Kabinet na pondělním jednání rozhodl o navýšení rozpočtu předsednictví Česka v Evropské unii v druhé polovině příštího roku o 200 milionů na 1,4 miliardy korun. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zpráva o přípravách předsednictví konstatuje, že v některých položkách zřejmě bude původní rozpočet 1,24 miliardy korun nedostatečný. Materiál hovoří také o dodatečném navýšení personálních kapacit o zhruba třicet míst ve státní službě a na stálém zastoupení v Bruselu. Podle Schillerové by předsednictví bez navýšení rozpočtu nebylo na takové úrovni, aby dostatečně reprezentovalo.
Vláda navýšila rozpočet na předsednictví v Evropské unii o 200 milionů
Události: Vláda navýšila rozpočet na organizaci českého předsednictví Evropské unie (zdroj: ČT24)
„Byly znovu probrány personální a technické kapacity. Částka byla kompromisem,“ uvedla Schillerová. O nejvíce peněz požádalo ministerstvo zahraničí a úřad vlády.
Premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil při přípravě rozpočtu předsednictví o jeho nepřekročitelnosti, protože nechce plýtvat. Na konci června po kritice ekonomů či investorů, kteří pokládali původní částku 1,24 miliardy korun za nedostatečnou, uvedl, že celkový rozpočet ještě navýší o požadavky jednotlivých ministerstev.
Zpráva o přípravách zmiňuje vysokou míru nejistot. A to jak z hlediska reálných cen plnění zakázek a výsledku partnerských řízení, tak nepředvídatelnosti co do formy budoucích jednání vzhledem k vývoji epidemie covidu-19 nebo politickému vývoji. Pro rok 2022 autoři zprávy požádali o navýšení rozpočtu na akce a komunikaci o 148,6 milionu korun. Zpráva také uvádí, že vysoce pravděpodobné budou další nepředvídatelné výdaje přímo v roce 2022.
Personální navýšení bude podle zprávy představovat náklady do zhruba 41,5 milionu korun. Podle původního návrhu mělo Česko zaměstnat kvůli předsednictví 200 lidí, z toho 58 v Bruselu. O téměř deset milionů korun pak má být navýšen rozpočet úřadu vlády na zajištění akcí, při nichž bude gestorem.
Na rozpočet předsednictví zároveň podle autorů návrhu nesmí dopadnout plošné škrty obsažené v návrhu státního rozpočtu na rok 2022, který počítá se snížením výdajů všech resortů o pět procent na provozní náklady.
Kritika odborníků
Ekonomové a další osobnosti v druhé polovině června kritizovali rozpočet předsednictví, ale i malou pozornost, kterou mu premiér a ministři věnují. Pod dopis se podepsali například rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová, někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář, ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer, biskup Václav Malý nebo hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
Babiš ve zveřejněné reakci uvedl, že kabinet se na předsednictví svědomitě připravuje už od července 2018. Ve výzvě adresované kabinetu jsou podle něj mýty a polopravdy. Celkový rozpočet se dodatečně navýší o požadavky jednotlivých resortů, vysvětlil tehdy. Odmítl i to, že by mělo předsednictví trpět personální nouzí.
Hlavní priority předsednictví už jsou jasné. Kromě aktuálních otázek dojde například i na takzvanou zelenou politiku. „Je potřeba podporovat co největší otevření vnitřního trhu a jeho podporu. Mezi důležité bych zařadil bezpečnostní otázky. Během našeho předsednictví se budou rovněž projednávat klíčové otázky z oblasti klimatu a energetiky,“ sdělil náměstek ministra zahraniční pro řízení evropské sekce Aleš Chmelař (ČSSD).
Chybí kvalifikovaní lidé, zní od opozice
Jak by mělo předsednictví vypadat řeší zástupci vlády také s opozicí, a to v rámci evropského výboru. Sejít se kvůli tomu mají ještě v září, tedy ještě před tím, než současné sněmovně skončí mandát. Část politiků vládě vyčítá, že pro ni není předsednictví prioritou a upozorňují i na to, že chybí nejen peníze, ale i kvalifikovaní lidé.
Místopředseda výboru pro evropské záležitosti František Kopřiva (Piráti) řekl, že plánované počty diplomatů jsou poddimenzované. „Máme tam méně lidí, než kolik tam byl průměr u předcházejících předsedajících zemí,“ podotkl.
Předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) poukázal na nedostatečné finanční ohodnocení odborníků. „Pokud máte odborníky, kteří mají rozumět právu, ekonomii a jednotlivým segmentům, a ti mají dostávat zhruba 40 tisíc hrubého, tak kvalitní lidi za tyto peníze neseženete,“ zdůraznil.
Celkově stát plánuje během předsednictví organizovat 265 akcí v Česku. Na Pražském hradě se má konat summit premiérů a prezidentů. Ministerstvo zahraničí bude navrhovat během předsednictví organizaci summitu EU-západní Balkán na úrovni hlav států a předsedů vlád a ke zvážení chce dát možné summity EU-USA a EU-Indie. Neformálních rad chce svolat 14.