Vláda schválila návrh pandemického zákona. Havlíček navrhne otevření obchodů

Vláda schválila návrh zákona o mimořádných opatřeních, který se jen nepatrně liší od verze z května, informovali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Projednání takzvaného pandemického zákona žádali hejtmani, ovšem v nové podobě. Předtím si kabinet schválil pravomoc vyhlašovat stav nebezpečí. Obě normy míří do sněmovny. Ministr Karel Havlíček (za ANO) také oznámil, že navrhne v příštích dnech vládě otevření obchodů, a to od 22. února. Služeb a ostatních provozů se to zatím týkat nebude.

Video Brífink po jednání vlády 15. února
video

Brífink po jednání vlády 15. února

Zdroj: ČT24

Na otevření obchodů se Havlíček dohodl s představiteli krajů. Otevření je podle ministra průmyslu a obchodu a současně ministra dopravy možné za přísných hygienických podmínek, jako je maximální počet zákazníků na plochu, povinnost roušek, odstupů, dezinfekce a další opatření.

Resort průmyslu a obchodu je bude upřesňovat v následujících dnech, prý nebudou překvapivá. „Nechceme teď nikoho šikanovat, budeme jen dbát na dodržování ochranných opatření,“ podotkl ministr. Respirátory v obchodech podle něj povinné nebudou.

Uvolňování služeb a dalších provozů bude závislé na dalším vývoji pandemické situace. „Pokud se prokáže, že se nám daří situaci zvládat a půjde to dobře, pak by později mohly následovat i další provozovny,“ řekl Havlíček.

Krok ministerstva vnímá Svaz obchodu a cestovního ruchu jako snahu předběhnout Ústavní soud. Ten má právě příští pondělí vynést ve věci omezení maloobchodu rozhodnutí. „Konečný termín otevření prodejen by měla vláda zveřejnit alespoň s dvoudenním předstihem,“ řekl prezident svazu Tomáš Prouza. 

Skupina senátorů napadla u Ústavního soudu vládní omezení pro maloobchod zavedená kvůli šíření koronaviru. Opatření by podle nich měla být zrušena, protože jsou diskriminační.

Návrh pandemického zákona

Kabinet schválil návrh zákona o mimořádných opatřeních. „Vláda chce návrh pandemického zákona ve sněmovně projednat ve zkráceném režimu stavu legislativní nouze,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Zároveň připustil, že návrh je velmi podobný původní předloze. Vláda podle Blatného počítá s tím, že v dalších jednáních bude možné zapracovat připomínky opozice i hejtmanů. Věří, že se podaří normu v krátké době přijmout. „Návrh vyjadřuje pohled vlády a je svatým právem poslanců zákon upravovat tak, aby nějaká úprava získala většinu hlasů,“ doplnil Hamáček.

Urychlené projednání nového pandemického zákona bylo jednou z podmínek hejtmanů pro to, aby v neděli požádali vládu o vyhlášení dvoutýdenního nouzového stavu, ta tak nakonec v tentýž den učinila.

Pandemický zákon dává ministerstvu zdravotnictví pravomoci vydávat opatření například pro hromadnou dopravu, obchod, služby či hromadné akce. Odstavce doplněné do květnové verze řeší jen povolání armády, policie a vyčlenění peněz ze státního rozpočtu. Upravují nově také možnosti pro epidemiologické šetření včetně provozu mobilní aplikace a trasování call centry. Zákon schválený loni v květnu měl platit do konce loňského roku a umožnit rozhodování bez nouzového stavu, sněmovna ho ale neprojednala.

Kritika opozice

Vláda podle koalice Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) porušila svůj slib hejtmanům i opozici, když místo pandemické novely těchto stran předložila vlastní verzi předpisu, téměř stejnou jako loni. Předloha postrádá parlamentní kontrolu opatření a neřeší kompenzace, kritizují Piráti a STAN.

„Je to od vlády podraz na občany, protože předložila téměř doslovně okopírovaný text, který poslanci již v květnu odmítli projednat. Neřeší se v ní kompenzace pro poškozené, lepší ochrana lidí proti nesmyslným zákazům před soudem,“ prohlásil předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek.

Podle koalice Pirátů a Starostů schválený návrh pandemického zákona neřeší ani testování na pracovištích nebo rozumnější nastavení trestů tak, aby neplatily zvýšené tresty za činy nesouvisející s pandemií. 

Vláda loni zákon připravený pod tehdejším ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO) schválila 7. května. Jeho cílem bylo umožnit platnost vládních opatření i po konci nouzového stavu. Ve sněmovně se však od té doby nedostal ani přes první čtení. Vojtěch přitom po jeho schválení uvedl, že do konce září by měla být připravena komplexní revize legislativy v souvislosti s epidemií. Týkat se to mělo ústavního zákona o bezpečnosti Česka, krizového zákona i zákona o ochraně veřejného zdraví. Vojtěch ale v čele resortu ještě před koncem září skončil, nahradil ho Roman Prymula a toho asi po měsíci Jan Blatný (oba za ANO).

Premiér Babiš v říjnu uvedl, že situaci nepodcenil. „Já nevnímám nějakou snahu, že bychom nechtěli tento zákon posunout dopředu. Ale samozřejmě jsou tam priority z hlediska daňových balíčků, z hlediska ošetřovného, z hlediska rozpočtu a tak dále,“ řekl. Podle tehdejšího vyjádření ministra Prymuly byla opatření natolik silná, že bylo korektnější jejich vyhlášení v rámci nouzového stavu.

Vláda si odsouhlasila, že může vyhlašovat stav nebezpečí

Kromě pandemického zákona ministři odsouhlasili také novelu ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona. Ta umožňuje kabinetu nově vyhlašovat stav nebezpečí na celém území Česka. Na rozdíl od pandemického zákona by měl podle Hamáčka předpis absolvovat běžný legislativní proces, protože se jedná o ústavní novelu.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, má podle předpisu hejtman požádat vládu o nouzový stav, což se v případě všech 14 regionů stalo v neděli.

Pokud se podaří prosadit pandemický zákon, bude mít kabinet dostatečné nástroje pro reakci na covid-19 i bez nouzového stavu. „A v relativním klidu můžeme projednat novelu ústavního zákona,“ doplnil Hamáček. Ústavní zákon vyžaduje širší politickou dohodu, podle ústavy ho lze přijmout jen za souhlasu tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.

Podle nové úpravy by měla vláda dostat oprávnění vyhlásit stav nebezpečí na celém území státu nebo jeho části. „Zásadním rozdílem mezi stavem nebezpečí vyhlášeným vládou a nouzovým stavem bude míra intenzity ohrožení chráněných statků, možnost odvrácení ohrožení a rozsah možnosti omezit na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu práva a svobody,“ uvedlo ministerstvo vnitra.