Praha - Zhruba s hodinou cestování navíc budou od léta muset podle odborníků počítat řidiči na dálnici D1 mezi Prahou a Brnem. Právě v létě totiž začne první fáze modernizace klíčové tuzemské dopravní tepny. Přestože silničáři tvrdí, že zdržení proti dnešku nemusí být při kázni šoférů tak výrazné, akademici a policisté mají jasno: kromě samotného zpomalení na rekonstruovaných úsecích se budou pravděpodobně tvořit kolony už několik kilometrů před uzavírkami.
Česká televize spočítala, že v ideálním matematickém případě by samotné snížení rychlosti ze 130 kilometrů v hodině na osmdesátikilometrovou rychlost příliš celkovou dobu jízdy neovlivnilo. Silničáři totiž mají v plánu rekonstruovat pět úseků, jejichž délky se pohybují mezi šesti až devíti kilometry, celkem tak v první řadě přijde na řadu omezení na čtyřiceti kilometrech dálnice. To v součtu odpovídá zhruba třinácti minutám, které by si k současné době cestování museli řidiči od léta přičíst.
„Když si představíme, že k omezení rychlosti na 80 kilometrů v hodině dojde nejdříve jen zhruba na dvaceti procentech vzdálenosti mezi Prahou a Brnem, tak si každý dovede představit, že ten vliv na dojezdový čas bude při plynulém provozu minimální,“ potvrzuje zmocněnec ministra dopravy pro opravu D1 Jiří Švorc.
Problém je ale podle dopravních expertů v tom, že v ostrém provozu nelze čekat takto ideální scénář: „Samozřejmě, že uzavírka je ve skutečnosti vždy delší, protože už dlouho před dopravním omezením nastávají zmatky, někteří řidiči reagují nepřiměřeně, vznikají kolony. Zkušenosti jsou navíc takové, že řidiči se pak snaží tu ztrátu dohnat, jenomže za prvním dopravním omezením budou na následujících úsecích dálnice další a další,“ popisuje Pavel Holejšovský z policejního dálničního oddělení Bernartice s tím, že jenom poblíž 70. kilometru D1, který mají jeho podřízení na starost, je denní průjezdnost přes 40 tisíc vozidel. „Bojím se toho, aby při dopravních omezeních nedocházelo k tzv. šachovnicovému propouštění, tedy k tomu, že zatímco pojede kamion v pravém jízdním pruhu, tak vozidlo v levém se ho na tom velmi zúženém profilu bude bát předjet. Pak pojedou na střídačku, čím by docházelo k dalšímu snížení propustnosti úseku dálnice a k tvorbě kolon.“
Silničáři pro rok 2012 zatím počítají, že po většinu času od počátku rekonstrukce udrží provoz na každé straně dálnice ve dvou zúžených pruzích. Zpočátku chtějí pracovat především na středovém pásu dálnice a dále na zpevnění krajnice a rozšíření komunikace po každé straně zhruba o 45 centimetrů. „Ve dnech, kdy zůstanou zachovány čtyři jízdní pruhy, tak by se doba jízdy měla prodloužit maximálně o 15 minut. Horší to bude v několika dnech, kdy budou probíhat bourací práce na mostech přes dálnici. To bude nejzávažnější komplikace, počet jízdních pruhů bude snížený. Ale k tomu dojde jen na několik málo víkendových dní,“ předpokládá Jiří Švorc.
S jeho odhadem relativně malého prodloužení jízdních dob při zachování čtyř pruhů ale nesouhlasí například Pavel Přibyl z Fakulty dopravní na pražském ČVUT. Jeho lidé se na výpočet reálného zdržení zaměřili a zjistili, že problém bude větší: „Nám vycházelo ve špičkových hodnotách intenzit dopravy průměrné zpoždění kolem třinácti minut na jeden úsek. No a když to znásobíme těmi pěti úseky, tak máme celkové zdržení,“ uvádí Pavel Přibyl. Ten taky poukazuje na to, že je podle něj chybou, pokud silničáři nechtějí pro řidiče připravit žádné oficiální objízdné trasy a za každou cenu chtějí všechna auta nechat na rekonstruované dálnici. „To ideální řešení z hlediska řidiče by mělo vypadat tak, že by tam nestál tupě v koloně, ale byl by tam systém informačních tabulí, které by mu nejen navrhly alternativní trasu, ale hlavně by mu sdělily, jak dlouho mu bude trvat cesta dál po dálnici a kolik by vycházela právě po té alternativní trase,“ dodává profesor z dopravní fakulty s tím, že v takovém případě by byla ponechána volba právě na řidičích, zda například chtějí použít náročnější, ale časově o něco kratší cestu po alternativní trase, nebo zda raději zůstanou na dálnici a budou se posouvat v koloně.
