Generální inspekce bezpečnostních sborů je sice vůči policii formálně nezávislá, nelze ale přehlédnout, že převzala do služebního poměru téměř všechny příslušníky předchozí Inspekce policie. A ta vůči policii nezávislá nebyla. Ve svém nálezu to konstatuje Ústavní soud, který se zabýval stížností muže proti policejnímu zákroku v šumavském národním parku v létě 2011 – a jeho stížnosti vyhověl.
Podle soudu GIBS neprošetřila stížnost na hrubé zacházení ze strany policie. Stížnost Jana Skalíka se týkala protestu proti kácení v lokalitě Ptačího potoka v létě 2011. Skupina odpůrců kácení v národním parku se tehdy připoutala ke stromům určeným k pokácení trubkami a karabinami. Policie však proti nim zakročila – muž si ovšem stěžoval na příliš drsný zákrok.
„Bylo proto povinností orgánů činných v trestním řízení trestní oznámení stěžovatele účinně vyšetřit, zejména urychleně vyslechnout všechny očité svědky události,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
GIBS nevyslechla žádné svědky – podle ÚS laxní postup
Od prvního ledna 2012 pak policejní inspekci nahradila právě GIBS – jenže podle Ústavního soudu nevyslechla žádné svědky, dokonce ani zasahující policisty. Podle soudů byl postup generální inspekce laxní – přitom ji další vyšetřování incidentu uložil i dozorující státní zástupce.
Ústavní soud také rozhodl, že GIBS nebyla ve vyšetřování nezávislá a nestranná. Šetření i kontrolu jeho výsledků totiž prováděly stejné osoby jako v dřívější Inspekci policie, která nezávislým orgánem nebyla.
Ústavní soud v této souvislosti upozorňuje, že GIBS převzala do služebního poměru téměř všechny příslušníky předchozí Inspekce policie. Nezávislost vůči policii je tak spíše formální než praktická.
„Pokud je GIBS převážně obsazena bývalými příslušníky sborů, které má vyšetřovat, její nezávislost může být čistě iluzorní. To zejména pokud i vedení GIBS se rekrutuje z bývalých příslušníků policie a Inspekce policie,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
Ústavní soud také zkritizoval policii za to, že sice zásah natáčela na kameru, ale záznam ukončila v momentě, kdy proti Skalíkovi použila donucovací prostředky. „To samo o sobě vyvolává pochybnost o přiměřenosti zásahu. Přitom pokud osoba utrpí zranění, je povinností státu poskytnout věrohodné vysvětlení, jakým způsobem k tomu došlo. Ke splnění tohoto závazku slouží pravě důkladné, rychlé, nezávislé a nestranné vyšetřování,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Trestní oznámení na policisty podali celkem čtyři účastníci blokády. V dlouhodobém sporu o nezákonnost policejního zásahu už Krajský soud v Plzni dvakrát rozhodl o tom, že policie jednala nezákonně, Nejvyšší správní soud však dvakrát vyhověl policejní stížnosti, naposledy loni v listopadu.
