Brno - Krajský soud v Ostravě chyboval, když nepovolil místní referenda v Bystročicích na Olomoucku, Krasově na Bruntálsku a Zábřehu na Šumpersku. Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnostem přípravných výborů referend. Všechna hlasování se měla týkat obecního majetku a sporných investičních záměrů. Krajský soud je nepovolil kvůli existenci smluv, které obce dříve uzavřely s vazbou na dané pozemky a projekty. Starší smluvní závazky ale podle ÚS nemohou být automaticky překážkou pro konání referenda. Právo lidí podílet se přímo na správě obecních záležitostí je podle ÚS většinou důležitější než závazky ze soukromoprávních smluv.
„Výklad zaujatý Krajským soudem v Ostravě by vedl k omezení prostoru pro rozhodování občanů v místních referendech,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Musil. Obec by teoreticky mohla uzavřením nějaké smlouvy předem zabránit prakticky jakémukoliv hlasování. „Znamenalo by to, že by se mohl institut místního refereda stát prostě mrtvým. Vždy by se mu dalo zabránit tím, že hbitý starosta nebo zastupitelstvo předem postaví občany před hotovou věc, uzavře soukromoprávní vztah a tím vlastně způsobí vyřazení tohoto referenda,“ řekl Musil.
Obyvatelé Bystročic chtěli před lety hlasováním zabránit stavbě skladovací haly. Obec ale hlasování nepovolila, neuspěli ani u krajského soudu. I když se referendum neuskutečnilo, z projektu nakonec sešlo. Na sporných pozemcích je dnes fotovoltaická elektrárna.
Spory o referenda bude znovu řešit Krajský soud v Ostravě
V referendu chtěli aktivisté v Bystročicích zablokovat veškerou výstavbu na pozemcích pod plánovanou halou i příjezdovými komunikacemi. Krajský soud hlasování nepovolil kvůli tomu, že se jednoho z pozemků týkala smlouva o smlouvě budoucí o stavbě elektronické mýtné brány. Obec ji už dříve uzavřela s ministerstvem dopravy. Kdyby soud hlasování povolil a v referendu uspěli odpůrci skladovací haly, nemohla by být smlouva o mýtné bráně naplněna.
Podle Musila ale krajský soud vyložil zákon v rozporu s jeho smyslem a účelem. Existence smlouvy není automaticky překážkou hlasování, soud se musí vždy zabývat okolnostmi a zvážit, zda dostane přednost ochrana smlouvy nebo politická práva lidí. „Referendum nelze prohlásit za nepřípustné ani kvůli obavám z případných soukromoprávních sankcí, které by mohl požadovat smluvní partner,“ uvedl Musil. Obec prý v takovém případě musí se smluvním partnerem vyjednávat.
Spory o všechna tři referenda nyní začne znovu řešit Krajský soud v Ostravě. Případné hlasování v Bystročicích by však nejspíš bylo nyní bezpředmětné, stavba skladovací haly se tak jako tak už neuskuteční.
V Krasově lidé chtěli vypsat místní referendum o výstavbě větrných elektráren. Krajský soud rozhodl, že referendum se konat nemůže, protože obec už uzavřela smlouvu o spolupráci při výrobě větrné energie se soukromou společností. V Zábřehu přípravný výbor nesouhlasil s prodejem obecních pozemků akciové společnosti Wanemi, která chtěla stavět papírnu a teplárnu. Město ale už předtím uzavřelo smlouvu o smlouvě budoucí o prodeji pozemků. Proti plánu stavby se později postavilo nové vedení radnice.
Město Zábřeh podle právníka Miroslava Trávníčka nález soudu respektuje. Referendum by prý ale bylo nejspíš zbytečné. Od podání ústavní stížnosti se situace ve městě zcela změnila. „Veškeré smluvní závazky se společností Wanemi už město napadlo u soudu a domáhá se určení jejich neplatnosti,“ uvedl Trávníček. Zmocněnec přípravného výboru Pavel Trhal s tím nesouhlasí. „Není pravda, že by toto rozhodnutí již nemělo význam. Je to právě naopak, pozemky dosud prodány nebyly,“ uvedl Trhal.
