Rizikové skóre dosáhlo na 72 bodů a zvýšilo se reprodukční číslo z 1,06 na 1,08. V úterý Česko s 12 486 potvrzenými případy dosáhlo nejvyššího nárůstu od 8. ledna. Roste také počet covidových pacientů v těžkém stavu, přibližuje se maximu z listopadu. Ředitelé nemocnic v Královéhradeckém kraji vyzývají k používání rozumu a dodržování opatření proti šíření nákazy. Lůžková kapacita zdravotnických zařízení v kraji je téměř naplněná. O opatřeních proti koronavirové epidemii a o pandemickém zákonu budou ve středu večer opět jednat vládní a opoziční strany.
V úterý přibylo přes 12 tisíc nakažených. Pacientů v těžkém stavu je skoro jako při podzimním maximu
Za úterý přibylo v Česku 12 486 potvrzených případů nemoci covid-19. Byl to nejvyšší denní nárůst od 8. ledna. Od začátku epidemie se v Česku prokazatelně nakazilo přes 1,1 milionu lidí.
V úterý bylo v nemocnicích 6171 pacientů s covidem. Počet pacientů s covidem v těžkém stavu se přiblížil maximu ze začátku loňského listopadu, aktuálně jich je 1200. Na jednotkách JIP a ARO je 165 volných lůžek pro lidi s covidem. Další volné kapacity jsou ještě na takzvaných reprofilizovaných lůžkách, tedy těch, která byla původně určena k poskytování péče jiného typu či odbornosti.
Téměř devět z deseti lidí, u kterých testy od loňského března potvrdily infekci novým koronavirem, se už uzdravilo. Naopak 18 596 lidí s nákazou zemřelo.
Reprodukční číslo stouplo z 1,06 na 1,08. Dál roste průměrný počet nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední dva týdny, oproti předchozímu dni vzrostl ze zhruba 983 na 1114. Čtrnáctidenní průměr nakažených mezi seniory se zvýšil ze 751 na 766. Protiepidemické skóre PES je 72 bodů, pohybuje se tedy ve čtvrtém stupni. Předchozí tři dny bylo po úpravě dat v pátém. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) ale rizikové skóre už není pro určování opatření proti šíření koronaviru relevantní.
Na zhoršení situace upozornil premiér Andrej Babiš (ANO). „Máme už velmi malý počet lůžek na JIP,“ uvedl a poukázal i na úterní nárůst. Navíc se podle něj významně snížil i věk hospitalizovaných. Avizoval, že v pátek v 7 hodin ráno se sejde vláda a rozhodne o dalším postupu.
V Královéhradeckém kraji se plní nemocnice. Přibýval i jeden pacient za hodinu
Situace v nemocnicích v Královéhradeckém kraji je s ohledem na několik týdnů trvající nápor pacientů s covidem-19, kteří vyžadují hospitalizaci, kritická. Také ministr zdravotnictví Blatný uvedl, že nemocnice v Královéhradeckém kraji jsou v zemi nejvíce zatížené. S výzvou se proto na veřejnost obrátili ředitelé zdravotnických zařízení v kraji, dodržováním nařízení chtějí snížit počet hospitalizovaných i zemřelých.
Nemocnice jsou podle ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimíra Paličky téměř naplněny. „Jde o stovky, možná šest set pacientů, kteří leží s covidem v nemocnicích Královéhradeckého kraje,“ uvedl ředitel. Lůžka se podle něj naplňují obratem, minulý týden jen ve fakultní nemocnici přibýval asi jeden pacient za hodinu, aktuálně tam přibývá asi 11 pacientů za den.
Ředitel FN Hradec Králové Vladimír Palička o limitech lůžkové kapacity nemocnic (zdroj: ČT24)
Součástí kraje je také uzavřený trutnovský okres, i v tamní nemocnici je podle Paličky situace velmi vážná. „Velká vlna epidemie tam začala už před několika týdny a postupně se jako povodeň valí směrem na Náchod, Hradec Králové a bude se rozšiřovat dál,“ řekl.
Dodržování všech opatření, která pomohou zamezit šíření infekce, je podle něj nezbytné. Jak dodává, lidé situaci podceňují. „Je potřeba, aby se zapojili všichni a chovali se rozumně,“ apeloval Palička.
Sokolovská nemocnice nemohla v úterý přijímat pacienty
Na strop kapacity narazili v Nemocnici Sokolov, kam ambulance v úterý přestaly vozit pacienty. „Stop stav je nouzové řešení, které vydáváme jednou za deset let. Teď jsme ho použili dvakrát za 14 dní. Osobně je to pro mě prohra a dělám to velice nerad. Ale v momentě, kdy je na cestě pět záchranek a nemáte ani jedno lůžko, tak nic jiného nezbývá,“ popsal situaci primář sokolovské nemocnice Martin Straka.
Lékaři tak organizují převozy pacientů. „Když se hodně snažíte, tak za den uděláte deset patnáct převozů, a to je polovina lidí, co přijedou za jeden den. Nemocnice se nedá nafouknout,“ řekl Straka. Potvrdil, že i v Sokolově se do nemocnic dostávají výrazně mladší ročníky, což si spojuje s britskou mutací.
Primář interního a covidového oddělení Nemocnice Sokolov Martin Straka o momentální situaci v regionu (zdroj: ČT24)
Podle mluvčí Nemocnice Sokolov Markéty Singerové se již situace díky převozům mírně uklidnila. „Bylo to jen jeden den, v ten moment jsme zaplnili lůžka, pacienty jsme museli směřovat jinam. Momentálně příjem probíhá dále,“ řekla Singerová.
Díky převozům se daří stabilizovat situaci v kraji také v chebské nemocnici. Zatímco na začátku týdne tam leželo 73 pacientů s koronavirem, ve středu jich je o 22 méně. „Včera (v úterý) šlo sedm pacientů mimo region a další tři do následné péče, zatímco v nočních hodinách jsme přijali pouze dva nové pacienty,“ řekl Vladislav Podracký, mluvčí krajské společnosti Karlovarská krajská nemocnice, kam spadá nemocnice v Karlových Varech a Chebu. Podle něj jde ale o běžný výkyv, nic nenasvědčuje tomu, že se situace výrazně lepší.
Kapacity přestávají stačit také v Plzeňském kraji. Podle krajského koordinátora lůžkové péče Jana Beneše bude brzy nutné při tempu růstu případů převážet nemocné jinam. Například plzeňská fakultní nemocnice je nejvytíženější nemocnicí v zemi, uvedla hejtmanka Ilona Mauritzová (ODS). V Ústeckém kraji zbývá podle ministerstva zdravotnictví deset procent lůžek na JIP a ARO. Kraj chce proto požádat stát o pomoc z Německa.
Jednání mezi vládou a opozicí budou pokračovat
Vládní a opoziční strany by měly ve středu večer opět jednat o opatřeních proti koronavirové epidemii a pandemickém zákonu. Po úterní schůzce měla opozice poslat své připomínky k předloze, kterou v pondělí kabinet schválil, vypořádat by je neprodleně mělo ministerstvo zdravotnictví.
Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) je cílem, aby Sněmovna zákon projednala ve čtvrtek na mimořádné schůzi ke státnímu rozpočtu a kompenzačnímu bonusu. Lídři stran by mohli debatovat též o harmonogramu otevírání škol a obchodů.
Podmínky návratu žáků do škol jsou zatím nejasné
Od 1. března by se podle vlády měly do lavic vrátit závěrečné ročníky středních škol a postupně pak i další. „Tváří v tvář číslům (počtu nakažených) samozřejmě vždy bude hrát klíčovou roli zdravotnické hledisko,“ řekl ministr školství Robert Plaga (za ANO). Podle vládního materiálu, o kterém informovala ČTK, by se v březnu do škol mělo vrátit přibližně 450 000 žáků a učitelů.
Podmínkou pro prezenční výuku je zajištění testů na covid-19, které má na starosti ministerstvo vnitra. Ve středu oslovilo šest dodavatelů testů s žádostí o nabídku, podle ministra školství nyní vše nasvědčuje tomu, že se dodávky testů zajistit podaří.
Až bude jasné, které testy se ve školách budou používat, připraví pro ně podle něj ministerstvo návod na to, jak se má při testování postupovat. Rodiče se podle něj nemusí bát, že by děti musely podstupovat ve škole nepříjemný odběr z nosohltanu. Mělo by jít o šetrné testy z kraje nosu.
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška lze po návratu žáků do škol očekávat růst počtu nakažených. Od začátku roku se podle jeho dat infekce vyskytuje častěji i u dětí v mateřských a základních školách.
S varováním nesouhlasí místopředseda zdravotnického a člen školského výboru Julius Špičák (ANO). Odvolal se na vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO), podle které by školy významným rizikem být neměly. Přiznal však, že „validních studií s relevantními výsledky je velmi málo“. Špičák jako největší riziko šíření nákazy označil výrobny.
Místopředseda výboru pro zdravotnictví Julius Špičák o návratu dětí do škol (zdroj: ČT24)
Dušek uvedl, že samotné uzavření škol podle mezinárodních studií nevede k zastavení epidemie a školy nejsou primárním zdrojem šíření nákazy, ale mohou k jejímu šíření přispět. Ukazují to podle něj například studie z Rakouska či Izraele. Podle Duška je jasné, že je uzavření škol dlouhodobě neudržitelné. Upozornil ale zároveň na to, že vývoj epidemie je nyní „hrozně špatný“.
Žáci by se podle Špičáka měli vrátit do škol zatím pod podmínkou testování. Ani to však podle něj nemusí být zcela spolehlivé, a je proto možné, že se podmínky ve školách upraví. Zatím je nutné najít vhodný druh testů. „Jejich přesnost je pouze omezená, není absolutní. My musíme hledat test, který je nejvhodnější. To znamená nejlevnější, nejdostupnější, nejrychleji se přečte a je přijatelný pro testováného,“ uvedl Špičák. Zcela jistě by prezenční výuku podmínil nošením respirátorů.
Podle Špičáka je důležité také nastavit postup v případě pozitivity testu. „Musíme mít jasné pravidlo, co udělat v případě asymptomatického žáka s pozitivním testem,“ řekl poslanec.
Pokračuje pilotní testování žáků a studentů
Radnice Prahy 9 a magistrát začaly na Proseku testovat žáky prvních a druhých tříd Základní školy Litvínovská. Děti se antigenními sadami testují doma. Při negativním výsledku mohou do školy, kde předloží vyplněný formulář s výsledkem. Testy dostaly i děti v Mateřské škole Velvarská. Pokud se systém osvědčí, rozšíří se na další školy.
Magistrát se nyní chystá také na testování studentů posledních ročníků středních škol. „Přemýšleli jsme nad systémem, který je provozuschopný. Potřebujeme systém, který je jednoduchý a komfortní,“ řekl místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).
K tomuto postupu se radnice rozhodla poté, kdy zjistila, že pokud by děti byly testovány při příchodu do školy, zabralo by to příliš času. „To by mohlo fungovat u nějaké malotřídky, ale ne u téhle školy nebo druhé na Proseku, která má 1100 dětí. Spočítali jsme, že bychom před školou testovali asi tři hodiny,“ řekl radní Zdeněk Davídek (HPP). Navíc by museli učitelé nakládat s biologickým materiálem, což se prý řadě zástupců škol nelíbilo.
Zkušebně testovali žáky prvních a druhých tříd na covid-19 také v základní škole v Petrovicích na Příbramsku. Lékařka Laura Roden, z jejíž iniciativy se testování uskutečnilo, u dětí případnou nákazu zjišťovala novými neinvazivními antigenními testy ze slin. Zájem rodičů byl ale malý, testování dětem povolilo jen 13 z 23 rodičů, řekla ředitelka školy Hana Vošahlíková. Všichni testovaní byli negativní.
Kloktací testy zkoušeli i maturanti v Olomouci. Výsledky byly u všech 399 studentů negativní. „Kdyby to bylo v reálu, všichni studenti jdou dnes do školy, doma by nezůstal nikdo,“ uvedl ve středu olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN). Další studenti čtvrtých ročníků, kteří se do programu rozhodli zapojit, si pro testy přijdou ve čtvrtek. Testování bylo původně zaměřeno pouze na olomoucké školy, zájem však projevily střední školy i z jiných měst.