Většinu vakcín proti prasečí chřipce asi ministerstvo vyhodí

Praha – Ministerstvo zdravotnictví zřejmě zlikviduje většinu nevyužitých vakcín proti prasečí chřipce. Těch stát objednal milion dávek za 220 milionů korun, očkovat se ale nechalo jen asi 66 tisíc lidí. Stát nakonec vakcín neodebral tolik, v únoru se totiž s dodavatelem dohodl, že 300 tisíc vakcín neodebere a nebude muset platit pokutu. Několik desítek tisíc vakcín ministerstvo převede do strategických zásob.

V těchto dnech řeší ústřední epidemiologická komise, co bude s vakcínami, které jsou na skladě. „Nepoužité vakcíny budou likvidovány,“ prohlásila ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. Vakcínám vyprší lhůta použitelnosti přibližně v létě 2011, dodala. Do 21. června chce ministerstvo zdravotnictví předložit vládě komplexní zprávu o vakcínách. Obsahem bude závěrečné vyúčtování všech nákladů, uvedla ministryně. Podle primářky infekční kliniky ve Fakultní nemocnici Na Bulovce Hany Roháčové ale není důvod se vakcín zbavovat, pokud nejsou expirované. Není prý známo, že by se virus změnil tak,aby vakcína nebyla účinná.

Pandemii vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) 11. června 2009. V srpnu pak česká vláda objednala milion dávek pandemické vakcíny Pandemrix za 220 milionů korun. Původně se ale zvažovalo více možností – od pěti milionů dávek až po tu, že se nenakoupí žádné. Jurásková navíc přiznala, že smlouva nebyla pro Česko výhodná. Nákup kritizovala třeba Česká lékařská komora: „Byli lidé, kteří se museli nechat očkovat a nechtěli. Jiní zase chtěli, ale k té látce se nedostali,“ postěžoval si prezident ČLK Milan Kubek.

Nahrávám video

Česko rozhodně není jediným státem v Evropě, který řeší, co s vakcínami proti prasečí chřipce. Třeba Francie nebo Belgie objednaly víc dávek očkování, než mají obyvatel. V porovnání s nimi je nákup ministerstva zdravotnictví ještě poměrně zdrženlivý.

Začátkem května proto podepsalo víc než 200 poslanců Evropského parlamentu návrh na zavedení speciální vyšetřovací komise, která by měla zjistit mimo jiné to, jestli se za nákup vakcín nevydalo zbytečně moc peněz.

Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s nákupem vakcín zvažuje změnu vyhlášky, která řeší očkování zaměstnanců proti sezonní chřipce na rizikových pracovištích. Teď se musí pracovníci třeba jednotek intenzivní péče, transplantačních center či léčeben dlouhodobě nemocných očkovat povinně. Pokud odmítnou, můžou být přeřazeni na jiné pracoviště.

Podle Dany Juráskové je ale tento princip zásadně porušován a je prakticky nevymahatelný, jenže ministerstvo vakcíny stejně nakoupit musí. Vakcínám tak většinou vyprší lhůta použitelnosti a vyhazují se. „Je poctivější ze strany ministerstva přiznat, že bariérové opatření nefunguje, a očkování nechat jako dobrovolné,“ podotkla Jurásková.

Vakcína proti prasečí chřipce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 2 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 2 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 3 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 13 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.