Podle některých opozičních stran je vyhlášení nového nouzového stavu protiústavní. Třeba SPD a komunisté proto chtějí mimořádné zasedání sněmovny, která by ho mohla zrušit. Podle členů kabinetu postupovala vláda podle pravidel, s tím ale nesouhlasí někteří ústavní právníci.
Politici i právníci se přou o ústavnost nového nouzového stavu
90' ČT24: Ústavnost nouzového stavu (zdroj: ČT24)
Sněmovna ve čtvrtek zamítla prodloužení nouzového stavu, a ten tak neměl od pondělí platit. Vláda jej ale v neděli vyhlásila znovu. „Nás požádali ze všech 14 krajů včetně Prahy, abychom stav vyhlásili a podle našich právníků je to nová situace, nová skutková podstata,“ uvedl premiér a předseda ANO Andrej Babiš.
Podle části opozice by takový postup mohl být protiústavní. „Pakliže Poslanecká sněmovna jako suverén něco odhlasuje, není možné to následně přehlasovat někým jiným. To by v podstatě znamenalo zrušení parlamentní demokracie,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura. SPD i komunisté proto chtějí mimořádnou schůzi, Okamura se chystá navrhnout zrušení nouzového stavu.
„Už jsme začali i v ostatních politických stranách sbírat podpisy pro svolání této mimořádné schůze, která by tento politicky krizový stav řešila. A buď odmítla a donutila hejtmany, aby převzali odpovědnost, nebo vládě svěřila znovu odpovědnost,“ řekl šéf komunistů Vojtěch Filip.
Třeba TOP 09, občanští demokraté, Piráti nebo Starostové chtějí s takovým krokem ještě počkat. Rozhodnou se po zítřejším jednání s premiérem. „Pokud pan premiér Babiš nepřijde vůbec s ničím, tak je na místě, aby sněmovna stála za tím svým původním rozhodnutím,“ řekl předseda Starostů Vít Rakušan.
Podle člena poslaneckého ústavně-právního výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) by neměla vláda postupovat „metodou pokus-omyl“. Do „nezáviděníhodné situace“ se podle něj vláda nemusela vůbec dostat, kdyby jednala s opozicí o změně opatření.
UK: Sněmovna má právo zrušit nouzový stav (zdroj: ČT24)
S tím, že vláda v neděli znovu vyhlásila nouzový stav na dalších 14 dní, ostře nesouhlasí předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj tím kabinet obešel čtvrteční rozhodnutí sněmovny, která prodloužení nouzového stavu odmítla.
Pokud by poslanci sami nouzový stav v nejbližších dnech nezrušili, chce předseda Senátu vyhlášení napadnout u Ústavního soudu. „Zatím, co se mi hlásili senátoři po mailech a po telefonech, se zdá, že by jich měl být dostatek. A to i pro případ, že by bylo potřeba 17 senátorů,“ uvedl Vystrčil. Třeba jen ze senátorských klubů ODS a TOP 09 by podle informací České televize návrh podpořilo 20 členů horní komory.
Postup vlády zpochybňují právníci
Vyhlášení nouzového stavu, který bezprostředně navazuje na ten předchozí, neprodloužený Poslaneckou sněmovnou, zpochybňuje také advokátní komora i někteří ústavní právníci. „Myslím, že by tady měla být určitá časová prodleva mezi ukončením nouzového stavu, prodlužovaného nouzového stavu a nově vyhlášeným nouzovým stavem,“ řekl ústavní právník Václav Pavlíček.
Podle ústavního právníka Univerzity Karlovy Marka Antoše existuje navíc řada dalších způsobů, jak zakročit proti šíření covidu-19, a ty ještě nebyly vyčerpány. Jde podle něj o obcházení ústavy, a takový postup považuje za nebzepčný. „Pokud se začne plivat na ústavu, tak se plivne jednou, plivne se dvakrát, a pak ústava ztratí váhu,“ řekl Antoš.
Vláda navíc podle něj postupem, který zvolila, zapříčinila stav, kdy nebude hlavním tématem postupu proti epidemii covidu-19 v Česku, ale budou probíhat právnické spory o tom, co se smí, a co nesmí. „Dojde to k pocitu adresátů, že vlastně nemusejí dodržovat nic,“ uvedl právník.
