Většina žáků základních i středních škol si poslední červnový den šla pro vysvědčení a od pátku jim začínají prázdniny. Žákům 5. třídy ZŠ v Kolodějích rozdávala vysvědčení ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která tak chtěla vyzdvihnout význam malých škol. Ještě netradičnější zážitek si odnesli žáci ze základní školy J. Valčíka v Ostravě-Porubě, těm totiž vysvědčení předával humaniodní robot Engi.
Ministryně Valachová povede už v září svou dceru v Brně do první třídy, vysvědčení ale předávala na okraji Prahy v Kolodějích. Chtěla tak prý narušit stereotyp, kdy její předchůdci navštěvovali zejména větší a známé školy v centru Prahy.
„Tak já jsem zase zvolila školu na okraji Prahy. Školu, která má skvělou atmosféru, která je propojená s obcí. Chtěla bych tak dát také najevo, jak moc jsou důležité takové školy a jejich udržení v našich obcích,“ podotkla ministryně školství.
Škola v Kolodějích má jen první stupeň, podobnou navštěvovala v dětství také Valachová. Dětem se svěřila, že tehdejší kamarádství přetrvávají dodnes. „Vztahy mezi dětmi v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a teď i pátém ročníku jsou z mého pohledu nejhlubší a myslím si, že na to budou děti nejvíc vzpomínat.“
Robot si s dětmi zazpíval Pramen zdraví z Posázaví
Malí školáci z ostravské ZŠ J. Valčíka zase možná budou i po letech vzpomínat na první setkání s humanoidním robotem Engim. Ten jim totiž předával vysvědčení v Ostravském planetáriu. Zároveň si s dětmi zazpíval i populární melodii ze snímku Ať žijí duchové. Na této škole je totiž rozšířená výuka hudební výchovy.
Všechny texty pro robota připravili pracovníci ostravského planetária. „Je ovládaný na dálku. Lektorka spouští jednotlivé zvukové sekvence,“ vysvětluje vedoucí planetária Ivana Marková. Programátoři podle ní museli pečlivě předem nastavit pohyby robota i jeho další hlasové a hudební projevy – například smích, pláč nebo zpěv.
- V Česku jsou asi čtyři tisíce základních škol, které v uplynulém školním roce navštěvovalo zhruba 880 tisíc žáků.
- Středních škol je přibližně 1300 a studovalo na nich více než 400 tisíc žáků. Z toho přibližně tři čtvrtiny v maturitních oborech.
Vysvědčení dostávali také žáci ze základní školy v ústecké čtvrti Předlice, kterou navštěvují téměř výhradně Romové. Tady ale všem dětem do zpěvu nebylo, dva žáci si totiž zopakují hned první třídu. Další čtyři pak prošli první třídou napodruhé. Prospěch podle ředitele školy Martina Košnara ovlivňuje přístup rodičů i sociální situace.
„Je to znát na prospěchu dětí, které mají špatné rodinné zázemí. Rodiče se s nimi nepřipravují, nemají zájem o žádnou doplňkovou činnost, nenavštěvují kroužky. Nebo ta rodina má tak špatné sociální postavení, že jim nedokáže koupit ani ty základní pomůcky,“ dodal Košnar. Takových dětí je prý v předlické škole víc než polovina.
Většina rodičů své děti odmění, špatné známky ale můžou vést až k útěku z domova
Většina žáků se ve čtvrtek za své vysvědčení dočká odměny od svých rodičů, podle průzkumu agentury Ipsos pro úvěrovou společnost Profi Credit tak u nás činí 85 % rodičů. Čtvrtina z nich dokonce své potomky odmění bez ohledu na známky. Za vysvědčení utratí v průměru 640 korun.
Nejčastější odměnou za vysvědčení je společná návštěva cukrárny, kina nebo restaurace. Na druhém místě je finanční odměna a třetí příčku obsazují tradičně hračky. Ještě shovívavější než rodiče jsou pak k dětem prarodiče.
Někde ovšem bývá vysvědčení pro děti spíše zdrojem stresu nebo obav, zejména pokud známky nesplňují očekávání rodičů. V extrémním případě to může skončit až útěkem z domova. Podle odborníků je třeba hledat důvody, proč se dítěti ve škole nedaří.
„Špatné známky mohou být indikátorem toho, že ve školním nebo domácím prostředí není něco v pořádku. Rodiče by se měli spíše zajímat o příčiny zhoršených známek, které mohou poukazovat na špatné vztahy ve třídě, šikanu, na speciální vzdělávací potřeby dětí nebo změněnou situaci v rodině,“ uvedl vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.
Linka bezpečí má číslo 116 111, pro děti a mládež je zdarma
Kvůli obavám z reakce rodičů na špatné školní výsledky zavolalo během školního roku na Linku bezpečí od roku 2006 více než 8 tisíc dětí. „Někdy jde o obavy, které se reálně nezakládají na špatných zkušenostech z minula. V naší praxi se ale objevují také smutné příběhy, kdy má dítě opakovanou zkušenost s tělesným nebo psychickým týráním kvůli školním výsledkům,“ dodal Porubský.
