Vláda chystá obědy pro žáky zdarma. Ať se rozhodne v referendu, vyzval poslanec Volný

Nahrávám video

Děti ve školkách a v prvních ročnících základních škol by mohly dostávat obědy zdarma. Ročně by to vyšlo na skoro pět a půl miliardy korun. S návrhem souhlasí obě vládní strany a ještě tento týden chtějí zástupci hnutí ANO a ČSSD dojednat detaily. Někteří opoziční poslanci nesouhlasí. Lubomír Volný (SPD) v pořadu Události, komentáře řekl, že by chtěl, aby o otázce rozhodli všichni občané v referendu.

„Bude to debata v rámci koalice. Určitě nechceme koaličně soutěžit, ale potřebujeme se domluvit, potřebujeme to spočítat a je to v resortu ministerstva školství, tak jsme se domluvili, že tento týden se k tomu vrátíme,“ informoval premiér Andrej Babiš (ANO).

„My jsme se dohodli na tom, že to chceme prosazovat, sociální demokracie už předložila příslušný návrh zákona. Nic nebrání, aby to vláda projednala a poslala do sněmovny,“ doplnil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Stát by obědy vyšly na pět a půl miliardy

Podle části koaličních politiků by bylo žádoucí, aby od roku 2020 obědy stát platil všem žákům prvního stupně základních škol, v těch mateřských pak podle premiéra poslednímu ročníku. Soukromých zařízení se úleva týkat nemá. 

Pro veřejné rozpočty by obědy zdarma znamenaly výdaj skoro pět a půl miliardy korun na jeden školní rok. Autoři návrhu se zaštiťují mimo jiné tím, že praxe funguje i v dalších zemích. K Finsku, Maďarsku, Skotsku nebo Anglii se nově přidalo také sousední Slovensko.

„Bereme to jako určité prorodinné opatření. Obědy stojí měsíčně 600 korun. Tyto peníze mohou být v rodinách využity třeba na sportovní aktivity nebo různé umělecké kroužky,“ argumentovala v pořadu Události, komentáře předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO). Dodala, že děti by také získaly dobré stravovací návyky, které někdy z rodin nemají.

Zadarmo není nic, upozorňuje Volný

„Jako otec sedmiletého chlapečka bych samozřejmě chtěl, aby v této zemi všechno pro děti bylo zdarma, ale jak všichni víme, zadarmo není vůbec nic. Zadarmo nebudou ani tyto obědy, někdo je bude muset zaplatit,“ připomenul člen sněmovního výboru pro vědu a vzdělání Lubomír Volný (SPD).

„Pokud se bavíme o částce pět miliard korun, tak je jasné, že peníze budeme muset ubrat někde, kde budou chybět,“ obává se Volný. Chtěl by, aby o otázce rozhodli všichni občané v plebiscitu. „Myslím, že je to přesně věc, kterou by mohlo vyřešit v květnu příštího roku v souběhu s volbami do europarlamentu celostátní referendum,“ řekl v pořadu Události, komentáře.

Rodiče předškoláků v současnosti doplácejí na obědy 35 korun denně, u žáků na základní škole je to o desetikorunu méně. Tisícům dětí ze sociálně slabých rodin se pak jídlo dotuje z evropských a dárcovských peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 34 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled