Vládní a opoziční politické strany budou ve čtvrtek ráno pokračovat v jednání o pandemickém zákonu, zejména pak o problematice odškodňování firem a živnostníků, které postihly restrikce. Kompenzace zůstávají v podstatě jediným, ale zásadním sporným bodem. Většinu jiných připomínek koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vláda akceptovala, řekl šéf ODS Petr Fiala. Naopak předseda SPD Tomio Okamura spokojen nebyl, návrhy hnutí podle něj vypořádány nebyly. Ve středu také skupina senátorů oznámila, že nejpozději v pátek podá k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení nouzového stavu.
Vláda jednala s opozicí o pandemickém zákonu. Debata o kompenzacích bude pokračovat ráno
Stav pandemické pohotovosti by podle návrhů opozice vyhlašovala sněmovna, zároveň by rozhodovala o jeho případném zrušení, uvedl předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Vláda by zároveň měla mít povinnost každých šest týdnů dolní komoru informovat o uplatňování opatření.
Účinnost zákona by podle Michálka měla skončit v únoru 2022, a to i v případě, že by v té době stav pandemické pohotovosti platil. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) po středečním jednání poznamenal, že na parlamentní kontrole je mezi vládou a opozicí shoda.
Ministerstvo zdravotnictví podle Michálka přijalo i návrh na rychlejší soudní kontrolu jednotlivých protikoronavirových opatření. Piráti navrhovali, aby se jimi zabýval Nejvyšší správní soud. Piráti a STAN dále apelovali na rychlý začátek testování na covid-19 ve firmách.
Na systému odškodňování se strany nedomluvily
Opozice i premiér Andrej Babiš (ANO) uvedli, že shoda zatím není na systému odškodňování. Opozičními návrhy se zabývá ministerstvo financí. Podle šéfa ODS Fialy musí mít podnikatelé právní jistotu náhrady škody, pokud jsou opatřeními postiženi.
„Toto je jediná věc, která je pro nás opravdu nepřekročitelná,“ řekl Fiala. Podle návrhu koalice Spolu by se od případného nároku na odškodnění nebo náhradu škody ze strany státu odpočítaly všechny kompenzace, které už poškozený podnikatel obdržel.
„V našem návrhu se také skrývá to, že vláda může nařízením specifikovat, v jakých podmínkách, v jakém rozsahu budou tyto újmy ze strany státu lidem hrazeny,“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Zklamání v SPD
Požadavky SPD podle předsedy hnutí Tomia Okamury akceptovány nebyly. Hnutí žádalo, aby v případě, že by opatření trvala déle než 14 dní, o nich sněmovna každé dva týdny jednala a hlasovala. Dále by v zákoně měly být konkrétněji definovány kompenzace, míní. Vláda by podle Okamury také měla každé protikoronavirové opatření řádně zdůvodnit, což v předloze explicitně určeno není.
Fiala poznamenal, že pokud bude nalezeno politické řešení, technické z hlediska legislativního procesu už nebude problém. Uvedl, že v případě dohody je ODS připravena pomoci k rychlému projednání i v Senátu.
Kabinet jednal o vládní předloze pandemického zákona s opozicí i v úterý. Předpis má dát ministerstvu zdravotnictví v době epidemie některé pravomoci, ke kterým je teď nutné vyhlašování nouzového stavu. Opozice žádala do předpisu doplnit mimo jiné prvky parlamentní kontroly, nutnost zevrubnějšího odůvodňování opatření či otázku kompenzací.
K Ústavnímu soudu zamíří návrh na zrušení nouzového stavu
Ústavní soud by se měl zabývat návrhem na zrušení nouzového stavu. Návrh chce nejpozději v pátek podat skupina více než dvaceti senátorů. Předseda senátorů ODS Zdeněk Nytra doplnil, že hotový bude ve čtvrtek. Senátorům vadí, že vláda při jeho vyhlášení na žádost hejtmanů obešla sněmovnu, která ve čtvrtek nesouhlasila s jeho prodloužením. Zrušit nový nouzový stav mohou i poslanci. SPD to chce prosadit ve čtvtek v rámci mimořádné schůze. Debatu na toto téma podporují taky komunisté.
„Vláda obešla vůli sněmovny, která prodloužení nouzového stavu odmítla. Nemění na tom nic ani nedělní žádost 14 hejtmanů,“ uvedl Nytra k důvodům stížnosti. Na postoj sněmovny senátoři čekat nechtějí.
Premiér Andrej Babiš v souvislosti s návrhem senátorů řekl, že považuje za absurdní, že Senát dělá všechno pro to, aby Česko nemělo prostředky na ochranu životů občanů. „Bavme se o tom, jaké můžeme mít kompetence, abychom skutečně mohli dělat všechno pro to, abychom pandemii zvládli,“ řekl na brífinku po summitu V4.
„Já myslím, že bychom s tímhle měli skončit a snažit se společně přesvědčit lidi, aby hlavně dodržovali opatření, protože podle průzkumů 50 procent lidí to nedodržuje. Vláda sem covid nepřinesla, vláda se snaží s ním bojovat, bohužel tyto instituce se snaží bojovat s vládou, aby vláda nemohla bojovat proti covidu,“ uvedl premiér.
12 minut
Babiš po summitu V4: Využití Sputniku je i otázkou zájmu občanů
Menšinový kabinet ANO a ČSSD minulý čtvrtek nezískal souhlas poslanců s prodloužením. Původní nouzový stav tak skončil o půlnoci z neděle na pondělí, bezprostředně ale na něj navázal nový, který vláda vyhlásila v neděli na žádost hejtmanů. Babiš uvedl, že podle analýzy vlády to bylo v souladu s ústavou.
Právník: Pod pláštěm nového vyhlášení jde o trvání téhož nouzového stavu
Naopak za protiústavní označili postup vlády senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) i mnozí ústavní právníci, například Jan Kysela, Václav Pavlíček, Marek Antoš nebo Jan Wintr. Podle nich není možné znovu vyhlásit nouzový stav bez časové prodlevy. „Pod pláštíkem nového vyhlášení jde o trvání téhož nouzového stavu, který však měl na základě vůle Poslanecké sněmovny skončit,“ uvedl Kysela.
Pod senátorskou stížností jsou podle informací ČTK podepsáni nejen senátoři ODS, ale také místopředsedové Senátu Jiří Růžička a Jan Horník z klubu Starostů nebo předsedkyně lidoveckého senátorského klubu Šárka Jelínková.
Starostové už minulý týden avizovali ústavní stížnost na přiměřenost opatření v rámci nouzového stavu. Předložit ji chtěli v případě, kdyby sněmovna nouzový stav prodloužila beze změn. Dolní komora to odmítla, neboť vláda si nedokázala vyjednat podporu opozice, která požadovala úpravy vládních opatření.
K vyhlášení nynějšího nouzového stavu vyzvali vládu hejtmani a po dlouhých víkendových jednáních se s ní domluvili na dalších 14 dnech. Nynější nouzový stav tak od pondělí plynule navázal na původní, jehož další prodloužení dolní komora ve čtvrtek neschválila, i hlasy poslanců za ODS.
Jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) v četných rozhovorech pro média zdůrazňoval, že pozice hejtmanů je odlišná od pozice poslanců. Připomněl, že hejtmané jsou osobně i právně odpovědní lidem, se kterými v krajích žijou. Uvedl také, že ke zvládnutí současné krizové situace je nouzový stav potřeba. Na tom se nakonec - po různých peripetiích - shodlo i všech 14 hejtmanů, z nichž čtyři jsou za ODS.
4 minuty
Události ČT: Senátoři podají návrh na zrušení nouzového stavu
Neprodloužení nouzového stavu vedlo k jednáním mezi vládou a opozicí
Ve středu pak po jednání předsednictva ODS a hejtmanů za ODS Kuba odmítl, že by mezi ním a předsedou strany Fialou, či šéfem Senátu Vystrčilem existovaly nějaké rozpory. Neprodloužení nouzového stavu podle něho vedlo k jednáním mezi vládou a opozicí o dalších konkrétních krocích.
Vystrčil se pak domnívá, že Ústavní soud nerozhodne o stížnosti senátorů na nouzový stav před jeho koncem - postup proti pandemii tak není ohrožen. Stížnost podle něj pomůže vyjasnit, jestli postup vlády byl protiústavní, či nikoli. Odpoví také na otázku, zda vláda postupovala při svém rozhodnutí správně, když k němu přistoupila i přes varování, že může jednat protiústavně.
