Vánoční sbírky pro děti v domovech vrcholí, Češi už splnili na pět tisíc přání

Více než pět tisíc dárků se už podařilo vybrat díky největším charitativním projektům, které spolupracují s dětskými domovy. ČT to zjistila od organizátorů sbírek. Zatímco některé sbírky hlásí pouze desítky nesplněných přání, u jiných to jsou stovky až tisíce. Nejčastěji na dárce nejdéle čekají domácí spotřebiče nebo elektronika. Tu letos například sbírka Strom splněných přání kvůli kritice dárců výrazně omezila. Ve všech sbírkách je letos největší zájem o sportovní oblečení a kvalitní obuv.

„Letos máme zařazeno 1285 přání od dětí z 39 dětských domovů,“ uvedla ředitelka organizace Dejme dětem šanci Michaela Chovancová, která už sedmý rok organizuje akci s názvem Strom splněných přání. Internetová sbírka odstartovala 11. listopadu a stejně jako v předešlých letech mohli lidé vybírat dárky přesně měsíc. Ve středu tedy sbírka končí.

„Zatím se podařilo splnit 1222 dětských přání,“ řekla Chovancová a dodala, že se jedná především o hodnotné dárky nad dva tisíce korun. „Momentálně tam zůstává drahé oblečení a boty, potom třeba domácí spotřebiče a drobná elektronika,“ upřesnila a zároveň dodala, že s elektronikou bývá každoročně největší problém.

„Už z předešlých let máme zkušenost, že levnější dárky zmizí během několika prvních dní. Mobily, počítače a drahé oblečení ale lidi vnímají jako nástavbu,“ dodala. Právě kvůli kritice z předešlých let se tentokrát organizace rozhodla právě elektroniku výrazně omezit.

Podle Chovancové patří ale hodnotnější věci, jako právě domácí spotřebiče, mezi ty nejdůležitější dárky, které v databázi přání jsou. „Je potřeba si uvědomit, že v dětských domovech nejsou jen malé děti, ale především mladí dospělí. Ve chvíli, kdy se chystají domov opustit, se jim například pračka nebo lednice velmi hodí,“ uvedla a zároveň dodala, že podobné je to v případě sportovního vybavení a bot.

„Jedná se o věci, které jsou pro děti přes rok nedostupné. Ošatné na nákup kvalitních sportovních bot nestačí. Věci, které děti v průběhu roku dostávají od sponzorů, bývají často nekvalitní,“ vysvětlila. Na dražší dárky pak mohli lidé přispívat i neadresným příspěvkem. „Právě díky příspěvkům a dopomoci sponzorů se nám snad i zbývající přání podaří splnit,“ uzavřela.

Téměř 400 přání ještě čeká na splnění v projektu Milý Ježíšku. Na rozdíl od Stromu splněných přání, kdy nákup i doručení zařídí samotná organizace, dárek kupují a doručují přímo dárci. „Lidé si na webu vyberou dárek ze seznamu a my jim pak pošleme adresu konkrétního dětského domova, do kterého dárek doručí,“ popsal fungování projektu jeden z jeho zakladatelů Vojtěch Paukner. Sbírka momentálně spolupracuje se 70 dětskými domovy v Česku i na Slovensku. Přání můžou dárci plnit i po Vánocích, a to do konce ledna.

Přes pět tisíc zájemců se registrovalo také do sbírky Daruj hračku. Ta se od ostatních sbírek liší tím, že se zaměřuje i na handicapované děti. „Dárce se zaregistruje a vybere si konkrétní přání podle věku a handicapu. Dárek pak bezplatně vyzvedne náš kurýr a dodá ho na třídicí místo,“ objasnil zakladatel projektu Pavel Bek. Přestože hromadná předávka se uskuteční několik dnů před Vánoci, i v rámci této sbírky mohou zájemci děti obdarovat i po svátcích – nesplněných přání je v ní pořád asi polovina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 mminutami

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 57 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Evropský pohled