rychlý řez. Kritizoval i změny názvů vánočních trhů na farmářské, aby se mohlo prodávat dál. Poukázal na zoufalou bezmoc těch podnikatelů, kteří respektují opatření, i když s nimi nesouhlasí, a jiní se jim ještě vysmívají přemalováním názvu trhu. 

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula ve stejném pořadu uvedl, že vláda v demisi se opětovně tváří, že udělala maximum, například po vzoru Bavorska. Podivil se však, že po vzoru Bavorska nechrání i peněženky zaměstnanců a jejich rodin. „Mají tam stoprocentní nemocenskou, mnohem vyšší ošetřovné, než máme my,“ řekl odborový předák. Kritizoval i to, že vláda ani nesvolala sociální partnery, aby se o chystaných opatřeních pobavili. Chyb udělala vláda po volbách víc, než by odpovídalo jejím předchozím zkušenostem, míní Středula.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 14 mminutami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 2 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 9 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 9 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 12 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...