Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) má hotový plán vzniku nového resortu – ministerstva výzkumu a vývoje. Koaliční partneři rozšíření vládního kabinetu podporují, musel by se ale kvůli tomu změnit kompetenční zákon. Návrh musí posoudit rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace a pak se k němu vyjádří i samotní ministři a ministryně.
„Tím zásadním důvodem je roztříštěnost a nepřehlednost v mnoha směrech. Máme tady mnoho doporučení mezinárodního auditu české vědy,“ říká k důvodům vicepremiér Bělobrádek. Úředníci, kteří se v současnosti o vědu a výzkum starají, sedí jak na Úřadu vlády, tak i na ministerstvu dopravy. Ze všeho nejdřív má dojít k zastřešení technologické a grantové agentury a hlavně sloučení jejich rozpočtů pod jeden. Jejich rozhodovací pravomoci ale musejí zůstat vzájemně nezávislé.
Vědecká obec si často stěžuje na to, že peníze se se rozdělují ze 14 míst, a nikoli jednoho centra. V tu chvíli by se totiž sjednotil i způsob posuzování projektů. Tuhle změnu ale Pavel Bělobrádek nechystá, jde o různé cíle různých resortů. „Je jasné, že ministerstva vnitra a obrany musí mít svůj specifický výzkum, který si musí dělat sama z bezpečnostních důvodů,“ uvádí vicepremiér.
Jednotnou podobu ale dostanou formuláře, na kterých se o dotace na různých místech žádá, a platit mají i stejná pravidla pro posouzení. Nově vzniklý úřad by také připravoval pro vládu strategii, návrh celkového rozpočtu na vědu a radilo by dalším ministerstvům. Podle ministryně školství už by si vyžádala detailní diskusi představa, že by pod nový resort měly přejít vysoké školy.
Podmínkou vzniku nového ministerstva je změna kompetenčního zákona, který počet resortů vymezuje, se naposledy měnil kvůli zániku ministerstva informatiky v roce 2007. Vicepremiér Bělobrádek už o podpoře stávající změny jednal v Poslanecké sněmovně se všemi politickými stranami kromě Úsvitu.
