Vláda ještě letos pošle 105 milionů korun na pomoc zemím, které jsou nejvíce postižené migrační krizí. Dalších 68 milionů pak kabinet uvolní příští rok. Peníze půjdou zejména do dvou unijních fondů pro Sýrii a pro Afriku. Další část dá Česko na Světový potravinový program (WFP) a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNCHR).
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky dorazilo v říjnu do Evropy přes 218 tisíc lidí, tedy víc než za celý loňský rok. „Potřebujeme omezit proud uprchlíků, který se v této chvíli stále stěhuje do Evropy,“ prohlásil šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.
„Hlásíme se k tomu, co dlouhodobě říkáme: Pomoc chceme směřovat do zemí, kde jsou uprchlické tábory, a napnout všechny síly k tomu, aby běženci nebyli nuceni odcházet na sever.“
Většinu peněz pošle Česko do fondu Madad (arabsky pomoc), který založila loni v prosinci Evropská komise s Itálií. Počátečních 40 milionů eur do fondu vložily EU ze svého rozpočtu a Itálie. Později oznámilo příspěvek pět milionů eur například Německo. Je určený zejména pro uprchlíky ze Sýrie a Iráku, kteří žijí v táborech v Libanonu, Turecku nebo Jordánsku.
Zaorálek: Jsme štědrý dárce s důstojným postavením
Podle Zaorálka aktuální český příspěvek (letos 68 milionů korun, stejná částka příští rok) zajistí Praze i spolurozhodovací pravomoci o konkrétní pomoci. Podotkl, že Česká republika je v rámci regionu střední a východní Evropy poměrně štědrým dárcem. „Patříme k těm, kdo dávají nejvíc. Naše postavení je poměrně velmi důstojné,“ uvedl.
Druhý evropský fond je určený na pomoc Africe. Česko do něj pošle 16 milionů korun. Dalších 16 milionů Česko posílá na WFP, který distribuuje potraviny uprchlíkům. Zbývajících pět milionů připadne UNHCR, který je hlavním koordinátorem pomoci pro uprchlíky ze Sýrie na Blízkém východě.
Po aktuálním navýšení pomoci vláda letos celkově vyčlenila na pomoc zemím, které se potýkají s migrační vlnou, více než miliardu korun. Jde o rozvojové projekty, které mají stabilizovat země, přes které proudí uprchlíci. Další část podpory představuje humanitární pomoc. V porovnání s loňskem se letošní výdaje zvýšily celkem o 292 milionů Kč.
„Vládě jsem opakovaně navrhoval navýšení této pomoci, nebyl jsem vyslyšen a ejhle, až po několika měsících bylo jaksi konečně usouzeno, že to je skutečně racionální přístup,“ prohlásil lidovecký vicepremiér Pavel Bělobrádek. „Není důvod to nepodpořit, protože je tam určitě plno skutečných uprchlíků – ne těch ekonomických migrantů – kteří to potřebují,“ dodal druhý muž kabinetu Andrej Babiš.
Schwarzenberg: Měli bychom dát víc - i střední Evropě
„Zahraniční pomoc tímto směrem má naší podporu a určitě tady vládě nebude nic vyčítat,“ prohlásil šéf poslanců za TOP 09 Miroslav Kalousek. Jeho stranický šéf Karel Schwarznberg je ale kritičtější – a pomoc by zvedl o půl miliardy.
„V celosvětovém měřítku jsme blahobytný národ a částka mohla být vyšší, hlavně když se podívám na náklady zemí, které jsou nyní na ráně – a jsou chudší. Slovinsko, Maďarsko, Chorvatsko,“ prohlásil v Událostech, komentářích. „Byl bych pro to, abychom v rámci středoevropských států náklady trochu vyrovnali. V našem rozpočtu je několik položek, které bych s radostí škrtl, abychom mohli pomoci.“
„Přispět na uprchlické tábory mimo území EU je rozhodně efektivnější než platit uprchlíky u nás,“ dodal komunistický poslanec Jiří Dolejš.
