Úřad vlády dost neprověřoval využití peněz z fondů Evropské unie na podporu hospodářství ve strategii „Evropa 2020“, zní závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které zveřejnil v tiskové zprávě. Tato strategie byla reakcí na celosvětovou hospodářskou krizi z roku 2010. Česko si také podle NKÚ stanovilo velmi nízko národní cíle strategie Evropa 2020.
Úřad vlády podle kontrolorů řádně hodnotil jen devět procent projektů v rámci Evropy 2020
Podle Václava Kešnera z odboru komunikace NKÚ Úřad vlády asi za dva miliony korun vytvořil studii o příspěvku fondů k hospodářskému růstu, ale už ne k jejich vlivu na plnění cílů strategie. „Dopady peněz poskytnutých České republice z evropských strukturálních a investičních fondů na plnění strategie Evropa 2020 Úřad vlády ČR téměř nevyhodnocoval. Řádné hodnocení provedl jen v devíti procentech případů,“ sdělil.
Ministerstvo pro místní rozvoj sice podle kontrolorů stanovilo základní metodický rámec pro vyhodnocování přínosu evropských fondů, který ale nebyl příslušným usnesením kabinetu stanoven pro Úřad vlády jako závazný. Úřad vlády se pak tímto metodickým rámcem od ministerstva neřídil. NKÚ předal úřadu vlády k případnému využití analýzu možností, jak vyhodnocení dopadu evropských peněz provést.
Česká republika si také podle NKÚ nastavila úroveň některých cílů pro naplnění strategie Evropa 2020 nízko. „U čtyř z celkových třinácti cílů byla překročena cílová hodnota o více než dvacet procent, což ukazuje spíše na nízko nastavené cíle než na úspěch při dosahování hodnot, které nastínila Evropská unie. Na nízko vytyčené cíle ukazuje i fakt, že pět cílů se podařilo splnit už v roce 2014, tedy v prvním roce sedmiletého programového období,“ uvedl Kešner.
Přesto se tři cíle Česku nepodařilo splnit. Důvodem byly podle kontrolorů zčásti i nedostatečné kompetence úřadu vlády pro účinnou koordinaci ministerstev.
Strategie Evropa 2020 reagovala na globální hospodářskou krizi z roku 2010 a měla podpořit inteligentní hospodářský růst, který měl zohledňovat udržitelnost i sociální začleňování. Jejím cílem bylo třeba navýšení investic do výzkumu a vývoje, snížení emisí a větší využívání obnovitelných zdrojů. Jedním z cílů bylo i snížení počtu obyvatel unijních zemí ohrožených chudobou.
