Praha – Svátek svatého Václava letos oslavili badatelé vskutku unikátně, nálezem čtvrté a poslední relikvie tohoto českého národního světce, kterého zabil bratr Boleslav 28. září roku 935. Tedy spíše jejím zbytkem, Václavův praporec se totiž nedochoval, jeho zbytky, jak nyní vědci nově zjistili, jsou ale součástí praporce svatého Jiří, který je běžně k vidění v expozici svatovítského pokladu na Pražském hradě. Zatím ale nikdo netušil, jaké tajemství skrývá.
Když knížete Václava 28. září ve Staré Boleslavi zavraždil jeho bratr, zbroj, přilbice, meč i praporec se staly uctívanými relikviemi. Už několik let zkoumají badatelé meč, zbroj a přilbici svatého Václava. „Všechny ty předměty jsou v podstatě stejně staré jako český národ. A dokud tady jsou, tak pokud budeme fatalisté, dá se říct, že český národ bude stále chráněn svatým Václavem,“ řekl pro Český rozhlas-Radiožurnál správce sbírek Petr Ledvina.
Teď pravděpodobně našli i pozůstatek Václavova praporce. „Na praporci svatého Jiří, který je vystaven v pokladu, je z jedné strany takový textilní relikviář s perličkami a z druhé strany je křížek, který je zhotovený z železného pletiva a je taktéž lemovaný zlatem,“ přibližuje kurátorka sbírek Pražského hradu Milena Bravermanová. „My si dnes myslíme, že ten křížek, který je dnes na praporci svatého Jiří, byl původně na praporci svatého Václava,“ dodala kurátorka.
Úplně původní praporec svatého Václava - textilie - byl zničený. Zbylou pevnou část umístili naši předkové na praporec svatého Jiří. „Protože funkce svatého Jiří a svatého Václava byla obdobná v pojetí křesťanského bojovníka, tak ten křížek potom byl přemontován na praporec svatého Jiří,“ vysvětlila Bravermanová. Tento praporec je vystaven v expozici chrámového pokladu v Kapli sv. Kříže, samotný křížek ale není vidět, protože je z praporce vystavena druhá strana.
Vědci znovu zkoumali i světcovu přilbu a přišli s dalším objevem - podle nich skutečně sloužila v boji. Malá dírka totiž nasvědčuje, že vznikla po ráně sekyrou.
Svatý Václav, třetí přemyslovský kníže, panoval pravděpodobně v letech 925–935. Byl vnukem prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje a světice Ludmily, která jej vychovávala. Vedle Cyrila a Metoděje a svatého Prokopa patří mezi nejvýznamnější šiřitele křesťanství v českých zemích. Podle pověsti to byl právě on, kdo v zemi také zavedl tradici pěstování vína. Často ohrožovaná území chránil tak, že císaři Svaté říše římské Jindřichu Ptáčníkovi platil tribut pacis, daň za mír, která se rovnala pěti stům hřiven stříbra a sto dvaceti volům. Za to si vysloužil kritiku svého mladšího bratra Boleslava.
Václav byl pozván na křtiny Boleslavova syna do Staré Boleslavi a zde byl 28. září ráno při cestě na mši bratrem Boleslavem a jeho pochopy Čestou, Hněvnou, Tirou a Tužou napaden a ubodán před dveřmi kostela sv. Kosmy a Damiána. Historické prameny se rozcházejí v otázce, kdy k bratrovraždě došlo, podle starších historiků zemřel kníže Václav v roce 929, jako konsenzus byl stanoven pravděpodobnější rok 935.
Kult Václavovy mučednické smrti byl v Čechách velmi silný a vedl k jeho svatořečení začátkem 11. století, pravděpodobně druhým pražským biskupem, svatým Vojtěchem. Velký význam svatováclavskému kultu přikládal i sám Karel IV., vlastním jménem Václav a po matce Elišce poslední Přemyslovec. Nechal vytvořit české korunovační klenoty se svatováclavskou korunou a po českém patronovi nechal vysvětit také kapli v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, v níž jsou dodnes klenoty uloženy.
Relikvie odstartuje svatováclavskou pouť
Dnes večer začíná ve Staré Boleslavi tradiční svatováclavská pouť, v kryptě baziliky sv. Václava bude vystavena svatováclavská relikvie, konkrétně lebka, která kvůli tomu bude převezena z Prahy. Zítra dopoledne se pak na Mariánském náměstí uskuteční mše, kterou bude sloužit pražský arcibiskup Dominik Duka.
Letos bude ve Staré Boleslavi chybět prezident, Miloš Zeman tak nebude pokračovat v tradici svého předchůdce Václava Klause. Významným hostem je naopak mnichovský kardinál Reinhard Marx, který se podle České biskupské konference vysloví nejen k 75. výročí Mnichovské dohody, ale promluví také o „světlých okamžicích“ společných oběma sousedním národům Čechů a Němců.
- V anglosaských zemích velmi populární vánoční koleda Good King Wenceslas vypráví právě o českém knížeti.
- K postavě sv. Václava se vztahuje mnoho pověstí, podle jedné z nich spí ve středočeské hoře Blaník se svými rytíři a české zemi vyjede na pomoc, až jí bude nejhůř.