I podle ústavního právníka Aleše Gerlocha může být postup vnímán jako obcházení zákona. „Na druhou stranu je to nová situace. Minimálně nový právní režim, kdy se využívá ustanovení v krizovém zákoně. Podle něho hejtman, který má za to, že stav nebezpečí nestačí ke zvládnutí situace, může požádat o prodloužení nouzového stavu. A to se stalo,“ uvedl Gerloch.
Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) postupovala vláda podle pravidel stanovených zákony. „Jsem přesvědčen, že vláda při vyhlášení nouzového stavu postupovala v souladu s ústavou, s ústavním zákonem o bezpečnosti a v souladu s krizovým zákonem,“ řekl Hamáček. Nouzový stav zatím platí do konce února. Vláda ale zatím počítá s jeho dalším prodloužením.
„Pro mě bylo klíčové, podle čeho vláda vyhlásí nouzový stav, a zda jsou zde nové skutečnosti,“ řekla členka ústavně-právního výboru a poslankyně Helena Válková (ANO). Vyhlášení nového nouzového stavu je podle ní v pořádku, a pokud s ním sněmovna nebude souhlasit, tak jej může hlasováním zrušit.
„Dívám se na to jako člověk nad všemi právnickými a politickými bitvami,“ uvedla předsedkyně stálé komise pro ústavu a poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). Vláda podle ní „jedná jediným možným způsobem“ a „upřednostnila formu před obsahem“. Situaci označila jako zcela výjimečnou. Připustila ale také, že nouzový stav „evidentně nevede k řešení“, které podle ní lze hledat v Poslanecké sněmovně.
Vláda je v klinické smrti, míní politolog Kopeček
Podle politologa Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka nechtěli hejtmani zodpovědnost za řešení situace, a vrátili ji tak svým postupem vládě. „Vyhnuli se tomu, že by tu byla různá opatření v různých krajích a pravděpodobně i chaos,“ uvedl. Při rozhodování soudů nebo poslanců ohledně správnosti postupu při vyhlášení nouzového stavu to podle Kopečka nebudou hejtmani, kdo bude terčem kritiky, ale právě vládní kabinet.
Odmítnutí prodloužení nouzového stavu poslanci lze podle něj brát jako symbolické vyjádření nedůvěry vládě. Ministři nejsou schopní vyjednávat a najít opoziční hlasy pro prosazení návrhů. „Je vidět, že pokles důvěry ve vládu, který v posledních měsících proběhl u veřejnosti, má jistý odraz i v tom, jak vláda funguje v parlamentním prostoru,“ uvedl Kopeček.
Vláda podle něj prožívá klinickou smrt. „Značná část vládních politiků, respektive politiků vládních stran, v ní nechce být,“ dodal politolog.
Současné řešení našli politici za 66 hodin
Mezi okamžikem, kdy poslanci odmítli pošesté prodloužit nouzový stav, a rozhodnutím vlády vyhlásit nový, uběhlo 66 hodin. Přání kabinetu sněmovna nevyslyšela ve čtvrtek pozdě večer, a už v pátek ráno vicepremiér Jan Hamáček hovořil o tom, že by vláda vyhověla případné žádosti o vyhlášení nového nouzového stavu, pokud by ji podali hejtmani. Večer o tom pak premiér Andrej Babiš už mluvil jako o jediném řešení.
- 11. 2. - Poslanecká sněmovna odmítla prodloužit nouzový stav.
- 12. 2. - Premiér se obrátil na hejtmany.
- 13. 2. - Jednání krajů a vlády bez jasné dohody.
- 14. 2. - Žádost hejtmanů, nouzový stav vyhlášen na 14 dní.
V sobotu jednala nejdřív rada Asociace krajů tvořená třinácti hejtmany a pražským primátorem, večer jednali její vyslanci s vládou. Ve hře už bylo jen prodloužení nouzového stavu o dva týdny, k dohodě ale ještě nedošlo.
K tomu došlo až v neděli, kdy tedy hejtmani oznámili shodu na žádosti vládě o čtrnáctidenní nouzový stav s jasnou prioritou návratu dětí do škol od března. A kabinet, k nelibosti mnoha právníků a znalců ústavy, krajům ještě odpoledne vyhověl.