Praha – Země prý vypadá z vesmíru úžasně, astronauti však, alespoň prozatím, nejsou turisté, a tak nemají při vesmírné misi moc času na obdivování okolí. Vystudovaný geofyzik a účastník dvou letů raketoplánem Andrew Feustel si nicméně ke svým cestám zdolávání gravitace přibalil i něco pro chvíle vzácného volna – jednou Nerudovy Písně kosmické, podruhé plyšovou postavičku známého Krtka z dílny výtvarníka Zdeňka Milera. Podle svých slov tím chtěl zejména docílit propagace vesmírných letů také v České republice. Postava populárního Krtečka Feustela neopustila ani na poslední „misi“ – tentokrát po Česku díky předchozímu pozvání od zdejších akademiků. O své zážitky i názory na kosmonautiku se přišel podělit také do vysílání ČT24, kam zavítal s manželkou Indirou, která díky svým předkům stála u zrodu novodobého dobrodružství Krtka ve vesmíru.
Feustelova manželka má po otci indické kořeny, matka však pocházela ze Znojma a posléze na čas bydlela také v Brně. „Ano, když jsem byla malinká, četla mi různé knížky a mezi nimi i Krtka. Moje rodina mi říká, že ve dvou letech jsem mluvila pouze česky,“ svěřila se během vysílání. I proto uvítala možnost s manželem znovu navštívit Českou republiku a podívat se za svými příbuznými. Spolu s manželem se během nabitého programu již stihli setkat i s autorem legendární postavičky. „Myslím, že to bylo výjimečné setkání jak pro nás, tak pro pana Milera. Budeme na to vzpomínat,“ dodala.
Feustel během večera hovořil hlavně o výjimečných zážitcích v kosmu, o kariéře kosmonauta však prý až do dospělosti pouze snil. „Je to těžké říci, já jsem vlastně nikdy nic nedělal specificky proto, abych se stal astronautem. Zabýval jsem se v Detroitu nějakou dobu strojírenstvím, geofyzikou a pak jsem si uvědomil, že bych se mohl vydat po cestě svého dětského snu a jít do NASA, a měl jsem štěstí, že se mi sen splnil, ale to bylo až v 35 letech,“ řekl.
Andrew Feustel:
„Pobyt v kosmu je velmi vzrušující, ale zároveň je člověk soustředěn na práci. Na svou první misi jsem trénoval tři roky, druhá příprava trvala rok. Přestože jsme tam nahoře byli stovky kilometrů od povrchu Země, myslíme především na práci. Nemáme ani moc času. Nic bychom nestihli, kdybychom pracovali pomalu.“
„Krtek byl mimo jiné jakýsi pokus, abychom trochu upozornili na celý kosmický program. Chceme propagovat kosmické lety nejenom jako astronauti, ale i prostřednictvím příslušníků našich rodin. Jsme přesvědčeni, že výsledky kosmických letů mohou lidstvu významně pomoci.“
Populární dětská postavička v doprovodu tak byla jedním z posledních pozemšťanů, která se podívala do vesmíru z paluby raketoplánu. Jiného tuzemského zástupce, tentokrát živého, mělo Československo pouze jednoho – zato v pořadí hned po Spojených státech a Sovětském svazu. Vladimír Remek v roce 1978 uspěl v závěrečné fázi konkurzu československých pilotů nad Oldřichem Pelčákem a zúčastnil se tak sovětského kosmického programu Interkosmos.
Současný europoslanec však nebyl jediným návštěvníkem vesmíru s českými kořeny. Ve vybrané společnosti 500 astronautů jsou nejméně tři, kteří se hlásí k českým předkům. Jedním z nich je i kapitán neblaze proslulého Apolla 13 Jim Lovell. Jeho let na Měsíc se po šesti dnech kvůli výbuchu stlačeného kyslíku změnil v záchrannou misi se šťastným koncem. Jeho předkové z matčiny strany pocházeli z vesnice Dolní Lukavice. Ve Vysoké nad Kysúcou a Táboře zase našel kořeny velitel Apolla 17 Eugen Cernan. Pět letů v raketoplánech Discovery, Atlantis a Columbia má na kontě John Blaha, jehož dědeček Antonín Bláha pocházel z Herálce u Humpolce.
Zmiňovaná trojice astronautů s českou stopou v rodokmenu je již dávno v důchodu, jedinou a zřejmě na delší dobu poslední spojkou tak prostřednictvím své manželky zůstává Andrew Feustel. „Jsme manželé už 20 let, takže jsem za tu dobu viděl několik knížek, které si Indira četla jako malá. Tahle malá postavička byla v řadě z nich, takže jsem věděl o existenci Krtečka,“ sdělil.
Do astronautického důchodu se Feustel zatím nechystá, na Zemi však má podle svých slov práce stále dost. Pokud se ale má ještě někdy podívat na svou rodnou planetu z orbitu, musí v nejbližších letech kromě Ruska fandit hlavně čtveřici soukromých firem, které pilotované lety připravují. Převezmou tak doposud výsadní pozici Úřadu pro letectví a kosmonautiku, který v době největšího technického výtížení dostával až 4 procenta federálního rozpočtu. Nyní však podle nařízení z Washingtonu má svůj drahý výzkum omezit a zefektivnit. Zdejší zaměstnanci musí s menším rozpočtem upustit od běžných projektů a soustředit se na velké cíle, například na cestu na Mars. Většinu pilotovaných misí mají převzít právě soukromé společnosti.
